V léčbě pomáhá virtuální realita
Lékaři i pacienti v nemocnicích stále častěji používají speciální brýle. Pomáhají nejen u operací.
Pokračování ze str. 1
Játra jsou po mozku druhým nejsložitějším orgánem a každý člověk je má trochu jiná. Jejich operace patří k nejkomplikovanějším. Lékařům v IKEM pomáhá při plánovaných operacích či transplantacích jater už dva roky virtuální i rozšířená realita. S její pomocí zatím operovali 110 pacientů.
„Virtuální realita chirurgovi umožňuje si před výkonem i během něj zobrazit v celkové perspektivě játra včetně cévních struktur, což mu žádná jiná metoda nedovolí,“popisuje David Sibřina, vývojář virtuální reality v IKEM. Metodu přinesl do institutu před dvěma lety, kdy mu bylo 24 let a studoval obor výpočetní medicína na anglické univerzitě. Dnes vede tým lidí, kteří složitý software zdokonalují.
V praxi systém funguje tak, že pacient podstoupí CT či magnetickou rezonanci. Snímky putují do speciálního programu, který z nich vymodeluje 3D obraz. Ten se pak promítá operatérům do futuristických brýlí, kde vidí i nejjemnější detaily.
„Díky tomu můžeme u složité operace předem promyslet, jak ji provedeme. Navíc můžeme obraz sdílet v reálném čase s dalšími kolegy v jiných zemích a diskutovat nad nejlepší variantou operace,“vysvětlil Jiří Froněk, přednosta Kliniky transplantační chirurgie v IKEM.
Nyní IKEM svůj systém ještě vylepšil tak, aby sloužil i při akutních operacích, které nesnesou odklad. Dřív to nešlo, protože přípravy trvaly až dva dny. Teď umí virtuální realita vykreslit snímky z CT rychleji – během hodiny. Lékaři už toho využili u několika pacientů.
Virtuální a rozšířenou realitu používají čeští lékaři také při operacích srdce, například v Nemocnici Agel Třinec-Podlesí.
Podle Davida Sibřiny bude využívání této technologie čím dál častější. „Do deseti let to bude při složitějších operacích naprostý standard,“předpovídá.
Odběr krve na horské dráze
Virtuální realita se ale stále rychleji prosazuje i v jiných než chirurgických oborech medicíny. Speciální brýle si častěji nasazují i pacienti. Někteří při rehabilitacích, další například při léčbě duševních nemocí, zejména úzkostných poruch.
Moderní technologie se osvědčila i při aktivizaci dlouhodobě hospitalizovaných lidí a onkologických pacientů. Ale pomáhá i vystrašeným dětem, protože odvádí jejich pozornost od nepříjemné reality.
Dvanáctiletému Vojtovi, který má po opakovaných hospitalizacích strach z odběrů krve, pomohla novinka zvládnout bolestivé napichování hřbetu ruky.
„Vidíš dinosaury?“vyptávala se Vojty staniční sestra dětského oddělení Eva Toufarová, když mu v ordinaci havířovské nemocnice zaváděla do ruky kanylu. „Dinosauři tam nejsou,“odpovídal hoch s virtuálními brýlemi na očích. „Jedu na horské dráze,“vyprávěl. Jehlu neviděl, dění okolo sebe moc nevnímal.
Na záznamu, který nemocnice zveřejnila na Facebooku, je vidět, že díky iluzi a povídání s empatickou zdravotnicí hoch zvládl vše bez stresu. Rukou ani necukl. Řada rodičů video komentovala s přáním, aby to dělali zdravotníci i jinde.
„U nepříjemných zákroků se vždy snažíme odvádět pozornost dětí. Když jsou v klidu, je to lepší pro ně i pro nás. Pomáhá náruč mámy, kojení, pohádky a nově i virtuální brýle. Nejsou vhodné pro všechny, někomu ta technologie nebo jízda na horské dráze nedělá dobře. Ale kolegové doma vyzkoušeli, že to bez problémů zvládly děti od tří let,“řekla vrchní sestra havířovského dětského oddělení Ivona Mikulenková. Podotkla, že mají k dispozici
různé programy včetně filmů, her či obrázků. Starší děti si mohou po nasazení brýlí vybrat z menu a ovládat to, co se jim děje před očima.
„Podobně využívají virtuální realitu například dětská oddělení v Británii. Tam dokonce i při lumbální punkci, kde nahrazuje uspávání. My zatím děti při odběru mozkomíšního moku přispíváme, aby vydržely v klidu, ale chceme vyzkoušet i virtuální realitu,“dodala vrchní sestra.
Iluze zmírňuje bolesti
Nejčastěji zatím virtuální realitu využívají rehabilitační oddělení. Například Fakultní nemocnice Plzeň zjišťuje, jaký je rozdíl mezi pacienty s bolestí a omezením funkce ramenního kloubu, kteří podstoupí běžnou rehabilitaci, a těmi, kteří dostanou navíc virtuální brýle.
„Přesun rehabilitace do virtuálního světa mění terapeutické sezení na nevšední zážitek. Pro pacienty je rehabilitační léčba méně stresující, zmírňuje vnímání bolesti při cvičení, zvětšuje jejich pohybový rozsah i motivaci a trénuje také kognitivní funkce,“popsala před časem primářka oddělení léčebné rehabilitace Andrea Kunschová.
Jak taková terapie vypadá? Pacient se například ocitá ve virtuálním světě na opuštěném ostrově v roli trosečníka, kde plní různé úkoly. Řídí loď, chytá ryby či trhá ovoce ze stromu. Podle lékařů dosahují pacienti lepších výsledků, protože při pohybu necítí takovou bolest jako při běžném cvičení.
„Cvičení ve virtuální realitě pacienty baví a motivuje. Máme mnoho terapeutických programů a další vytváříme dle potřeb pacientů a zdravotníků,“zmínil Konstantin Novikov, jednatel jedné z firem, která dodává zdravotnickým i sociálním zařízením kompletní systémy rehabilitace ve virtuální realitě. „Jsou případy, kdy se pacienti nedokážou udržet bez opory více než jednu minutu, ale po nasazení virtuálních brýlí cvičí i více než deset minut a pak sami nevěří tomu, jak dobře to zvládli. Při cvičení s virtuální realitou zaměřeném na jemnou motoriku a koncentraci pro změnu u některých pacientů zcela
vymizí nebo se výrazně zmírní třes rukou,“dodal Novikov.
V Nemocnici Agel Ostrava-Vítkovice nově rehabilitují s virtuální realitou lidé po cévní mozkové příhodě. Ti se například ocitají ve virtuální tělocvičně nebo jedou na kole krajinou a zažívají pocity výkonů, jako by byli zdraví.
Pomoc při rehabilitaci
„Stačí, když pacient pohne zdravou rukou. Díky kamerám a zrcadlovému přenosu obrazu má pocit, že pohybuje oběma rukama. Stimulují se tím neurony a urychluje se rehabilitační proces,“vysvětlila ergoterapeutka Michaela Plandorová.
S virtuální realitou pracují i robotické přístroje, které pomáhají rozchodit děti i dospělé pacienty s neurologickými potížemi.