Sílící trend: v práci jen 4 dny týdně
Čtyřdenní pracovní týden slibuje Evropě více produktivity
Méně může znamenat více. Přibývá evropských firem a zemí, které objevují výhody čtyřdenního pracovního týdne. Tento zřetelný trend postupuje od Španělska po Skandinávii. Čerstvě objevují jeho přednosti i britské firmy.
Více než sto britských společností se od konce pandemie akreditovalo k programu kratšího pracovního týdne prostřednictvím schématu 4 Day Week Campaign. Jsou mezi nimi podle britských Timesů třeba i velké firmy Awin a Atom Bank se stovkami zaměstnanců.
Myšlenka je jednoduchá. Zaměstnanci
pracují čtyři dny v týdnu, se stejným pracovním zatížením jako předtím. Dostávají stejnou mzdu a různé benefity.
Pro zaměstnavatele to je lákavá příležitost, jak plnit platové i jiné požadavky lidí, kteří čelí po celé Evropě dechberoucí inflaci. Když už jim nemohou přidat na mzdě, mohou alespoň zlepšit jejich pracovní podmínky. A odpočinutý zaměstnanec má víc chuti do práce.
Probudit iniciativu
Nový model poskytuje pracovníkům větší svobodu i autonomii, tím přispívá k jejich většímu nasazení. Výsledkem je vyšší produktivita.
Co odpadá, jsou dlouhé hodiny času neužitečných porad či prázdného kolegiálního klábosení v draze vytápěných firemních prostorách. Taková laxnost vyhovuje spíše pasivním zaměstnancům než těm s tahem na branku, kteří chtějí využít každou minutu jak svého profesního, tak i osobního času.
„Firmy, které požadují, aby jejich zaměstnanci trávili čas v kancelářích bezdůvodně, přicházejí o rozmanité talentované lidi,“míní Grace Lordanová, analytička z London School of Economics.
Podle panevropské stanice Euronews je čtyřdenní pracovní týden oslavován jako recept k nalezení rovnováhy mezi zájmy firmy a jednotlivého pracovníka.
Belgický premiér Alexander de Croo, který před vstupem do politiky pracoval jako úspěšný projektový manažer, doufá, že nový model pomůže zpružnit notoricky rigidní belgický trh práce a přispěje k větší dynamice tamní ekonomiky.
Z šetření Eurostatu pak vyplývá, že kratší týden by mohl inspirovat i Česko. Zde jsou reakce zatím smíšené, přestože Češi pracují týdně o tři hodiny více, než činí 36hodinový evropský průměr. Zaznívají ale i výhrady. Model čtyřdenního pracovního týdne rozhodně není možné použít všude. Třeba hasiči či policisté se svými službami těžko upraví svůj harmonogram. Stejně tak lékaři v nemocnicích. V těchto případech by bylo třeba najímat další pracovníky a požadavek nezvyšovat mzdové náklady by se těžko splnil.
A prosté stlačení 40hodinového pracovního týdne na 10 hodin do čtyř dnů by také nebylo uspokojivé řešení.
Nakonec zůstávají pochyby, zda zaměstnanci přistoupí k modelu s osobní zodpovědností. Jinými slovy: pokud nikoli, s kratší pracovní dobou se pak zkrátí i výkon se všemi důsledky.
Předpoklad je ale jiný, podle modelu 100 : 80 : 100. Tedy 100 procent platu za 80procentní pracovní dobu při snaze o 100procentní produktivitu.
Ať rozhodují firmy
Pilotní projekty, které byly spuštěny ve mnoha zemích od Španělska či Francie až po Švédsko, ukazují, že to jde. Lidé v testovaných firmách se šance chopili a pracovali po čtyři dny velmi pilně. Na Islandu toho dokonce odpracovali lidé víc než předtím za pět dnů.
Z dosavadních zkušeností vyplývá, že nový model je životaschopný, ale měly by si o něm rozhodovat samotné firmy. Není použitelný všude. Plošná nařízení státu by podle expertů věci nijak neprospěla.