Státu chybějí peníze. Co s tím hodlá dělat?

Kromě dočasné windfall tax se vláda nechystá vybírat více peněz na daních.

Při současném nastavení daňových příjmů a rozpočtových výdajů budou státu v následujících letech každoročně chybět tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). To je aktuálně asi 200 miliard korun.

Taková nerovnováha je dlouhodobě neudržitelná, upozorňuje listopadový fiskální výhled vydávaný pravidelně dvakrát ročně ministerstvem financí. „Je tak zřejmé, že jakmile to situace dovolí, veřejné finance v České republice budou muset projít fiskální konsolidací. K té však bude prostor až po odeznění aktuální krize a vyřešení jejích důsledků,“píše se v dokumentu.

Jinými slovy, už teď je ministerstvu jasné, že bude třeba někde získat dodatečné příjmy, protože osekání výdajů jde mnohem hůře. Nicméně z odpovědí, které MF DNES od ministerstva získala, vyplývá, že kromě přebírání evropských směrnic a daňových projektů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) žádný plán neexistuje.

Zatím vláda rozšířila možnost platit daň paušálně na více podnikatelů a zavedla dočasnou daň z neočekávaných zisků, takzvanou windfall tax. Žádný jiný dlouhodobý záměr resort financí nezveřejnil.

V programovém prohlášení vláda slibuje bránit daňovým únikům, prověřit nesystémové daňové výjimky a vytvořit „daňovou brzdu“, jakýsi strop na celkové zatížení ekonomiky daněmi. Nic konkrétního se ale zatím nerýsuje.

„Klíčovými prvky, které se v dlouhodobém horizontu sledují, jsou jednoduchost, úspornost a minimum distorzních efektů,“říká poněkud oklikou na dotaz MF DNES ohledně aktuální daňové koncepce Stanislav Kouba, náměstek ministra financí pro daně.

Jestli se ekonomika bude potácet v krizi ještě nějakou dobu, bude se nadále žít na dluh a nepříjemná rozhodnutí ohledně zvýšení daní padnou na příští vládu. Ministerstvo nyní žádnou koncepci nemá a ani na ní nepracuje.

Deficit počká, řeší se Google

Že nejsou v plánu žádné revoluční změny daní, nemusí být špatně, soudí daňoví experti. „Stabilita daňového systému je pro podnikání nejdůležitější. Na druhou stranu, zatím není jasné, jak chce vláda řešit budoucí stabilizaci státního rozpočtu s obrovským strukturálním deficitem,“komentuje to Vlastimil Sojka, daňový poradce společnosti Kodap.

„Absence souhrnného koncepčního materiálu snižuje předvídatelnost… podnikatelé často upřednostňují stabilitu právního prostředí před nečekanými nárazovými ad hoc změnami,“domnívá se Ladislav Minčič, ředitel pro legislativu Hospodářské komory ČR a bývalý náměstek ministra financí pro daně.

S tím souhlasí i daňový expert Jiří Nesrovnal ze společnosti N-Consult a člen prezidia Komory daňových poradců. „Není nutná revoluce, ale systematické a koncepční postupné odstraňování skutečných praktických problémů v daňovém systému,“říká.

Čím se tedy aktuálně ministerstvo zabývá? V rámci českého předsednictví EU se ministerstvo soustředí na zavádění společných projektů OECD v oblasti daní. „Jde o takzvaný Pilíř I a Pilíř II OECD. První by měl zajistit, aby nadnárodní korporace s tržbami nad 20 miliard eur danily své zisky tam, kde podnikají a kde své zisky generují,“vysvětluje Kouba. Firmy jako Facebook či Google sídlí a odvádějí daně v daňových rájích, takže země, odkud zisky převážně pocházejí, nemají z jejich podnikání vůbec nic.

V Česku byla snaha tyto firmy zdanit na národní úrovni pomocí takzvané daně z digitálních služeb. Ta ale nestihla do konce minulého volebního období projít Sněmovnou, nyní se čeká na nadnárodní řešení. Podle Kouby země G20 tlačí na její zavedení už v příštím roce.

Pilíř II pak míří na o něco menší firmy – s obratem od 750 milionů eur výš. Jeho cílem je zbrzdit účetní přelévání zisků z domovských zemí do daňových rájů tím, že umožní zemím tyto zisky dodanit sazbou minimálně 15 procent. Mělo by to také omezit soutěž států v lákání velkých firem na co nejnižší korporátní daně.

Že férové zdanění technologických firem představuje výzvu, připouští i Minčič. Český rozpočet to ale nevytrhne. „Nemělo by se zapomínat, že přirozeným nástrojem k zajištění příjmů státního rozpočtu by nemělo být jen mezinárodně nadiktované přerozdělení daňového základu tak, aby i na Česko něco zbylo,“podotýká.

V rámci změn evropských směrnic ministerstvo uvažuje o zrušení silniční daně ve prospěch mýta v případě vozů nad dvanáct tun. „Česko by tím mohlo snížit administrativní zátěž jak na straně státu, tak na straně malých a středních podniků, které ji platí,“popisuje Kouba.

Bez nového systému se nehnou

Podobně Česko čeká na uhlíkové clo v rámci klimatického balíčku Evropské komise. Tím by se zatížily výrobky dovážené ze třetích zemí, kde nemusejí výrobci zboží odvádět poplatky za emisní povolenky. „Clu by měly podle kompromisního návrhu, který podporujeme, podléhat cementárenský průmysl, výroba elektrické energie, výroba hnojiv, železo, ocel a hliník,“vyjmenovává náměstek.

Na úrovni výběru daní ministerstvo chce pokračovat v práci na výměně zastaralého IT systému ADIS, kterou započaly už předchozí vlády. Bez nového daňového systému (zkráceně nDIS) se podle Kouby Finanční správa nehne. „Je základním kamenem pro to, jak dosáhnout projektu jednoho inkasního

místa, zvýšení uživatelského komfortu, zlepšení klientského přístupu a omezení daňových úniků,“vypočítává.

Na analýze stávajícího systému, který je závislý na dodavateli IBM, a na variantách, jak nastavit nDIS, již čtvrtým rokem pracuje konsorcium poradců z KPMG a Deepview. „V současnosti se připravuje zadání na první funkční moduly v souladu s požadavky eGovernmentu a plán přechodu ze starého systému na nový,“uvedl Kouba.

Samotná Finanční správa navíc postrádá od dubna šéfa. Momentálně stojí v čele pověřený zástupce a s řádným výběrovým řízením se čeká na novelu zákona, která má začít platit od ledna. O místo se díky ní bude moci ucházet nejen člověk zevnitř Finanční správy či ministerstva financí, ale nově i odborník mimo státní struktury.

„Stav, kdy téměř rok nemá Finanční správa svého generálního ředitele, který by mohl uskutečnit případné systémové změny, není dobrý pro nikoho,“soudí Nesrovnal.