Bez cenového stropu na plyn nebude solidarita
Evropští ministři se vzájemně drží v šachu. Rozhodnout by měli do 13. prosince
Evropští ministři pro energetiku za sebou mají emocemi nabitou radu v Bruselu. Dohodli se na finálním znění tří návrhů na řešení energetické krize – na společných nákupech plynu, na zrychlení povolování staveb obnovitelných zdrojů energie a na pravidlech solidarity, podle nichž si státy vzájemně pomohou v případě, že jim dojde plyn. Nekonfliktní opatření ale ministři svázali s mnohem kontroverznějším konceptem – s celoevropským stropem na cenu zemního plynu, který většina evropských států už řadu měsíců požaduje.
Evropská komise představila návrh cenového stropu v úterý, nicméně státy, které na zastropování apelovaly, považují koncept za bezzubý. „My jsme měli nejdřív problém, protože Komise nebyla schopna s žádným návrhem přijít. Teď máme opačný problém, a to je ten návrh, se kterým Komise přišla,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela ve čtvrtek ráno před zasedáním rady. Polská ministryně životního prostředí Anna Moskwa návrh rovnou označila za vtip.
Problém podle kritiků spočívá v tom, že Komise strop nastavila příliš vysoko a stanovila pro něj příliš nereálné podmínky, které nereflektují aktuální situaci na evropském energetickém trhu. Strop by se podle návrhu Komise spustil, jen pokud by se cena alespoň dva týdny v kuse pohybovala nad 275 eury za megawatthodinu. Zároveň by musela být o 58 eur (1 400 korun) vyšší než světová průměrná cena zkapalněného zemního plynu (LNG) po deset za sebou jdoucích dní.
Pokud by v uplynulém roce tento strop Evropské komise platil, kvůli zmíněným podmínkám by stejně nebyl spuštěn, a to ani v létě. Ceny se totiž přehouply přes zmíněnou hranici pouze na týden.
Ostrou kritiku si kvůli návrhu vyslechla komisařka pro energetiku Kadri Simsonová. Podle zdroje z předsednictví, který mluvil s českými novináři, je důležité, že Evropská
komise předložila aspoň nějaký koncept. Teď bude záležet na členských státech, aby přišly s vlastními návrhy – s nižším stropem či dalšími upravenými parametry. „V následujících týdnech očekávám řadu návrhů ze všech stran,“komentoval to ministr Síkela.
Nízký strop by brzdil dovoz LNG
Jedním z mála účastníků rady, kteří proti komisařskému návrhu zvlášť neprotestovali, byl německý náměstek ministerstva hospodářství a klimatu Sven Giegold. Ten zastupoval ministra Roberta Habecka, který na čtvrteční radu nepřijel.
„Je třeba provést nějaké drobné změny, ale obecně se to již ubírá správným směrem,“tvrdil Giegold. Právě Německo dlouhou dobu celoevropský strop plynu odmítá. Argumentuje tím, že by nízké ceny v Evropě odradily dovozce LNG a odklonily je na asijské trhy. To zmínila také Kadri Simsonová.
Přesto si největší ekonomika Evropy nedávno schválila vlastní nízké stropy pro domácnosti i podniky a vyčlenila na to bilionový balíček pomoci, který si ostatní státy nemohou dovolit. Kompromis se tak nehledá snadno. Každá evropská země vidí aktuální situaci ze své perspektivy.
Zatímco se hledá společné evropské řešení, vysoké ceny elektřiny a plynu mohou mimo jiné významně ohrozit konkurenceschopnost zdejších firem. O tom přijel s komisaři jednat český prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. To, že v Evropě jsou aktuálně násobně vyšší ceny zemního plynu než v USA a Asii, přitom podle něj není hlavní problém.
Tím je nový štědrý dotační program Spojených států, takzvaný Inflation Reduction Act, který se zaměřuje na podporu moderních technologií. „Spojené státy přijaly politiku dotací pro domácí průmysl, což společně s tím, že na Ameriku tolik nedopadá energetická krize, zavání něčím, co už začalo – zakázky se přesouvají mimo Evropu. Pokud bychom tomuto trendu nezabránili, tak se obávám, že skutečně můžeme mluvit o deindustrializaci Evropy a o riziku, které z toho vyplývá pro politickou a sociální stabilitu Evropy,“uvedl Dlouhý.
Svázání cenového stropu se třemi nekonfliktními návrhy lze považovat za úspěch hlavně kvůli tomu, že ještě ve čtvrtek ráno to vypadalo, že se evropské státy neshodnou vůbec, řekl zdroj z předsednictví.
Státy Unie se teď svým způsobem drží v šachu. Dokonce i Německo, které strop na plyn odmítá, má zájem na tom, aby bylo schváleno rychlejší povolování staveb obnovitelných zdrojů.
V diskusích o cenovém stropu toto opatření tak trochu zaniká. Jde ale o významný návrh, podle nějž například v případě povolení stavby fotovoltaických panelů na střechách budou muset úřady rozhodnout do jednoho měsíce.
Evropští ministři energetiky by se měli opět sejít za tři týdny, kdy mají dospět ke konečnému rozhodnutí ohledně cenového stropu. „Nečekám, že 13. prosince nenajdeme řešení, je toho prostě příliš mnoho v sázce,“uvedl ministr Síkela na tiskové konferenci po jednání. Pokud by se ministři přece jen neshodli, museli by kompromis hledat premiéři na velké evropské radě těsně před Vánocemi.