Rizikové přestávky

V uplynulém školním roce se ve škole zranilo 42 tisíc dětí, nejvíc při tělocviku.

Počty úrazů, kdy se děti zraní ve škole, se během minulého školního roku rychle vrátily téměř na úroveň před pandemií. Nejčastěji se žáci základních škol zraní nepřekvapivě při tělocviku. Druhé nejrizikovější jsou ovšem přestávky. Ukazují to nové statistiky České školní inspekce. Za část rychlého nárůstu poranění může podle inspekce i to, že děti jsou po covidu méně obratné.

Na základních a středních školách se studenti zraní právě hlavně při společných aktivitách v hodinách tělesné výchovy. Nejobvyklejším zraněním je na školách poranění ruky nebo nohy, které se musí dlouho léčit.

„Z toho je zcela zřejmé, že úroveň úrazovosti významně souvisí s pohybovými dovednostmi žáků, s jejich pohybovou gramotností a tělesnou zdatností,“komentuje výsledky náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.

Děti se nenaučily padat

Dva pandemické školní roky, během kterých se z velké části musely děti učit z domova a neměly téměř žádný pohyb, může za to, že jsou obecně nešikovnější. Zdatnost klesá podle odborníků posledních 15 až 20 let, a to napříč věkem. Děti jsou ale vnímavější na to, aby si na pohyb navykly, což zvláště těm mladším lockdowny neumožnily.

„Je období ve vývoji dítěte, pět až osm let, kdy jsme nejvnímavější, třeba i na to zvyknout si, že námaha, soutěž a únava jsou příjemné,“upozorňuje obezitolog a tělovýchovný lékař Martin Matoulek.

A přidává i další postřeh. „Také se dva ročníky dětí vlastně nenaučily padat. Z toho plyne, že jim hrozí častější úrazy. Bude se jim hůře koordinovat pohyb. To jsou všechno komplikace, které se projeví v následujících letech,“upozorňuje Matoulek.

Podíl na tom, jak je dítě fyzicky zdatné, mají i rodiče.

Podle soudní znalkyně v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví ve školách Libuše Černé jsou na tom se zdatností nejhůře právě děti nepodporované rodiči. „Nejčastěji se úrazy stanou kvůli tomu, že děti nejsou všeobecně vedeny k pohybu. A pak se zraní nejčastěji v tělocviku nebo jiných aktivitách,“upozorňuje Černá. Odbornice se obává, aby kvůli zhoršené dětské fyzičce nepřibyly i počty omluvenek z tělocviku. „Řada rodičů se pohybové nešikovnosti svých dětí obává natolik, že mají pocit, že pro děti bude nejlepší, když jim vyřídí osvobození od tělesné výchovy (potvrzení vydá lékař – pozn. red.), což je nejhorší možnost,“přibližuje svou obavu Černá.

Na počet úrazů vedou základky

Data za uplynulý školní rok ukazují, že došlo ke 42,5 tisíce úrazů. Skoro

dvě třetiny se staly na základních školách, o polovinu méně na školách středních. Jen asi tři procenta zranění připadají na školky.

Zajímavostí také je, kde v republice žáci nejčastěji přijdou k újmě na zdraví. Nejvíce dětí se zranilo na Vysočině, kde byla úrazovost skoro trojnásobně vyšší než v hlavním městě Praha. Tam naopak došlo ze všech krajů k nejméně incidentům. Zatímco na základních i středních školách si studenti nejčastěji poraní ruku či nohu při sportu, v mateřinkách přijdou děti k úrazu velmi často během vyučovací hodiny a kromě ruky si často poraní i hlavu.

Podle věku dětí se liší i místa, kde si děti poranění nejčastěji způsobí.

Na základních a středních školách je jednoznačně tělocvik tím „nejnebezpečnějším“. Na středních školách se přidává i praktická výuka. Na školní výlety připadají překvapivě jen jednotky procent úrazů.