Blackout v zimě nehrozí
Ve střední Evropě je velmi nepravděpodobné i jakékoliv omezování dodávek
Česká republika je v energetické krizi, rozsáhlé výpadky elektřiny jí ale nehrozí více než kdy dříve. Jediným rizikem jsou hrozby spojené s hybridní válkou, uvádí člen představenstva společnosti ČEPS Pavel Šolc. „Jsme na okraji války a v této souvislosti existuje vyšší riziko teroristických a kybernetických útoků. Je to fakt, na který se připravujeme,“říká Šolc.
Státní společnost ČEPS provozuje přenosovou soustavu, tedy páteřní síť české elektrizační soustavy. Firma mimo jiné zajišťuje, že v každém momentě se poptávka po elektřině rovná nabídce.
Co se pro ČEPS od začátku války na Ukrajině změnilo?
Změnila se situace na trhu s elektřinou, to je asi nejzásadnější. Vysoké ceny elektřiny, které se dotýkají každého z nás, řeší i ČEPS, protože nakupuje elektřinu na vykrývání ztrát a služby výkonové rovnováhy. Eskalace konfliktu na Ukrajině přinesla zrychlené připojení ukrajinské přenosové soustavy k evropské síti, jejíž jsme součástí. Z hlediska řízení soustavy ale žádná změna nenastala.
Na Ukrajině teď dochází k velkým blackoutům. Hrozí něco takového i Česku v zimě?
Nehrozí to v zimě o nic víc než v létě. Samozřejmě riziko může být o něco vyšší čistě z toho důvodu, že válka není daleko od hranic Česka, a v této souvislosti existuje vyšší riziko teroristických a kybernetických útoků. Je to fakt, na který se připravujeme. Nutno taky říct, že blackout není každé lokální přerušení dodávky, ale zhasnutí širšího území v Česku nebo v Evropě. V některých zemích EU může během zimy dojít ke krátkodobému omezování spotřeby. Netýká se to našeho regionu střední Evropy, ale třeba Irska, Francie a možná Skandinávie. Je to způsobeno specifickými podmínkami, v případě Francie jde například o prodloužení oprav jaderných elektráren.
Střední Evropa je tedy méně ohrožená blackoutem v porovnání s Francií a některými dalšími zeměmi…
Ne, pozor, blackout v tuto chvíli nikde nehrozí více než dříve. Nicméně ve střední Evropě je velmi nepravděpodobné i jakékoliv omezování dodávek, a to i v případě tuhé zimy.
Jak to?
Tak například v Česku máme dost zdrojů. Česká republika je stále ještě exportní, i kdyby došlo k extrémní zimě, tak se maximálně o něco sníží vývoz elektřiny do zahraničí. Z hlediska elektroenergetiky jsme poměrně nezávislí i na zemním plynu, protože elektřina se v ČR z plynu vyrábí relativně málo. Německo sice z plynu vyrábí hodně, ale stále ještě má přebytky elektřiny a má plné zásobníky. Slovensko je na hranici soběstačnosti a Polsko taky není deficitní. Takže, kam se podívám kolem nás, žádný výkonový problém nevidím.
Relativně často pořádáte cvičení, při nichž trénujete reakci na blackout. Můžete říct, co byste jako ČEPS dělali, kdyby k tomu teoreticky došlo?
Máme plány a definované postupy, kterými se soustava restartuje ze tmy. Elektrárny v případě výpadku proudu samy potřebují elektřinu, aby mohly obnovit výrobu. Tuto elektřinu někde potřebují vzít, je potřeba obnovit napětí bez nutnosti využít externí přenosovou síť.
Jedná se o takzvaný start ze tmy. Z baterky nebo dieselagregátu se dají najet menší elektrárny, ty poskytnou napětí pro to, aby najely větší elektrárny. Start ze tmy znamená, že se postupně vytvářejí ostrovy a ty se postupně propojují a rozšiřují, až je znovu propojena celá síť. Pokud není nějaký zásadní problém typu hromadná destrukce zařízení, tak se dá tento proces zvládnout za řádově nižší jednotky hodin.
Jedním z opatření, kterými chce Evropská unie bojovat proti energetické krizi, je snižování spotřeby ve špičkách. Jak se to dá zorganizovat na národní úrovni?
Poměrně obtížně, žádné speciální technické nástroje na to nejsou. Přesněji řečeno, Česko je jednou z mála zemí, která na to určitý technický prostředek má, jmenuje se hromadné dálkové ovládání spotřebičů. Všichni, kdo mají doma přímotopy, tepelná čerpadla nebo bojlery a mají dvoutarifovou sazbu, tak to znají – distributor jim tyto spotřebiče krátkodobě vypíná. Na celonárodní úrovni existuje potenciál snížení aktuálního zatížení v rozsahu jednotek procent. Jde o poměrně unikátní nástroj, v tomto rozsahu jej nemá žádná jiná země v Evropě. Jedinou možností v těchto zemích je cenová motivace. Stát může nastavit dynamické distribuční tarify a říct: spotřeba v těchto hodinách bude s příplatkem. Taky může čistě jen apelovat na občany, aby v daných hodinách spotřebu snížili.
ČEPS bude tento rok ve ztrátě, že?
Ne tak úplně. V letošním roce jsme zaznamenali nárůst nákladů, zejména na nákup služeb výkonové rovnováhy, jejichž pomocí udržujeme rovnováhu mezi výrobou a spotřebou. Tento nárůst je podle zákona v rámci korekčních faktorů stanovených ERÚ kompenzován s časovým posunem dvou let. Takže ČEPS při prezentaci hospodářských výsledků využívá takzvaný adjustovaný hospodářský výsledek, který již korekční faktory časově zohledňuje. Pro letošní rok plán adjustovaného výsledku splníme, protože dojde ke sladění budoucích výnosů a současných nákladů.
Nehledě na korekční mechanismy, víte už, v jaké tedy ztrátě letos budete?
Podle českých účetních standardů, to znamená bez korekčních faktorů, bude ztráta řádově v jednotkách miliard korun.
Stát bude zvýšené náklady nějak sanovat?
Náklady na nákup služeb výkonové rovnováhy oproti loňsku vzrostly zhruba trojnásobně, protože ceny reflektovaly aktuální situaci na trhu. Za standardní situace by to zohlednil regulátor při stanovování výše spotřebitelských poplatků. Aby však nedocházelo ke zvyšování ceny elektřiny pro koncového zákazníka, dohodl se regulátor s vládou, že nebude zvyšovat poplatky spotřebitelů, ale že rozdíl bude hrazen ze státního rozpočtu.
Můžete něco dělat pro to, aby v příštím roce byly vaše náklady nižší?
Evropskou legislativou máme jasně definováno, jaké objemy služeb výkonové rovnováhy musíme kupovat. Procedury, kde a jak elektřinu nakoupit, nám schvaluje regulátor. Takže krátkodobě nemůžeme dělat prakticky nic. Dlouhodobě můžeme stimulovat konkurenci na straně našich poskytovatelů, což děláme. Už dva roky se snažíme do byznysu poskytování služeb výkonové rovnováhy vpustit co nejvíce nových subjektů. Historicky to byly velké elektrárny, v tuto chvíli jsme trh se službami otevřeli i pro malé zdroje, například malé kogenerační jednotky. Také jsme otevřeli prostor pro takzvané agregátory. To jsou obchodníci, kteří jsou schopni sdružit třeba deset nebo taky tisíc malých zdrojů, řídit je a vytvářet nějaký regulační výkon, který nám poskytnou za celou skupinu. Do budoucna to otevírá cestu, že by se do trhu se službami pro ČEPS postupně zapojila třeba i domácí tepelná čerpadla.
Do českých zákonů se v současné chvíli dostávají novely, které mají umožnit rozvoj komunitní energetiky v ČR. Co to znamená pro přenosovou soustavu?
Komunitní energetika sama o sobě pro přenosovou soustavu neznamená prakticky nic. Jde o nový způsob nastavení obchodních vztahů mezi výrobou a spotřebou. Ovlivní to obchodníky s elektřinou a způsob, jakým jsou naceňovány diagramy zákazníků. Takže z pohledu ČEPS jako provozovatele přenosové soustavy komunitní energetika není plus ani minus, je to prostě jiný model vztahů. Z pohledu fyzikálních toků v sítích a řízení rovnováhy v tuto chvíli nevidíme, že by přinesla zásadní dopad.
Ozývají se ale lidé, kteří si na střechu chtějí nainstalovat fotovoltaickou elektrárnu, ale není jim umožněno připojit se do sítě. Proč tomu tak je?
Je potřeba uvést, že FVE se nepřipojuje do přenosové soustavy, ale do distribuční sítě. Ta je stavěna na určitý výkon. Na úrovni linek vysokého napětí je často problém v tom, že je rozvodna a pak dlouhý paprsek deseti kilometrů jednoho vedení vysokého napětí. Pokud na něj „navěsím“po cestě určitý výkon nových fotovoltaických elektráren, tak musím to vedení buďto posílit a přestavět, nebo ideálně zokruhovat, to znamená propojit mezi sebou paprsky, aby se napětí stabilizovalo. Výstavba linek je ale proces, který trvá několik let kvůli povolovacím procesům.
A přenosová soustava jsou tedy ty nejvyšší dráty?
Laicky řečeno, máme ty nejvyšší stožáry. Přenosovou soustavu tvoří více než pět tisíc kilometrů elektrických vedení o napěťové hladině 400 a 220 kilovoltů a desítky rozvoden s transformátory, z nichž některé jsou určeny pro převádění elektrické energie z přenosové do distribuční soustavy. Přenosová soustava slouží k dálkovému přenosu elektřiny napříč republikou a slouží k propojení české sítě se zahraničím. ČEPS přenáší elektřinu od výrobců do rozvoden, kde se transformuje na nižší napětí, odtud ji dál „přebírají“distributoři, kteří ji rozvádějí dál až ke koncovým spotřebitelům.
V čem je největší problém z hlediska komunitní energetiky u vás, tedy v rámci přenosové soustavy?
V kapacitě rozvoden. Když masivně naroste výroba elektřiny z fotovoltaiky třeba na jižní Moravě, tak se může stát, že v některých hodinách poteče přebytek elektřiny z distribuční soustavy do přenosové sítě a my ho budeme muset transportovat na druhý konec republiky nebo někam do zahraničí.
Náklady na nákup služeb výkonové rovnováhy oproti loňsku vzrostly zhruba trojnásobně. Rozdíl půjde ze státního rozpočtu.
Máte nějakou představu, kolik vás modernizace bude stát?
V rámci investičního programu plánujeme v letech 2023–2030 proinvestovat zhruba 80 miliard korun. Ročně vynaložíme asi osm miliard, přičemž peníze směřují zejména na výstavbu nových linek, modernizaci a posílení kapacity stávajících vedení a výstavbu a modernizaci rozvoden.