Nejlepší Frankovka voní po višňové marmeládě

Frankovka je u nás nejpěstovanější modrou odrůdou. Jak ale v takovém množství najít tu nejlepší: podle polohy, ročníku, či ceny za láhev? Test 18 moravských Frankovek ukázal, že držet se nějakého pravidla je ošemetné.

Ulicemi se valí mlhy, v lesích se ozývají rány z loveckých pušek a husy i kachny široko daleko to už mají spočítané... Přišel listopad – a s ním i chuť na pečínky, zvěřinu či vepřové hody. A také Frankovku, která toto bohaté menu perfektně doplňuje.

„Frankovka má často dost kyselin, proto se dobře hodí k tučnějším jídlům. Je skvělá ke zvěřině, kachnám, husám, steakům, uzeninám a neměla by nikdy chybět ani u naší tradiční zabijačky. Jak se trochu ochladí, hned dostávám chuť pít naše krásná červená vína,“vyznává se enolog a sommeliér Radovan Varga.

Odkud je nejlepší Frankovka?

Sommeliér dobře ví, kam sáhnout pro ty nejlepší lahve, méně znalí jsou závislí na doporučení obchodníků.

Že se Frankovce nejlépe daří ve velkopavlovické a slovácké podoblasti, se už ví. Mají tam totiž nejvíce vinohradů s touto odrůdou, a tudíž je tam i největší výběr.

Tisíce lidí ale míří zjara na čím dál oblíbenější vinařské putování Za Kounickou Frankovkou do Dolních Kounic. Tamní vinaři ovšem patří už pod znojemskou podoblast.

Ve výčtu tak už chybí jen ta mikulovská, a právě odtud, navzdory všem poučkám, je také vítěz tohoto testu: 91,33 bodu a velká zlatá medaile míří k láhvi z vinařství Vinselekt Michlovský.

Oceněná Frankovka vyrostla na trati Kamenný vrch u obce Novosedly na Mikulovsku. „Čistá, vyzrálá, višňová. Konečně Frankovka – pecka!“chválí vzorek pod anonymním číslem 14 degustátor Pavel Vyskočil. Líbí se hutnost, lahodná chuť a vůně po přezrálém ovoci.

Jaké ovoce patří k Frankovce? Višně, třešně, ostružiny, švestky i lesní ovoce. „U vyzrálejších a starších Frankovek mohou ovocné tóny přecházet až do povidel a višňových marmelád. Chuť u mladších ročníků v lehčích úpravách je krásně pikantní a divoká díky výraznější kyselině,“říká enolog Varga.

Do mikulovské podoblasti míří i druhá velká zlatá. Patří láhvi z vinařství Popela z Perné, z tratě Pravá bavorská, která leží na dohled Stolové hory Pavlovských vrchů. Anonymní vzorek pod číslem 9 dostal od všech degustátorů 90 a více bodů za vůni po zavařených jahodách a kandovaných višních.

„Je tam výrazné, ale příjemné tříslo. Má potenciál k dalšímu zrání,“hodnotí degustátor Roman Konrád.

Láhve staré šest let

Právě proto, že se odrůda dobře hodí i na delší skladování, vybírali jsme do testu i vína ze starších ročníků.

Dvě nejstarší láhve jsou z roku 2016, ale každá si vedla u poroty jinak. Zatímco čejkovická Frankovka z Víno Sýkora získala zlato a třetí místo v testu, Rajhradské klášterní ze stejného roku skončilo (mezi známkovanými vzorky) poslední.

„Víno jde po otevření dolů, převládají herbální tóny, víno už je přestárlé,“ zhodnotila degustátorka Marta Šurýnová Vítková.

Degustace ukázala, že se můžeme snadno spálit, i pokud vybíráme víno jen podle ceny. Do testu jsme nakoupili v e-shopech vína ve střední cenové relaci kolem dvou stovek. Nejlevnější láhev za 150 korun od Popely z Perné byla druhá v testu, naopak nejdražší Frankovka z Nového vinařství v Drnholci za 309 korun si jen tak tak sáhla na stříbro a celkově byla z 18 předložených vzorků desátá. „Není to velké víno, ale příjemně se pije,“shrnuje porotce Pavel Chrást.

Co ve vínu nemá být

Když nenapoví terrior, ročník ani cena, co třeba nechat si doporučit přímo vinaře? Mezi vyhlášené „frankovkáře“patří například vinařství Jana Stávka, jehož Frankovka z roku 2018 byla mezi 18 vybranými vzorky.

Ale tentokrát se něco nepovedlo. Vada korku způsobila, že se do vína dostala zatuchlina. Nepomohlo ani otevření druhé lahve stejné šarže. „Oba vzorky mají vadu korku a z toho důvodu není možné víno posoudit,“říká Pavel Krška, šéf Národního vinařského centra ve Valticích. „Moc nás to mrzí. Závady tohoto druhu se stávají výjimečně, ale korek je přírodní materiál a jeho vadu nelze vyloučit. Problém dořešíme s vinařem,“omlouvá se Leoš Špachta, jednatel společnosti Umenivina.cz, kde jsme víno koupili.

Pokud na vadu korku narazíte, uzavřete láhev, ideálně původním uzávěrem, a domluvte se s prodejcem na výměně.

„Od zákazníka požadujeme jen vrácení vína k posouzení reklamace a jeho zabalení nejlépe do přepravního kartonu, ve kterém bylo víno dodáno. Doprava reklamace k nám a doprava nového vína k zákazníkovi je na naše náklady,“potvrzuje Špachta.

Šest vzorků, tedy třetina nakoupených lahví, zůstala bez medaile. Porotcům se nejčastěji nelíbila jejich herbálnost, tedy zelné tóny ve vůni, ale i trpké třísloviny v chuti, které ukazují na nevyzrálost – k Frankovce zkrátka nepatří. Stejně jako zemité vůně, jako jsou houby či kůže. „Je tam trochu cítit koňská stáj,“poznamenává nad živočišnými tóny v láhvi ze Zemědělského družstva Němčice degustátor Michal Kumšta.

„U vyzrálejších a starších Frankovek mohou ovocné tóny přecházet až do povidel a višňových marmelád. Chuť u mladších ročníků v lehčích úpravách je krásně pikantní a divoká díky výraznější kyselině.“

Pikantní i sametová tečka hodů

Frankovka má na Moravě neochvějné místo jak geograficky, tak historicky. „Prostě se jí u nás daří, navíc díky některým šikovným vinařům se poslední dobou k Frankovce vrací stále vetší množství lidí. Jako by tato krásná starobylá odrůda zažívala renesanci. A to je jedině dobře, protože má co nabídnout,“říká sommeliér Varga.

Oslovuje vás spíš její pikantní chuť s dominantní kyselinkou, nebo extraktivní hutná sametová chuť u těch nejlepších ročníků? Frankovku je možné ochutnávat v nekonečných kombinacích, třeba s jitrnicí nebo steakem.

„Moje asi nejoblíbenější snoubení Frankovky s jídlem je konfitované kachní stehno s červeným zelím a variací knedlíků, ale stejně dobře se hodí ke zvěřině. Například nedávno jsem ji zkoušel k jelenímu ragú na houbách a bylo to famózní,“popisuje Radovan Varga.

Radovan Varga, enolog a sommeliér