Největší armáda EU: Polsko
Země vytrvale rozšiřuje svou pozici nejsilnější nejaderné síly v Evropě
Když polský ministr obrany Mariusz Blaszczak letos v červenci slíbil, že jeho 38milionová země bude brzy mít „nejmocnější pozemní síly v celé Evropě“, působilo to skoro až velikášsky. Teď už ale nikoli. Je patrné, že Polsko je na dobré cestě k vytčenému cíli.
Německý deník Tagesspiegel k tomu nabídl cifry. Polská armáda má nyní 110 000 vojáků a 30 000 členů pomocných sil. V blízké době hodlá tyto počty výrazně znásobit. Na plných 300 000 profesionálů a 50 000 dalších vojáků do roku 2035.
A srovnání? Více než dvojnásobně lidnaté Německo disponuje 184 000 vojáky, nejpočetnější unijní armáda – francouzská – má něco přes 200 000 aktivních vojáků.
Už nyní má přitom Polsko víc tanků i houfnic než Německo nebo Francie.
Rozdíl je také ve výdajích. Polsko nyní věnuje na obranu 2,4 procenta svého hrubého domácího produktu, chce je ale zvýšit až na pět procent. Německo loni do armády investovalo pouze 1,5 procenta HDP.
Poláci jsou přesvědčeni, že tak silná armáda je pro ně nutností. Považují se vzhledem ke konfliktu na Ukrajině, se kterou sdílejí 500 kilometrů dlouhou hranici, za zemi „v první linii“. Podle ministra Blaszczaka Varšava potřebuje vojsko budící respekt, aby už dopředu odradilo jakéhokoli útočníka.
Obdobně se vyjádřil i polský premiér
Mateusz Morawiecki. „Polská armáda musí být tak silná, aby nemusela díky své síle vůbec bojovat,“řekl Morawiecki.
Nejde přitom jen o počty vojáků. Polské síly se také modernizují. Už na jaře podepsala Varšava kontrakt na nákup 250 amerických tanků Abrams v hodnotě bezmála pěti miliard eur. To byla náhrada za sovětské
tanky odeslané na Ukrajinu. Již dříve přitom schválila dodávku 32 stíhaček F-15 za 4,6 miliardy dolarů. Apetit země po dalších zbraních ale neslábne. Plánuje dovézt ze Spojených států další raketové systémy Himars.
Jižní Korea by pak měla dodat podle Mariusze Cielmy, redaktora armádního webu Nowa Technika
Wojskowa, zbraně v hodnotě až 12 miliard dolarů. Za ně dostanou 180 tanků K2 Black Panther i 200 houfnic K9 Thunder. Ale to je jen začátek. Do konce dekády by mělo Polsko dostat celkem tisíc tanků K2 a 600 houfnic K9.
S vyzbrojováním Polákům pomáhají i Němci, kteří jim čerstvě přislíbili dodat systémy protivzdušné obrany Patriot, které by mohly být umístěny u východních hranic země s Ukrajinou.
Takové posílení vlastních sil dodává Polsku sebevědomí a klid. Patrné to bylo uplynulý týden, kdy východ Polska u hranic zasáhla zbloudilá raketa, patrně vypálená Ukrajinci. Polští představitelé reagovali na nepříjemný incident s ledovým klidem, který kontrastoval s emotivní reakcí Kyjeva, který trval na své verzi o „ruské raketě“.
Bruselský web Politico si všímá, že Varšava „neztratila nervy“a uvedla své síly do bojové pohotovosti, současně se ale neunáhlila v nějakých předčasných závěrech. Tím získala u partnerů respekt.
„Polsko se stalo naším nejdůležitějším partnerem v kontinentální Evropě,“řekl pro Politico vysoký představitel americké armády, který ocenil klíčovou roli Varšavy při podpoře Ukrajiny i při posilování obranných sil Severoatlantické aliance v pobaltských zemích.
Otázkou zůstává, nakolik je Polsko schopno takové robustní vojenské výdaje financovat vzhledem k ochablým vyhlídkám ekonomik celé unijní sedmadvacítky.
Polští vládní politici říkají, že posilování bezpečnosti je otázkou života a smrti. Připomínají dávná slova bývalého prezidenta Lecha Kaczynského, který zahynul před více než 12 lety při leteckém neštěstí u ruského Smolenska. „Dnes Gruzie, zítra Ukrajina, pozítří pobaltské státy a pak možná přijde na řadu Polsko,“prohlásil kdysi Kaczynski.
A podobné obavy rezonují mezi polskými představiteli i dnes. Ti se zaměřují i na nejmladší: od příštího roku bude součástí školních osnov povinně i výcvik střelby.