Nadávky kvůli jídlu. V Polsku na nákupech

Pokračování ze str. 1

Část Poláků je z nákupní turistiky Čechů rozezlena. Artur Sienkiewicz, krajský radní ze zhořeleckého okresu, rozdává za stěrače českých aut před Lidlem varování, aby přijíždějící nakupovali v Polsku méně. „Chceme, aby naše děti také měly přístup k čerstvým potravinám. Prosím, nakupujte s úctou k sousedům. Ať se blížící se předvánoční období stane příležitostí k obnově sousedských vztahů, ne přiléváním oleje do ohně,“stojí česky na letáku, který mnozí řidiči našli na svém autě.

Jsme v Schengenu, tak co...

Češi si ale ze Sienkiewiczova apelu nic nedělají. „Jsme snad v Schengenu, ne? Utrácím tu své koruny, které jsem vydělal v Česku, což pomáhá jejich ekonomice. Není to tak dlouho, kdy Poláci dělali nájezdy na český alkohol a taky je nikdo nevyháněl,“glosuje Filip Mlynář z Liberce, jeden z nakupujících.

Výzvě se smějí i někteří Poláci. „Naše DPH na potraviny se brzy vrátí a pak už to tady tak levné nebude. Co když naše inflace poroste rychleji než vám a za rok budeme jezdit na nákupy my k vám? Nechtěl bych, aby mě někdo lustroval, jestli jako Polák můžu do Liberce na nákup, nebo ne,“svěřil se MF DNES Dariusz Kwiatkowski ze Zhořelce.

Jsou ale nákupy v Polsku skutečně tak výhodné, jak lidé před supermarketem tvrdí? Není přání jen otcem myšlenky? MF DNES udělala v jeden den kontrolní nákup 16 potravin v polském, německém, rakouském a českém Lidlu. Při přepočtu na koruny vyšel polský Lidl skutečně nejlevněji. Oproti českému byl o 170 korun lacinější (více v grafice). Kdyby zde člověk nakoupil zhruba za tři tisíce korun, úspora by činila oproti nákupu v Česku jednu tisícikorunu.

„Není to jen následek nulového DPH na potraviny. Polský trh je větší, čili rozpočítáváte mzdové náklady na větší počet vyrobených kusů. A ty mzdové náklady jsou tam o polovinu nižší než u nás, což je při výrobě významná položka. Navíc v zemědělství tam pracuje víc lidí než u nás, což vytváří konkurenci a tlak na cenu,“míní agrární analytik Petr Havel, zabývající se zemědělstvím a potravinářstvím.

Podle něj je pro Polsko typické, že v zemědělství podnikají hlavně malé rodinné firmy a potravináři. „Tito lidé neberou mzdu, jsou sami sobě zaměstnancem. A dokážou reagovat na změny trhu flexibilněji než velká korporace, kde jsou kolektivní smlouvy,“zamýšlí se Havel.

Z kontrolního nákupu MF DNES zároveň vyplynulo, že český Lidl vyšel téměř srovnatelně s německým. Oba byly zhruba o jednu čtvrtinu dražší než polský.

Je však nutno zdůraznit, že zatímco německá průměrná mzda je zhruba 101 000 korun, česká jen 38 000. Kupní síla Němce je tedy zhruba o 170 procent vyšší než Čecha. Podobně je na tom i Rakušan se svou průměrnou mzdou 93 000 korun.

Za nákupy i do Rakouska

Právě rakouský Lidl vyšel v průzkumu jako ten nejdražší. Přesto k našim jižním sousedům někteří Češi na nákupy jezdí. Míří sem nikoliv kvůli nižším cenám, ale vyšší kvalitě. Ceny základních potravin jsou tu plus minus srovnatelné jako v Česku, podle kupujících ale často lepší.

Do rakouského Lince jezdí na nákupy pravidelně třeba Jan Brož z Kaplice na Českokrumlovsku. „Vyplatí se odsud zejména drogerie a věci pro děti jako pleny, dětské příkrmy a strava. Zároveň my už roky kupujeme i jogurty nebo třeba sýry a salámy, které jsou jednoznačně kvalitnější,“říká.

Vzniklo i několik obchodů, které se živí tím, že přeprodávají rakouské zboží. Většinou drogerii a trvanlivé výrobky, které lze skladovat. „Před deseti lety byl největší zájem o zboží z Rakouska, dnes už je zákazníků méně, i proto, že i v Česku už lze také koupit kvalitní potraviny. Ale věříme, že se zdražováním přijdou lidé znovu k nám a budou za obdobné ceny žádat kvalitnější zboží,“říká majitel prodejny rakouského zboží Stanislav Beneš z Českých Budějovic.

„Levnější jsou tady mléčné výrobky, džusy, cukrovinky, uzeniny, toaleťák, kojenecká výživa, ale hlavně maso.“

Čech nakupující v Polsku