Rychlejší než stín
Pozoruhodná proměna postrčila hokejistu Nečase mezi hvězdy. Rád by si zazávodil s McDavidem.
Je vážně radost sledovat jeho počínání na ledových scénách v NHL. I díky ukrutné letní dřině v posilovně se po nich Martin Nečas pohybuje s oslnivou lehkostí.
Sílu a výbušnost útočníka Carolina Hurricanes umocňuje svěží mysl, kterou se o prázdninách učil lépe ovládat. A tak z něho čiší ryzí nadšení ze hry.
„Když se vám v práci daří, máte hned lepší náladu,“přikyvuje.
Od startu sezony se drží v Top 20 ligového bodování, po 18 utkáních se smí holedbat bilancí 8+14. Bezbřehé euforii ovšem nepropadá.
„Začátek se povedl. Máme za sebou jen nějakých osmnáct zápasů, ale vyhráváme, dostal jsem se do dobré pozice. Je znát pokrok oproti minulé sezoně.“
V ní jste v klíčových chvílích dřepěl na střídačce. Kouč Brind’Amour vám příliš nedůvěřoval. Co je nyní jinak?
Mám hodně prostoru, dal mě do první přesilovkové pětky, což je podstatné. Lajny, do kterých mě postavil, fungovaly výborně. Jsem o rok starší a mám víc zkušeností. Moje výkony jsou stabilnější, takže se trenér na mě může spolehnout. S tím vším přicházejí body.
Čím jste si povýšení zasloužil?
Podstoupil jsem parádní kondiční přípravu s Milošem Pecou. Posunul jsem se v práci s psychikou s Marianem Jelínkem. V kempu jsem se od první chvíle cítil dobře. Je mi třiadvacet, chci se pořád zlepšovat a dosáhnout na svůj potenciál.
Loni jste naopak pohodu postrádal. Myslíte, že se na vás podepsalo prázdninové zranění?
Asi jo. Před rokem se mi start tolik nepovedl i proto, že jsem si v létě zranil koleno. Spadl jsem na ně, odřel si je, přes noc mi strašně oteklo. Museli mi z něj tahat vodu. Na tři týdny jsem vypadl z tréninku. Vždycky jsem byl zvyklý poctivě makat a tahle pauza se na mně mohla projevit.
Jak vás napadlo, že byste mohl najít pomoc u Jelínka?
Sezona je dlouhá a člověk se musí umět mentálně připravit na každý zápas, na čemž se v cizině pracuje víc než u nás. Já se třeba učím zapomenout na věci, které se nepovedly. A taky přemýšlet dopředu – o příštím utkání, o příštím střídání. S Marianem jsme probírali různé metody, jak se správně soustředit. V lecčems mi otevřel oči.
Jste pověrčivý?
Nijak zvlášť. Nejsem blázen do rituálů, ale určité postupy dodržuji jako každý vrcholový sportovec. Třeba co se týče oblékání výstroje. Jen podrobnosti neprozradím. Ty jsou tajné!
Nosí vám štěstí přívěsek od maminky, který máte na krku?
Snad jo. Už jako kluk jsem od ní k Vánocům dostal takovou malou hokejku. I když ji málokdo viděl, pořád ji mám u sebe, jenom řetízek jsem vyměnil.
Svědčí o vašem naladění například troufalý průnik mezi čtyři soupeře ve Philadelphii, po němž jste skóroval?
Vždycky jsem věděl, že tyhle akce umím. Že na ně mám. Když se necítím nejlíp, nepouštím se do nich, abych třeba neztratil puk na modré čáře a nezavinil protiútok. Ale jsem zase starší, v současnosti si dovolím víc, nemám tolik obav.
Jak se v NHL zabydlujete, narážíte na čím dál víc známých krajanů. Hned v první partii jste se trefil po sporném souboji s Jakubem Voráčkem, s nímž jste v srpnu spolupořádal exhibici. Nefauloval jste ho?
Ne ne! On čekal, že ho zahákuju nebo podržím, ale já si dal pozor. Dal jsem jenom hokejku kolem něj. Získali jsme puk a byl z toho můj první gól v sezoně.
Jakub spustil na rozhodčí. Byl poté naštvaný i na vás?
Né! Po zápase jsme si psali. Byl v klidu. Já rád hraju proti Čechům.
Druhá partie, druhý zásah. Tentokrát proti tréninkovému parťákovi Tomáši Hertlovi. To jsou náhodičky, což?
No jo. Zašli jsme s Hertlikem na večeři. Naše lajny pak na ledě chodily proti sobě skoro pořád. Párkrát jsme se dokonce střetli na buly, které jsme spolu v létě v Praze trénovali, což bylo srandovní.
Ve čtvrtek jste překonal Pavla Francouze z Colorada. Všiml jste si před kličkou do forhendu, že on předtím při srážce s obráncem ztratil hůl?
Ano. Puk se pak ke mně zmatečně odrazil a Francik se bez hokejky ocitl v těžké situaci. Musel si hlídat prostor mezi nohama a nemohl dosáhnout k tyčce, kde mi zbylo dost místa. Jinak ale čapal fantasticky.
Za Colorado teď konečně častěji nastupuje Martin Kaut, váš kamarád z dětství. Fandíte mu? Určitě. Tenhle příběh dvou kluků ze Žďáru, kteří to z malého městečka dotáhli až do NHL, se nikdy neomrzí. Hráli jsme spolu tolik turnajů! Tolikrát jsme spolu byli venku na hřišti. Kauly je můj hokejový brácha. Doufám, že už se v sestavě Avalanche udrží do konce sezony. Na ledě tráví čím dál víc minut, málem nám dal góla. Snad už se budeme potkávat pravidelně.
Měl byste radost, nebo vztek, kdyby svou šanci proti Carolině proměnil?
Nevadilo by mi, kdyby třeba snížil na 5:1. Ale vítěznou trefu bych mu proti nám rozhodně nepřál. Ostatní zápasy Colorada sleduju. Přeju mu, aby si v nabitém týmu vybudoval co nejlepší pozici.
V Carolině jste svého času bydlel u Petra Mrázka, který nyní chytá za Chicago. Proti němu se vám zatím nedaří, že?
Teďka jsem na něj hned v první třetině jel sám v oslabení. Chtěl jsem střílet na lapačku, ale puk mi nesedl, takže jsem minul bránu. A ve třetí jsem měl další šanci, Mráza se mi po zápase přiznal, že šel dopředu na vyrážečku. Já to dával na lapačku a trefil tyčku! Bohužel jsem na něj ještě nevyzrál, musím si počkat, příště s nimi hrajeme doma, tak to snad klapne.
Je v lize brankář, proti němuž se těžko prosazujete?
Ani ne. Spíš vím, komu jsem už pár kousků dal. Třeba proti Vasilevskému z Tampy se mi docela vede. Ale nedá se soudit jen podle statistik. Při dorážce zblízka do prázdné nemá ten borec naději zasáhnout.
Co další ruský fenomén – Šesťorkin z New York Rangers?
Jo, pravda, jemu jsem ještě gól nedal. Ani v play off. I když jsem proti Rangers hrál hodněkrát.
Ve dvou střetnutích s Edmontonem jste na podzim posbíral čtyři body (1+3). Jsou to sváteční mače proti McDavidovi a Draisaitlovi?
Jsou. Je výjimečné nastoupit proti nim, MacKinnonovi nebo Pastovi... Vždycky mám extra motivaci. Zrovna proti Edmontonu se mi hraje dobře, protože Oilers jsou vynikající do útoku a slabší do obrany. Můžete si vytvořit hodně šancí. Kdykoliv je McDavid na ledě, něco se děje. Zrovna nám dal parádní gól.
Nejhorší je, že takových dá za sezonu aspoň deset. Klobouk dolů!
Překvapilo vás, že nikoliv on, nýbrž právě vy jste podle měření NHL v minulém ročníku dosáhl nejvyšší rychlosti (40 km/h)?
Netuším, jak přesně na to přišli. Vím, že bruslit umím slušně. Možná jsem měl jeden den radost. Ale stejně nevím, jestli se s ním můžu rovnat. Ono je důležitější, v jakém kalupu on vede puk a co s ním provádí.
Lákalo by vás utkat se s ním na All Star Game při závodech na jedno kolo?
Tak to by bylo fajn. Ale nejdřív bych se tam musel dostat, abych se s ním mohl porovnat. Takže si musím udržet formu. A pak třeba uvidíme.
Co vaši parťáci? Jste rád, že kouč sází na váš soulad s Rusem Svečnikovem?
Jo, nějaké body jsme posbírali. Teď se lajny trochu rozhodily, ale se Svečem se potkáváme na přesilovkách. Hodně se spolu bavíme, koukáme na videa, snažíme se sehrát co nejvíc, abychom o sobě věděli i poslepu. Věřím, že ještě pár pěkných akcí předvedeme.
Báječné kombinace naznačují, že si rozumíte též s Finem Ahem. Co vás pojí?
Sebastian myslí stejně jako já hodně evropsky, což moc pomáhá. Před dvěma sezonami jsme spolu hráli docela dost. Teďka jsme znovu v jedné lajně, což je pecka.
Jak se u vás zabydlel výstřední bek Burns, posila ze San Jose?
Zapadl perfektně. V sedmatřiceti se s námi baví, jako by mu bylo pětadvacet. Je s ním sranda. Jsme rádi, že ho máme. Ukazoval nám na fotkách nějaká ta svoje zvířata. Chová je na ranči v Texasu. Do Caroliny si přivezl jenom psy. Naštěstí nemá žádné hady. Ty nesnáším.