Koalice pohřbila EET
Nejdůležitější zákon Babišovy éry platil pouhých šest let.
Elektronická evidence tržeb, známá pod zkratkou EET, od ledna pravděpodobně skončí. Přitom šlo v podstatě o nejdůležitější zákon, který prosadil Andrej Babiš s ANO ve svém prvním funkčním období ve Sněmovně. Rozhodli o tom včera poslanci. Návrh nyní míří do Senátu a pak k prezidentovi. Proti byli poslanci ANO.
„Tímto rozhodnutím jste se vrátili do devadesátek, ve kterých jste se měli tak dobře,“reagovala na hlasování šéfka poslaneckého klubu ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová.
Podle ní se tímto krokem vláda připravuje o pravidelný příjem 13 miliard korun ročně. Návrh zrušit elektronickou evidenci podpořilo 92 ze 142 přítomných poslanců. Zákonodárci ANO argumentovali, že tento projekt, kdy se každá transakce obchodníků automaticky odesílá státní správě, narovnal podnikatelské prostředí a státu přinášel peníze. Naopak koaliční poslanci projekt dlouhodobě kritizují a jeho přínos zpochybňují.
„Bylo to naším dlouhodobým cílem, je to také součástí programového prohlášení vlády. Rušíme tedy systém, který znamenal nepřátelské prostředí pro podnikání, a to například různými lhůtami nebo pokutami, které EET vytvářelo,“komentoval schválení místopředseda rozpočtového výboru Vojtěch Munzar z ODS.
Podnikatelé nejsou podezřelí
Elektronická evidence tržeb má skončit podle návrhu k závěru letošního roku. Od jara 2020 byla kvůli pandemii covidu do konce letošního roku přerušena. V Evropské
unii platí v 17 zemích – například na Slovensku, v Rakousku, Německu, Polsku, Maďarsku, Belgii, Itálii, Slovinsku nebo Švédsku.
Naopak ministr financí Zbyněk Stanjura zrušení obhajoval tím, že podnikatelé už nebudou „sprostými podezřelými“, a zároveň i klesajícím podílem hotovostních plateb. „EET rušíme kvůli zbytečné administrativě pro podnikatele, které to souhrnně stojí každoročně asi 1,5 miliardy. Ze zákona navíc EET eviduje jen hotovostní tržby a těch má být v roce 2025 pouze asi 20 procent. Přínos EET pro státní rozpočet se tak blíží nule,“komentoval návrh Stanjura.
Podle něj loni představovaly hotovostní platby 60 procent všech tržeb. Zároveň je podle něj EET neústavní a stát se získanými daty ani neumí pracovat.
„U EET jsme se za Piráty od začátku zasazovali o její silné omezení a přepracování, aby nedocházelo k šikaně poctivých provozů, ale zároveň bylo bráněno daňovým únikům. Odmítali jsme její rozšíření například na řemeslníky, kadeřnice či lékaře. Šlo o neúměrnou zátěž, z které byli naopak vyjmuti podnikatelé například z oblasti dopravy nebo sázkových her. To je v rozporu se zásadou rovnosti a jedná se o diskriminaci,“doplnila místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová (Piráti).
Elektronická evidence tržeb začala platit od prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení. Od března 2017 byla povinná pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu.
Následně se rozšířila na další obory. Šlo například o řemeslníky, lékaře, taxikáře, účetní nebo advokáty. Původně měla být poslední fáze pro 300 tisíc podnikatelů spuštěna v květnu 2021. Pokud by zákon nebyl zrušen, od ledna by byla EET znovu spuštěna v plném rozsahu.
Podnikatelé potřebovali pro EET zařízení s připojením na internet, a to buď speciální elektronickou pokladnu, počítač, tablet nebo chytrý telefon a tiskárnu na účtenky.
Cílem systému bylo zamezit černým obchodům, kdy každá z účtenek z kasy dostala unikátní kód.
Podnikatelé systém kritizovali zejména v jeho začátcích, kdy si museli pořídit speciální kasy.
„Přišlo mě to asi na necelých deset tisíc korun. Nebyl jsem proti. Když člověk podniká poctivě, nemohlo mu to vadit. Ale chápu, že restaurace, které nevykazovaly žádné zisky a najednou měly začít přiznávat, že jsou výdělečné, to nesly těžce,“popisuje podnikatel Michal Valenta.