Případ Rohanová: pochybnosti kolem kandidátky

Mezi devíti kandidáty, které ministerstvo vnitra pustilo do lednové volby prezidenta, je jeden krajně sporný. Ale z trochu jiného důvodu, než se nyní veřejně přetřásá.

Vyhlášení seznamu postupujících do prezidentské volby představuje vždy bod zlomu. Pro někoho přináší radost z postupu jedním sítem a přerod ze zájemce o kandidaturu ve formálního kandidáta, pro někoho naopak smutek a další práci. To druhé v případě neuznaných nominací znamenajících nutnost rychlé práce a cesty do Brna na Nejvyšší správní soud.

Do první skupiny devíti spokojených se dostala i paní Denisa Rohanová, prezidentka České asociace povinných, která mnohé zaskočila způsobem, jak nominační kritéria stanovená zákonem splnila.

Stručně řečeno, využila toho, že zákon nestanoví moment, od kterého se zájemci o prezidentskou volbu mohou ministerstvu vnitra hlásit. Svou kandidátní listinu Rohanová na ministerstvu podala už loni 21. října a získala podpisy končících poslanců včetně tehdy úřadujícího ministra vnitra.

Využitý prostor zákona

Mnoha lidem se tento postup nezamlouvá. Ale je potřeba říci, že jde o problém politiků a ministrů vnitra. Pokud se jedná o ministerstvo, chápu úředníky, že se na toto třaskavé pole nechtějí pouštět, mám dokonce za to, že interně na tento problém upozorňují. Pokud by tedy dnes někdo neměl paní Rohanovou a ministerské úředníky kritizovat, jsou to bývalí a současní poslanci, senátoři a ministr vnitra. Nic jim totiž nebránilo, aby tento prostor (pozor, nejde o mezeru!) v zákoně uzavřeli.

Pokud jde o paní Rohanovou, ta jen využila možnost, kterou zákon dává. Nemyslím si, že by tento postup byl využitelný přes jedno volební období. Z nominace musí být jasné, pro které volby je určena. A to je stanoveno buď vazbou na časový okamžik – a zde hrozí riziko konání předčasných voleb, nebo osobou končícího prezidenta – a v této věci nikdo neví, co bude za pět let a dále.

Kde však mám v případu paní Rohanové pochybnost, to je ohledně zdůvodnění rozhodnutí ministerstva o přijetí její kandidatury. V něm se píše doslova: „Ke kandidátní listině byly připojeny podpisy 20 navrhujících poslanců, kteří v den podání kandidátní listiny disponovali mandátem poslance.“Připomeňme si, že volby se v roce 2017 konaly 20. a 21. října. Vzhledem k tomu, že ústava stanoví, že mandát poslance vzniká zvolením, což je druhý den voleb (tedy 21. října 2017), a volební období je čtyřleté, potom mandáty poslanců zanikly 20. října 2021.

Možná v tuto chvíli není vše jasné, když selský rozum by nabízel spíše 21. říjen. Když si ale představíme, že by mandáty vznikly 1. ledna, potom je na první pohled zřejmé, že mají skončit 31. prosince. Označit poslední den mandátu jako 1. leden by znamenalo přidat jeden den nad ústavou stanovené čtyři roky.

Dodám, že mnou popsaným způsobem se vždy délka volebního období počítala. Také v roce 2021 vedoucí kanceláře Poslanecké sněmovny stanovil, že všechna plnění vázaná na délku mandátů (jde například o platy stovek asistentů poslanců a výpočet tzv. expertného) se budou počítat do

20. října 2021 včetně, protože to je poslední den volebního období. A co více: i poslanci dostali výkazy pro Českou správu sociálního zabezpečení a ti, kteří končili, také zápočtové listy, kde je uveden

20. říjen 2021 jako poslední den jejich mandátů. Také plat se jim počítal do 20. října.

Poslanci? Opravdu?

Byli tedy poslanci, kteří podpořili kandidaturu paní Denisy Rohanové v den, kdy ji předala na ministerstvu vnitra, skutečně poslanci, jak ministerstvo tvrdí? Osobně o tom mám zásadní pochybnosti. V rozhodnutí ministerstva žádná argumentace ohledně výpočtu časového období není, tedy těžko soudit, z čeho vychází.

Ústava je přitom v tomto směru jasná. A platí pravidlo, že státní orgány by měly postupovat podle stejných pravidel. Buď je v omylu ministerstvo vnitra, nebo Poslanecká sněmovna a spolu s ní Česká správa sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovny, v některých případech i úřad práce. Také mnoho poslanců a jejich asistentů, kteří byli zkráceni na svých platech. Zde si možná čtenář řekne, že se dobře stalo. Na druhou stranu končící poslance ministerstvo vybavilo delší imunitou, což je otázka, zda to přísný čtenář uvítá.

Nicméně závěrem: Kde je tedy pravda? Trvá čtyřletý poslanecký mandát čtyři roky, nebo čtyři roky plus jeden den? Je paní Rohanová právoplatnou kandidátkou na prezidentku, nebo není? Tenhle otazník je spojen s tím, proč se na ministerstvo vypravila až 21. října, když o den nebo několik dní dříve by její kandidatura byla mimo jakékoliv pochyby.