Vepřová krize. Nedostatek prasat se přelévá na jatky
Vepřové maso se prodává pod náklady. Někteří chovatelé zavírají, jiní zmenšují své chovy, jak MF DNES informovala již na jaře. Nedostatek se projevuje dokonce i na jatkách. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) bylo za třetí čtvrtletí poraženo o 4,2 procenta prasat méně než ve stejném období loni.
Většina velkých jatek, jež patří do holdingových podniků, nemusí díky vlastním chovům snižovat počty porážkových dní. To se ale netýká například jatek v Jičíně, kde kvůli nedostatku prasat porážejí jenom čtyři dny v týdnu.
Ceny zemědělských výrobců se meziročně zvýšily o 27,3 procenta. „Výroba vepřového masa klesla po čtyřech letech opět na úroveň dosavadního minima. Ani výrazné zvýšení cen zemědělských výrobců za jatečná prasata zatím nezvrátilo klesající trend. Současně rostl dovoz vepřového masa ze zahraničí, především z Německa,“uvedla za ČSÚ Renata Vodičková.
Přestože výkupní ceny prasat vzrostly, podle předsedy představenstva Agro Chomutice Vladimíra Tichého chovatel na každém praseti prodělá zhruba tisíc korun. Zemědělské podniky tak dotují chov vepřů z rostlinné výroby, jako je pěstování obilovin nebo řepky.
Podle Richarda Hrdiny, ředitele Jatek Český Brod, je výhodou být součástí velkých zemědělsko-potravinářských holdingů. Jeho společnost je součástí koncernu Rabbit Trhový Štěpánov, který mu prasata dodává. Přesto vnímá velké výkyvy na trhu.
„Prasat na trhu obecně ubývá a ten problém se bude prohlubovat,“myslí si ředitel. Rabbit nyní naopak menší farmy skupuje, aby posílil svou pozici na trhu. „Dochází tam k mnohamilionovým rekonstrukcím, takže zásadní nedostatek nám nehrozí,“dodal.
Soběstačnost klesá
Problém nemá ani koncern Agrofert (ten je zároveň majitelem vydavatelství MAFRA, jemuž patří MF DNES, pozn. red.). „Naší dlouhodobou strategií je být co nejvíce soběstační. To znamená, že vepřové maso nakupujeme mimo koncern pouze pro 20 procent výrobní kapacity, zbytek máme od našich chovatelů. Navzdory složité situaci na trhu s vepřovým masem plánujeme naši výrobu zachovat na stávající úrovni,“řekla mluvčí koncernu Lucie Bukovanská.
Hrdina se ale obává snižující se soběstačnosti celého Česka. Do republiky se zhruba polovina vepřového dováží a schodek agrárního zahraničního obchodu v něm se stále prohlubuje. „Prakticky nikomu ale nevadí, že si to dovezeme. Stejně jako už dovážíme brambory, cukr nebo květiny, které jsme si dříve dokázali udělat za úplně jiné peníze,“prohlašuje ředitel Hrdina.
Podobně je tomu s porážkovými místy, do stavby nového masokombinátu za současné situace by podle Hrdiny šel pouze sebevrah. Navíc se v příštím roce mají snížit asi na polovinu národní dotace, které v uplynulých letech činily pět miliard korun ročně.
Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala je chov prasat jedním z nejohroženějších oborů české živočišné výroby. „Zdražují pohonné hmoty a zvyšují se mzdové náklady. Lze očekávat, že prodražování chovu prasat bude pokračovat i v příštím roce. Třetina chovatelů loni uváděla, že zvažuje zrušení chovu, a téměř polovina mluvila o omezení stavů prasat. Tyto černé scénáře se začínají postupně naplňovat,“upozornil.