Cirkulární (e)mise města
Metropole se zavázala k průběžnému snižování své uhlíkové stopy. Daří se jí to jen částečně
Letos v lednu se vedení metropole shodlo na tom, že budoucnost města je v takzvané „oběhové ekonomice“. Praha se tímto krokem řadí mezi pionýry v regionu i mezi evropskými metropolemi, takovou strategii mají především vyspělá evropská města. Podle organizátorů a speakerů konference Cirkulární města & Byznys, jejíž první ročník zorganizoval Pražský inovační institut (Pii) tento týden, je ale nutné, aby cirkulární ekonomiku přijali za svou sami obyvatelé.
Příklady z praxe, které město podniká, uvedla na konferenci i radní pro životní prostředí Jana Plamínková (STAN). Podle ní se v Praze jedná třeba o svoz gastroodpadu ze školních jídelen, stavbu bioplynové stanice, multikomoditní sběr, technologicky vyspělou dotřiďovací linku či škvárové hospodářství. „Všechny tyto trendy již využívá řada moderních západních metropolí jako Amsterdam, Londýn, Paříž či Kodaň,“říká Plamínková.
MF DNES vybírá čtyři strategické cíle Prahy, popisuje jejich aktuální stav a přináší příklady jejich řešení z praxe.
1 Stavebnictví
Ještě v roce 2018 představoval odpad ze stavebnictví 78,3 procenta veškerého vyprodukovaného odpadu na území Prahy. Nyní je to podle dat odboru ochrany prostředí pražského magistrátu 70 procent. Karta se obrací, a to i díky Zelené dohodě pro Evropu (Green Deal, pozn. red.), ale také z důvodu dlouhodobého nedostatku materiálů a jejich rostoucích cen.
„Promyšlené a správně provedené renovace starých budov mohou snížit emise až o 60 procent,“říká Veronika Doubnerová, konzultantka Pii pro cirkulární ekonomiku. Úspor emisí skleníkových plynů je podle ní možné dosáhnout také předdemoličními audity, znovuvyužíváním materiálů a prvků či používáním udržitelných materiálů.
Klíčovým nástrojem pro snižování skleníkových plynů města mimo energetický mix je změna stavebních a demoličních principů.
„Pro dodržení klimatického závazku Prahy bude nutné vytvořit strategii, pravidla a projekty, které uplatní principy cirkulární ekonomiky do způsobů nové výstavby, demolic a rekonstrukcí v Praze,“konstatuje Vojtěch Vosecký, vedoucí pracovní skupiny města pro cirkulární ekonomiku.
2 Voda
„Podporou spotřeby šedé vody se snižuje poptávka po té pitné a také množství odpadních vod,“sděluje Doubnerová. To z vody dělá jeden z hlavních cílů pražské cirkulární ekonomiky. V této oblasti chce město podle strategie zavádět opatření vedoucí k úspoře vody a prevenci jejích úniků, používání srážkových vod k zavlažování nebo využití zbytkového tepla z odpadních vod pro vytápění. Průměrná roční spotřeba pitné vody v Praze byla v loňském roce 41,2 metru krychlového na jednoho obyvatele, denně to bylo 113 litrů, což bylo meziročně asi o dva litry více. Pražané průměrně spotřebují denně nejvíce vody na osobní hygienu, loni to bylo 41 litrů. Vedení města letos mimo jiné schválilo modernizaci Ústřední čistírny odpadních vod na Císařském ostrově, která má probíhat od roku 2024 do dubna 2027 a stát bude šest miliard korun. Hlavní město v roce 2018 spustilo novou vodní linku, po modernizaci by ta stará měla mít stejné technologie. Vodné a stočné by podle plánu pražských radních mělo v letech 2023 až 2028 růst o dvě procenta nad inflaci a poté pouze o inflaci.
3 Zemědělství a potraviny
Metropole si dává za cíl snížit potravinový odpad, navýšit místní produkci a spotřebu zdravých potravin z městského a příměstského zemědělství. „Prevence plýtvání potravinami může pomoci ekonomicky, sociálně, ale i enviromentálně. Pokud budeme s potravinami lépe nakládat, můžeme ušetřit až 10 procent emisí skleníkových plynů,“říká Zuzana Drhová, zástupkyně ředitele Pii.
S tím pomáhá i pražský soukromý sektor. Dnešním fenoménem jsou bedýnky s mixem ne úplně ideálního ovoce a zeleniny za pár korun, které nabízí Lidl, Penny Market, Albert i Rohlik.cz.
Zajímavým způsobem se s potenciálním potravinovým odpadem vypořádává společnost Tesco, která se dohodla se svým dodavatelem, který v Kladně vyrábí a distribuuje mražené pečivo, na dodávce „nepovedených“kaiserek z výroby.
„Za rok takto zachráníme až čtyři miliony kaiserek,“informuje za společnost Tesco Stores ČR Lucie Loučková. Pokud číslo přepočítáme na tuny, jde o 234 tun kaiserek, které by skončily jako potravinový odpad.
4 Odpady
Produkce množství komunálního opadu rok za rokem narůstá. Míra třídění komunálního odpadu s tímto nárůstem prozatím nedrží krok, pohybuje se kolem 31 procent, což je velmi vzdálené proklamovanému cíli 65 procent v roce 2030. Z odpadového zákona přitom jasně vyplývá, že za tuto agendu nese odpovědnost magistrát. Praze nyní pomáhá bezplatné poskytnutí biopopelnic a zajištění jejich pravidelného vývozu, po kterém narostl zájem o třídění rostlinného odpadu. „Cirkulární ekonomika není jen o odpadech a třídění – nejlepší odpad je ten, který vůbec nevznikne. A když už nějaký vznikne, měli bychom se snažit udržet suroviny v oběhu co nejdéle,“říká Vosecký.
Klíčovým projektem v oblasti cirkulární ekonomiky a Klimatického plánu Prahy je přeměna bioplynové stanice v Chrástu u Poříčan, která pomůže mj. ke snížení závislosti na plynu z Ruska.