Je divná a to se mi líbí
Herečka Zuzana Stivínová se ve čtvrtek poprvé představí v roli nevěrné manželky Čapkova Hordubala.
Do čtvrté sezony v Národním divadle vstupuje Zuzana Stivínová velkou rolí. Ve čtvrteční premiéře Hordubala se na jevišti historické budovy představí jako Polana Hordubalová. „Polana je v dědině dost neoblíbená,“popisuje nevěrnou hrdinku Čapkova románu. „S nikým ze sousedství se nepřátelí, je hodně sama, i když vztah má. A je hrdá,“pokračuje herečka. „Několik postav ji nazývá divnou a ještě horšími výrazy. I já si myslím, že je trochu divná, a to se mi na ní líbí,“přibližuje svou roli.
Bez Hordubala
Stivínové Polana se vlastně dá považovat za roli hlavní. Tvůrci divadelní adaptace prvního dílu Čapkovy trilogie se totiž odhodlali k neobvyklému kroku. Dramaturgyně Ilona Smejkalová a režisér Michal Vajdička divákům nabídnou Hordubala, ovšem bez Hordubala.
Začnou jeho smrtí, kdy se všechny postavy Čapkovy rusínské vesnice sejdou na karu a skrze ně tak zpětně vyprávějí jeho osud. „Skládáme jeho příběh jako dvojí detektivku: nehledáme jen domnělého vraha,
ale i skutečného Juraje Hordubala a jeho duši. Kým byl, než odešel do Ameriky, a kým byl, když se po osmi letech vrátil?“vysvětluje autorka dramatizace Smejkalová.
„Divák si na to rychle zvykne. Hordubal tam s námi vlastně neustále je,“přemýšlí o nezvyklém kroku Stivínová. Nastudování Hordubala je první zdejší režií Michala Vajdičky
v roli kmenového režiséra první scény.
„Spolupracuje se mi s ním výborně, skvěle chápe situace a dokáže výborně pomoct i s mimoslovním jednáním herce,“pochvaluje si Stivínová. Vajdičkova práce je přitom dost odlišná od děl režisérských excentriků Jana Friče a Daniely Špinar, kteří udávali směr první scény v posledních letech. „Mám štěstí, všichni tři se mi skvěle věnovali, nebudu srovnávat!“odmítá se Stivínová pouštět do jakéhokoli považování jejich přístupů.
Nyní devětačtyřicetiletá herečka působí na první scéně už podruhé, po prvním angažmá v letech 1994 až 2000 se do Činohry Národního divadla nastálo vrátila v roce 2019.
Letošní podzim zarezonovala její nominace na Cenu Thálie, kterou si vysloužila za titulní roli v oceňované inscenaci Vassa Železnovová.
„Mně nominace přišla zvláštní, protože je to v mé kariéře snad nejkompaktnější souborové divadlo, kde nikdo nemá ‚sólíčka‘ a téměř žádné monology a všichni jsme stále na scéně,“komentuje trochu překvapivé rozhodnutí komise. „Takže tímto oceňuji celé obsazení,“směje se.
„Jinak si opravdu užíváme Oběd u Wittgensteina, to je pro mne velmi výjimečné představení! A brzy budeme mít derniéru, takže bych ráda diváky ještě pozvala,“upozorňuje na předchozí kus, kde si naopak spolu s Lucií Juřičkovou a Sašou Rašilovem dopřávají důrazné monology ve strhujícím rytmu.
Trenérka v kondici
Vedle divadelní práce stíhá herečka i role před kamerou. „Dotočila jsem absolventský hraný i animovaný film Darji Kaščejevové Electra, kde hraji matku Klytaimnéstru. Způsob natáčení a celková spolupráce mě okouzlila,“popisuje setkání s nadějnou studentkou FAMU, která už obdržela studentského Oscara za snímek Dcera. V Elektře se Stivínová objeví s Robertem Jaškówem a Zuzanou Částkovou.
„Jinak stále ještě točím krimiseriál Oktopus pro Českou televizi. A brzy půjde do kin film Její tělo. Tam ztvárňuji trenérku. Tak jsem se aspoň musela držet v kondici a snad mi to zůstalo,“dodává k očekávanému filmu popisujícímu životní osud české sportovkyně a později pornoherečky Andrey Absolonové.