Pavlova omluva za chválu Sovětů
Životopis kandidáta z roku 1987 odhaluje věrnost komunistům
Pokračování ze str. 1
Na nový problém si prezidentský kandidát zadělal v TV Seznam, když odpovídal na dotaz ke svému životopisu z roku 1987, v němž popisoval svůj tehdejší pohled na rok 1968. Tedy to, jak jej tehdy formovali sovětští přátelé a spolužáci se mu kvůli tomu i vysmívali.
„Když jste to v roce 1987 psal, tak jste tomu věřil? Tomuto výkladu ruské invaze,“ptala se Pavla moderátorka.
„A vy v tom vidíte, v tom, co jsem napsal, nějaký výklad?“opáčil jí prezidentský kandidát místo odpovědi. Té se ostatně moderátorka nedočkala ani po několika dalších dotazech.
Ručně psaný životopis z roku 1987 současný generál ve výslužbě umístil už dříve na svých webových stránkách společně s dalšími dokumenty ze své předlistopadové éry.
Pavel se v něm svěřuje, že jeho názory a postoj k armádě formoval zejména jeho otec, který od roku 1973 působil po mnoho let v Táboře na tamním Velitelství Západního vojenského okruhu. A na konci 80. let se o něm píše jako o plukovníkovi.
„K oběma rodičům jsem měl a mám stejný vztah, otec však pro mě odmalička představuje autoritu, která v mnohém formulovala můj životní názor,“uvedl Pavel s tím, že to byl právě jeho otec, kdo mu vysvětlil podstatu roku 1968.
V další pasáži pak Pavel popsal, jak se dostal k armádě a také proč vstoupil do tehdejší komunistické strany. Nechybí však ani informace, co obdivoval na své tehdejší ženě Haně nebo jak tráví volný čas.
„Z knih, ke kterým se rád vracím, jsou to Tři kamarádi, Sbohem, armádo, Stařec a moře, Hlava XXII, Osud člověka a mnoho dalších. Vyjadřují určitý životní názor, se kterým se ztotožňuji, a jejich hrdinové řeší životní problémy způsobem, který je mi blízký,“uvedl Pavel v desetistránkovém životopisu, který byl původně součástí osobního svazku vedeného Zpravodajskou správou Generálního štábu.
MF DNES Pavla oslovila, jak svá slova mimo jiné o přátelství se Sověty myslel? A generál ve výslužbě se vůbec poprvé ke svému ručně psanému životopisu vyjádřil. „Jsem vděčný, že nám všem sametová revoluce dala druhou šanci a že jsem se mohl podílet na budování svobodné země, která je součástí demokratického Západu. To je minulost,
na kterou jsem hrdý, to jsou zkušenosti, které Česko dnes potřebuje,“napsal také v odpovědi.
Obvinění od spolužáka
Předlistopadová éra generála Pavla je nicméně i přes jeho omluvná slova dál zahalena řadou pochybností. Jeho spolužák z elitního předrevolučního zpravodajského kurzu Pavel Beneš například zpochybnil postoj Pavla k jeho komunistické minulosti.
„V letech 1988 a 1989 jsme spolu studovali. Ve francouzské skupině, což byla příprava na rozvědnou činnost v zahraničí. Nešlo o žádné ležení v bahně nebo střílení samopalem,“ řekl v nedávném rozhovoru pro MF DNES Beneš. A pro dokreslení tehdejší situace doplnil, že v rámci kurzu byli jeho absolventi uživateli konspiračních bytů, používali cizí identifikaci a učili se věci, které se běžně neučí. Třeba sledovačky. „Umíte si
představit, že by průzkumník byl diplomatem? To už by diplomatem mohl být snad každý sedlák,“odmítl Beneš také vysvětlení Pavla, že se v kurzu připravoval na roli diplomata.
Nevysvětluje, ale obhajuje se
Pavel v odpovědi pro MF DNES neuvedl, co přesně se v kurzu učil. Neupřesnil ani, jak se do něho dostal.
„Na lži a manipulativní informace, které se v souvislosti s tímto tématem objevily v médiích, nechceme reagovat. Považujeme je za součást politické kampaně usilující o zdiskreditování jednoho z hlavních favoritů voleb,“uvedla jen Markéta Řeháková, manažerka komunikace prezidentského kandidáta.
Petr Pavel se také často obhajuje, že pokud by měl minulost, jakou jeho spolužák popisuje, nikdy by se nedostal na posty, které po revoluci zastával.