Amerika začíná mít dost staříků v Bílém domě
Americké volby se pomalu chýlí ke konci. Výsledkem je plichta – demokraté ovládli Senát a republikáni Sněmovnu reprezentantů. Předpokládaná rudá tsunami nepřišla, vlastně ani větší vlnka. Co nám však tato „show“předpověděla před prezidentským kláním, které se uskuteční za dva roky?
Donald Trump má stále silné voličské jádro, ale nemusí být dost velké, aby v příštím tažení na Bílý dům zvítězil. Kandidáti, které vehementně prosazoval, občas nezkušení či neschopní radikální hochštapleři, prohráli v klíčových státech, bez kterých by se byznysmen z New Yorku neobešel. Mimochodem, někteří vyděsili i samotné republikánské voliče, dokonce víc než Bidenem špatně řízená ekonomika. Také se ukázalo, že lidi už nezajímá Trumpovo věčné brečení, že byl podvodem připraven o vítězství ve volbách v roce 2020.
Místo rekordní porážky demokratů z toho tak nakonec je republikánská „nevýhra“. Vlastně svým způsobem voliči slyšeli na Bidenova předvolební slova o hrozbě demokracii.
Tady si měl Trump všimnout jasné stopky. Jeho ekonomické postoje, izolacionalismus i konzervativní názory mezi republikány rezonují, část se jich však bojí úkroku příliš doprava, kde rezonuje možnost převratu a dezinformace, které se zhmotnily v útoku na Kapitol 6. ledna 2021.
Trump však prohry svých lidí hodil na ně a minulý týden ohlásil svou kandidaturu na prezidenta. Také okamžitě začal zastrašovat oponenty mezi republikány, aby se proti němu nestavěli v primárkách. Sám si totiž uvědomuje, že ho relativní neúspěch ve volbách poškodil a ostatní cítí „krev“.
Na druhou stranu podobně špatný výhled na prezidentské volby musí trápit i demokraty. Joe Biden, který naznačuje, že bude chtít obhajovat, je mezi lidmi extrémně nepopulární. I proto, že ekonomika moc nefunguje a inflace roste. Část levicově naladěných progresivistů mu nemůže odpustit, že dost netlačil témata jako rozšíření volebních práv a reformy policie.
Jenže kdo by ho mohl nahradit, jeho viceprezidentka Kamala Harrisová, Afroameričanka, možný trumf v prezidentských volbách roku 2024, zcela propadla. Ve většině úkolů, které jí Biden svěřil, neuspěla. Zpackala i migrační politiku.
V USA se proto objevuje zajímavý trend – čím dál víc republikánů podporuje Trumpův program Udělejme Ameriku znovu velkou bez Trumpa a čím dál víc demokratů uvažuje o někom jiném, než je Joe Biden.
Oba to však ještě mohou uhrát, když je nezastaví kromě různých kauz to nejdůležitější, o čem se v kampani určitě bude mluvit – věk. Biden a Trump tuto zbraň proti sobě asi nepoužijí, protože by se sami střelili do nohy, ale voliči budou chtít vědět, zda jsou svéprávní a zda už nepřišel jejich čas odejít.
Bidenovi bude v roce 2024 81 let a Trumpovi 78 let. Kdo by chtěl v USA zahnívající gerontokracii bez inovací, tak dobře známou ze sovětského politbyra 80. let, v krizové době, kdy pořád hrozí válka.
To si však musí rozhodnout voliči v primárkách, obě strany mají mladší nadějné politiky. Za republikány se letos ukázal Ron DeSantis. Amerika totiž potřebuje nového Kennedyho, který ji znovu propojí jen v základních hodnotách a nechá ji přít se o jednotlivé zákony. Demokracie totiž potřebuje zdravý „střet“. A nezáleží na tom, zda to bude republikán či demokrat.
Jen musí přinést splnitelnou naději, která trochu osloví obě strany. Pokud se opět střetnou Trump a Biden, nebude to pro USA vítězství, jen předzvěst toho, že se po většinu času budou vést minulé bitvy a pozapomene se na budoucnost.