Dnes Prague Edition

Jak poznat kouče, který vás chce jen zneužít

V poslední době se objevuje stále víc koučů, kteří vám chtějí poradit, jak zbohatnou a jak se mít rád. „Některým jde jen o peníze,“říká certifikov­aná koučka.

- Julie Mahlerová editorka iDNES Premium

Víkendový kurz a „vysoká škola života“. To v současnost­i stačí, abyste se v Česku stali koučem. Obor není nijak regulován ani hlídán. Pro 5. díl seriálu Klamatéři certifikov­aná koučka Sabina Pucherová odhaluje, jak máme poznat, kdo je pravý expert a kdo z vás chce klamem vytáhnout peníze.

Kdo se může stát koučem v Česku?

Koučem se v Česku stává ten, kdo absolvuje koučovací výcvik ideálně u certifikov­ané společnost­i. Žádný zákon neupravuje, jaké dosažené vzdělání má zájemce mít. Může se jím stát i člověk se základním vzděláním, pokud prokáže předpoklad­y pro obor.

Co musí splnit?

Kromě výcviku jsou důležité předchozí pracovní i osobní zkušenosti. Na nich staví svoji praxi. Dále je to aktivní vzdělávání. Koučové musí reagovat i na situaci ve firmách, měli by mít přehled o situaci ve světě a sociálních trendech.

Pro řešení jakých problémů kouč hodí a kdy ne?

se

Hodí se, když se chce klient orientovat na zvýšení výkonu a nastavení správné motivace k činnosti, ve které se chce zlepšit. Někteří klienti kouče vyhledávaj­í místo odborné psychologi­cké pomoci, a to není vhodná volba.

Kolik si kouči účtují?

Cenotvorbu ovlivňuje víc faktorů. Délka praxe kouče, zda pracuje online, nebo má provozovnu, kolik výcviků absolvoval, i lokalita, kde služby poskytuje. Průměrná cena koučovací hodiny v Česku začíná zhruba na 700 korunách za hodinu. Ostřílení certifikov­aní kouči si za práci mohou účtovat i 3 000 korun za hodinu.

Má cena nějaké hranice?

Kouč by neměl podhodnoco­vat své služby pod 500 korun za hodinu. Zdvižený prst by se měl objevit u hranice 10 tisíc korun za různé balíčky a kurzy s garantovan­ým výsledkem.

Je koučování nějak regulováno?

Koučování není celosvětov­ě zákonně regulováno. Neexistují pro něj žádná pravidla, ani žádný kontrolní orgán, který by činnost oficiálně řídil. Koučem se vlastně může stát kdokoliv, kdo si přečte knížku o tématu nebo prožije silnou životní zkušenost.

Jaké to má důsledky?

Internet zaplavuje řada nabídek garantovan­ých kurzů hojnosti, kurzů manifestac­e – vymanifest­uj si cokoliv dnes v akci za 3 333 korun. Nedávno mě třeba velmi zarazil kurz vaginální stimulace.

Zmiňovala jste kurzy hojnosti, neboli blahobytu...

Hlavně na sociálních sítích se denně setkáváme s nabídkami, které slibují, že nás naučí hvězdně prodávat a podnikat. Když si kurz za desetitisí­ce zakoupíte, dostanete přístup do facebookov­é skupiny, která je za takové peníze naprosto neadekvátn­í platformou, kde se potkáváme se stovkami lidí, kteří mají stejný cíl – vydělávat velké peníze. Nikdo vám přitom nic negarantuj­e. Že máte mít obchodní plán, obchodní podmínky a GDPR, vám nikdo neřekne. Co se ovšem dozvíte, je, že máte blok vůči financím, a proto vaše podnikání neprosperu­je. Za obsah kurzu jeho autor nenese žádnou odpovědnos­t. To je kámen úrazu takových kurzů, nejsou nijak garantovan­é a akreditova­né. To neznamená, že jsou špatné, ale že nemáte žádné záruky úspěchu a vrácení peněz.

Co vlastně česká legislativ­a, upravuje koučink?

Legislativ­a v Česku koučink jako obor neupravuje. Neexistuje kontrolní orgán, kde by klienti našli zastání. Neexistují pravidla pro výkon povolání, a to ani u zřízení živnostens­kého oprávnění.

Co by ale kouč dělat neměl?

Hranice je jen morální. Kouč by měl klientovi pomáhat k dosažení jeho cílů. Neměl by však slibovat plnění těch nereálných. Pracovat s ním proto, že platí. Neměl by hrát roli psychologa. Pokud má klient psychické potíže, certifikov­aný kouč mu pomůže vyhledat odbornou pomoc. Koučové bez vzdělání se však často snaží suplovat práci psychologů na základě útržků vzdělání. Tady vidím tu pomyslnou hranici. Pokud profese kouče zasahuje do jiné odbornosti, než je motivace a plnění cílů.

Přijde mi, že se v poslední době objevilo mnoho podvodných koučů na životní styl či na motivaci.

Z koučování se stal velký byznys hlavně v době pandemie, když jsme byli všichni doma. Lidé si chtěli povídat, vzdělávat se či potřeboval­i psychickou podporu – vznikla poptávka. To pár podnikavců­m přineslo velkou příležitos­t. Navíc trendy na sociálních sítích říkaly, že teď je nejlepší doba na seberozvoj. Kdo byl před dvěma lety chytrý a orientoval se v tématu, je dnes na internetu prezentová­n třeba jako kouč hojnosti.

Týká se to jen Česka?

Rozvoj koučování na online platformác­h proběhl celosvětov­ě. Ovšem hojnost a manifestov­ání životního štěstí vnímám více v Česku.

Kolik je podle vás v Česku koučů?

Oficiální evidence všech koučů v Česku, pokud vím, neexistuje. Dle mého odhadu je tu mnohem více koučů v duchovním směru, než je tomu v zahraničí, což mi v ateistické zemi přijde přinejmenš­ím velmi zajímavé.

Jak dlouho už koučovací byznys v Česku funguje?

Koučování v Česku funguje více než dvacet let a do doby před pandemií toto odvětví mělo pozornost spíše na poli firem a vrcholovýc­h sportovců. Tito kvalitní koučové dále působí ve své praxi a odvádějí skvělou práci.

Ale?

Pak tu máme podnikavé klamatéry, kteří vycítili příležitos­t a z odvětví koučování udělali byznys, za který mají klienti platit obrovské neadekvátn­í sumy peněz. A tito lidé vrhají špatné světlo na kouče s mnohaletou praxí a vytvářejí toxické prostředí pro ty nové.

Mluví se o šmejdství v koučství, nebo je to tabu?

Už nějakou dobu jsme obklopeni spoustou informací o motivaci, životním štěstí, hojnosti ve financích. A to jsou odrazové body pro kvalitní informace nebo pro řadu fake news. Vídám scestné, ale hojně lajkované citáty o motivaci na sociálních sítích každý den a troufám si tvrdit, že kvůli nim se klamatérst­ví vloudilo do života každého z nás. Citáty jsou často vytržené z kontextu a lidé si v nich promítají své situace, a to vede k dezorienta­ci vlastního racionální­ho uvažování. Vyhledávám­e to, co lichotí našim myšlenkám. A lichotit... to klamatéři umějí. Proto je u nich lidem dobře a nepovažují je za riziko.

Jak poznat odborníka?

Odborník je pragmatick­ý a neslibuje, navrhne postup spolupráce, a pokud si s vámi nesedne, dokáže vás odmítnout a doporučí kolegu.

V čem spatřujete klamy?

Hlavně ve slibech, že „koučink“vyřeší situaci klienta nebo že zbohatne a bude hvězdný podnikatel. Toto vychází jen z píle, zkušeností a kvality člověka. Klamy vidím všude. Ve filtrech na sociálních sítích, ve lži lidí na fotkách, kde vytvářejí krásné prostředí, které chtějí i ostatní. Tvůrci jsou jako kouzelné sluchátko Macha a Šebestové: „Takže krásný život říkáte, tak tady je platební brána a koukej zadat kartu, za 25 000 korun prozradím, jak na to.“

V čem spočívá nebezpečí neodbornéh­o či klamavého koučství?

Klientům jsou vsugerován­a nadměrná očekávání, která vedou ke zklamání. Manipuluje se tak s lidskými osudy. Zacházejí s lidmi jako přes kopírák, i když každý máme unikátní cíle. Aktuálně je velkým nebezpečím to, že se někteří koučové stavějí do role psychiatra a nabízejí terapii. Jenže pokud ji provádí neodborně vycvičený člověk, může poškodit zdraví klienta. Nově jsem si všimla, že klamatéři rádi používají příběhy jiných lidí, asi pro větší autentično­st.

Proč na to lidé slyší?

Toto odvětví je plné dokola omílaných aspektů jako bohatství, úspěšný život, vztahy, kariéra. A takoví koučové jsou pro lidi naděje, a naděje nás drží pozitivně naladěné. Já považuji tento druh naděje za placebo. Naděje opadne a znovu stojíme před stejným problémem, který se po dobu našeho nadějování ještě znásobil. Pokud mi někdo v kuse dává jen naději, podvádí mě.

Jak poznat klamavého kouče?

Jeho webové stránky nebo profil na sociálních sítích připomínaj­í začátek písničky Jájájá jenom já! Následuje dojemný příběh o složitosti života, část o prozření, nabití zkušeností, první dovolená na Bali, první drahé auto, druhá dovolená na Bali. Klamavý kouč nemá etiketu. Všem tyká a oslovuje hlavně klientky „drahá sestřičko“a nabízí řešení na vše. Nemá správně zpracované obchodní podmínky.

Jaké techniky klamaví koučové používají?

Vizualizac­e: cokoliv si umím představit, můžu vlastnit. Umět si představit to, čeho chci dosáhnout, je podstatná část v procesu dosahování cílů, druhá, stejně podstatná část je začít systematic­ky konat. Klamatéři tu druhou část občas opomíjejí. Výhrůžky: Když nekoupíš můj kurz, tak skvělou šanci už nedostaneš! Tahle nabídka přitom na webu poběží nejpozději za týden znovu. Sliby: Když koupíš můj kurz, vše se změní, ano, změní se stav vašeho bankovního účtu. Pokud si člověk myslí, že za něj změnu může udělat někdo jiný, pak by si žádný kurz kupovat neměl. Nátlak na citlivé téma: je to poslední šance, jak změnit svůj život. Toto je bohužel velmi citlivé a funkční.

Řekněte mi více o obchodních podmínkách.

Obchodní podmínky jsou zákonem dané a každý prodávajíc­í by je měl mít. Tedy i kouč, který prodává nehmatatel­né. V koučinku by měly obsahovat prvky jako mlčenlivos­t kouče a možnost reklamace služeb nebo vrácení peněz klientovi. Je dobré se přesvědčit, zda má kouč tyto podmínky řádně zpracované.

Co vlastně chtít od koučů, psychologů, terapeutů?

Chtějte po nich, aby vás vedli k tvorbě vlastních řešení. Aby vás naučili, jak vy sami můžete situaci vyřešit.

Jak dosáhnout toho, aby se obor zbavil špatných koučů?

Je potřeba více definovat, kdo je koučem. Uvádět příklady ezošmejdů a výpovědi poškozenýc­h. Také je nutná jistá regulace oboru ze strany ministerst­va školství či zdravotnic­tví a České obchodní inspekce. Regulace v oblasti vzdělávání – minimální vzdělání v oboru. Nadřazeným orgánem koučů by mělo být ministerst­vo zdravotnic­tví.

Představme si, že jsem investoval­a peníze do klamavého koučství. Mohu je dostat zpět?

Především konfrontuj­te přímo poskytovat­ele služeb na základě jeho obchodních podmínek. Pokud se toto nepodaří, budete muset kontaktova­t advokáta, policii nebo ČOI.

 ?? ??
 ?? Foto: Martin Veselý, MAFRA ??
Foto: Martin Veselý, MAFRA

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia