Čína skupuje po světě přístavy. Co tím sleduje?
Čínská námořní Hedvábná stezka se Západu jeví jako riziko
Čína to už ve středověku dělala fikaně. Vzpomeňme na průkopnické plavby, které vedl v 15. století z pověření císařů dynastie Ming admirál Čcheng Che. S po zuby vyzbrojenými loděmi se dostal až k Indii a východnímu pobřeží Afriky a expedice uvrhly některé státy v dnešní Indonésii, na Srí Lance a v jižní Indii do závislého postavení vůči mingské Číně.
Oficiální příběh ovšem tvrdí, že čínské výpravy tehdy šířily v cizině harmonii a dobré vztahy.
Myšlenka „dobrých“vyslanců přinášejících mír a prosperitu přetrvává i ve výkladu současné čínské snahy o vybudování obrovské sítě přístavů po celém světě, o níž se hovoří jako o námořní Hedvábné stezce pro 21. století.
Západ, zejména američtí stratégové, jsou nicméně na pozoru: soudí, že Čína vysílá moderní flotily nabité technickými vychytávkami a skupuje po světě přístavy, aby si tak připravila cestu pro budoucí rozmístění svých námořních lodí. Obávají se všemožných rizik, od špionáže po ekonomický nátlak a budoucí vojenskou expanzi.
Bezpečnostní obavy související s čínskými investicemi do zámořských přístavů narůstají s tím, jak graduje geopolitické napětí.
Čína západní pochybnosti bagatelizuje a tvrdí, že jí jde jen o byznys, z něhož můžou mít prospěch „všichni“, zejména hostitelské země. Přesto je pro pozorovatele zřídkakdy snadné oddělit na čínské námořní cestě obchod od mocenské strategie.
Čínské státní společnosti v posledních letech rozšířily investice do zahraničních přístavů a nyní provozují obří kontejnerové terminály v řadě zemí včetně třeba Belgie, Španělska, Izraele, Srí Lanky, Pákistánu, Řecka, Egypta, Emirátů i dalších. „Čínské a hongkongské firmy nyní drží podíly v 95 zahraničních
přístavech,“uvedla Wendy Leutertová z Indiana University, která se problematice věnuje. Více než 27 procent celosvětového kontejnerového obchodu prošlo loni terminály, v nichž měly podíl čínské firmy, ukazují údaje firmy Drewry, která se zabývá námořní dopravou.
V říjnu Německo po vleklých sporech ve vládě nakonec schválilo prodej menšinového podílu v terminálu největšího německého přístavu v Hamburku čínské státní společnosti Cosco. Ta rovněž buduje nový přístav v Peru, další čínský gigant China Merchants je blízko kontraktu na výstavbu největšího přístavu ve východní Africe, který bude stát v Tanzanii.
Vedle toho provozuje Čína svou první regulérní vojenskou základnu ve východoafrickém Džibuti a snaží se získat další – spekuluje se o tajné dohodě, podle níž může čínská armáda za určitých okolností použít základnu v Kambodži.
Občas Peking narazí
Ne vždycky se Pekingu daří. Ještě Trumpova administrativa zablokovala firmě Cosco možnost získat kontrolu nad kontejnerovým terminálem v Long Beach v Kalifornii. Loni indické úřady zamítly firmě China Merchants zvažovaný podíl v přístavu Mundra a třeba Austrálie začala přezkoumávat devětadevadesátiletý pronájem části přístavu v Darwinu místní odnoží čínské společnosti.
Čínské ministerstvo zahraničí většinou na podobnou nedůvěru reaguje nedůtklivě s tím, že jde o „bezdůvodný humbuk“.
Bezpečnostní analytici v Pentagonu jsou ale přesvědčeni, že čínské aktivity nejsou tak „nevinné“a že by mohly v budoucnu usnadnit obsluhu čínského vojenského námořnictva, které se průběžně rozrůstá a při současné napjaté situaci ho
Washington a jeho spojenci vnímají jako hrozbu.
Námořní síly řady zemí využívají komerční přístavy k doplnění paliva, obnově zásob a odpočinku personálu. Západní analytici ale tvrdí, že čínskému námořnictvu by přístup do přístavů provozovaných čínskými firmami usnadnil, zlevnil a zefektivnil udržování flotil daleko od čínských břehů. Čínské námořní lodě už nyní kvůli opravám zastavují v přístavech, kde mají investice čínské firmy, například v egyptské Alexandrii nebo v řeckém Pireu.
Nejde jen o čínskou armádu. Někteří odborníci poukazují na fakt, že Čína investicemi v přístavech získává čím dál větší vliv na infrastrukturu kritickou pro globální tok zboží. Může také cíleně shromažďovat data o přepravě, což by jí podle expertů mohlo poskytnout přístup k informacím o zranitelnosti dodavatelských řetězců konkurence.
Podle jiných expertů jsou ovšem bezpečnostní obavy přehnané. Čínské námořnictvo by podle nich během případného konfliktu zřejmě nemohlo počítat s komerčními přístavy v zahraničí, protože hostitelské země by jim nemusely umožnit přístup. Cosco patří mezi čtyři největší světové námořní přepravce, a proto je normální, že skupuje či pronajímá přístavní zařízení, dodávají.
„Pomalu si chystají něco podobného, co jsme my Američané vybudovali pro naše námořnictvo za posledních 250 let,“uvedl Kevin Donegan, expert na národní bezpečnost. „Existuje mnoho případů, kdy tato čínská činnost vypadá neškodně, ale ve skutečnosti by se to snadno mohlo změnit v cosi, co Číně usnadní vojenskou expanzi,“citoval časopis Newsweek bývalého úředníka Trumpovy administrativy.