O hajzlíkovi i krocení Čechů
Radko Gudas po třicítce v NHL sklízí chválu a s floridskými Panthers dychtí po poháru
Na ledě ho provází pověst rabiáta. Doma se Radko Gudas občas sám stává obětí šikany. Zvláště po ránu. V den rozhovoru pro MF DNES si bek floridských Panthers lebedil, že jej čtyři trýznitelé nechali vyspat.
„Ale nejsou pokaždé tak ukáznění,“líčil soužití se svými špunty v Parklandu. „Když si jenom přijdou pro pusinku, třeba ještě zaberu. Horší je, když mají problém, který se beze mne nedá vyřešit.“
Například? „Hledá se panenka s modrýma očima nebo kousek lega. Elvírka potřebuje ty samé pastelky, se kterými právě kreslí Leontýnka. Jindy je hned potřeba podat modelínu, protože je uložená moc vysoko. A takových extrémně důležitých věcí je spousta.“
Populární vousáč ovšem lamentuje s nadsázkou a humorem. Pohoda z něj čiší při vyprávění o potomcích, parťácích i krajanech, jež v utkáních NHL nahání. Do sezony mimochodem vstoupil báječně.
Máte za sebou podzimní americké svátky. Jak jste je oslavili?
Dodržujeme spíš české tradice, ale na Den díkůvzdání jsme se sešli se spoluhráči a partnerkami a udělali si fajn odpoledne. Halloween daleko víc prožívají naši prckové, ale měli jsme i týmovou párty.
Jaký jste s paní zvolili kostým?
Sešli jsme se s Bobrovskými jako dva faraoni se dvěma Kleopatrami, což bylo vtipné. Nijak jsme se nedomlouvali. I proto se nám na večírku objevil dvakrát Harry Potter.
Panthers to zatím úplně neklape ani v lize. Pročpak?
Hrajeme účelnější hokej než loni. Není tak hezký na koukání, nedáváme tolik gólů. Pod novým koučem Paulem Mauricem se všichni pomalounku snažíme zapadnout do nového systému. Vzhledem k výkonům bychom si zasloužili víc bodů. Určitě budeme mnohem nepříjemnější pro naše soky v play off.
Na jaře jste v něm pohořeli. Vše se teď podřizuje zisku poháru?
Přesně tak. Tým na Stanley Cup máme. Útočná síla nám nechybí, tak se soustředíme na obrannou práci v našem pásmu. Abychom nedostávali góly po laciných chybách.
Jak vycházíte s Mauricem?
Výborně. On má vynikající vyjadřovací schopnosti. Všechno vysvětluje. Já si užívám další výzvu, odlišný přístup. Myslím, že mi věří. Hraju s mladším klukem (Joshem Mahurou), takže mám větší zodpovědnost, nová role mi sedla.
Váš pár má podle analytiků skvělé hodnocení. V čem jste dobří?
Josh má rychlost i cit pro výpady dopředu. Když dostane puk do jízdy, vyveze ho. Moderním statistikám úplně nerozumím, ale samozřejmě chceme, aby se proti nám nikdo neprosazoval snadno. Nějaké pozitivní ohlasy se k nám dostaly.
Víte, že sklízíte v Česku i Americe komplimenty za zlepšení v bránění i práci s kotoučem?
Jo? Připadám si zvláštně. Je to nezvyk ve srovnání s články, které o mně vycházely dřív. Naučil jsem se je nesledovat, ale těší mě, pokud si někdo všímá mých pokroků.
Platí výrok Jaromíra Jágra, že se v NHL udrží pouze ti, co se neustále zlepšují?
Stoprocentně. Musíte svou hru pořád rozvíjet. Mám štěstí na lidi. Na trenéry i další hráče, se kterými se v létě připravuju. Jsem produkt svého okolí.
Leckdo tvrdil, že ostří hoši vašeho typu vyhynou jako dinosauři. A vy trávíte na ledě průměrně dvacet minut na zápas, nejvíc v kariéře. Čím to?
Cítím se dobře. Trenér mi věří. Když se zranil Aaron Ekblad, dostal jsem víc prostoru, což jsem rád přijal. Snad jsou se mnou spokojení.
Vybavíte si svůj průnik přes celé hřiště z partie s Dallasem?
Jo, jasně. Matěj Blümel mě napadal a já vytáhl puk zpoza naší brány. Náš trenér obránců si dělal srandu, že jsem vypadal jako Bobby Orr. On tedy pálil trochu větší rány, já jenom nahodil žábu na gólmana a doufal, že se mu odrazí od betonu. Nemůže se povést všechno. Aspoň jsme získali buly v útočném pásmu.
Ulevilo se vám, když jste skóroval už začátkem listopadu?
Ano! Ani tentokrát nebudu mít sezonu s nulou. Když chyběl Aaron, dostal jsem víc šancí chodit na led s Barkovem a Mattem Tkachukem, kteří častěji dávají puky na modrou a se kterými se dostanu do lepších situací pro zakončení. Čím víc střel, tím větší šance, že tam nějaká spadne. A James Reimer (brankář San
je můj oblíbenec.
Jose) Opravdu?
Jo, z prvních svých pěti gólů v NHL jsem tři dal jemu. Těšil jsem se na něj. Plánoval jsem, že na něj spustím palbu. Super! Už vyhlížím další mač se San Jose.
Zmínil jste Tkachuka, který k vám přišel z Calgary. Jaký je?
Frajer! Bezva chlap. Umí za to vzít, strhne mančaft, rozdá tělo. Nebojí se, je hajzlík před bránou. Má šikovné ruce, tečuje střely, vletí do skrumáže, šťourá do ní. Přesně takové týpky chcete mít v týmu. Můžeme to mydlit vepředu i vzadu. Přinesl všechno, co nám v play off chybělo. Leze soupeřům na nervy. Zároveň je parťák, tmelí kolektiv.
Na podzim jste se ještě nepral. Jste rád, nebo vám bitky chybějí?
Zatím jsem neměl příležitost. Rvačky beru jako součást povolání, ale nevyhledávám je. Asi dvakrát jsem někoho sestřelil, kluk za mnou přijel, objal mě, spadli jsme na zem. A byla z toho naše přesilovka.
Uvědomujete si, že vám v létě vyprší kontrakt? Že hrajete o svou budoucnost v NHL?
Vím, že smlouva končí, ale nechci si zanášet hlavu věcmi, které neovlivním. Zkouším odehrát sezonu, jak umím. Tím se o budoucnost postarám nejlíp. Mám štěstí, že manželka se mnou půjde kamkoliv.
I do mrazivého kanadského Winnipegu?
To by byla přísná změna. Ale co… Vyzkoušeli bychom si zase jiný styl života, který taky má něco do sebe. Stěhování s dětmi je těžké. Ztratí kamarády. Ale musí se s tím poprat. Jako kluk jsem taky zvládl přesuny ze Švédska do Německa, Finska a Norska. Každý rok jsme s tátou putovali. Jiný jazyk, škola, kámoši.
Jak moc vás mrzí, že se nejméně o rok odložil Světový pohár?
Hodně. Ten první jsem propásl, na olympiády nás NHL nepouští. Moje účast v Soči (2014) tak čím dál víc nabývá na významu. Vážně hrozí, že podobnou akci už v nároďáku nezažiju. Pořád patříme do špičky. Kéž bychom to mohli dokázat.
Baví vás v NHL mače proti Bostonu s Pastrňákem a spol.?
Jasně! Jsem nadšený, když na ně narazíme. Je super, že tak kvalitní tým táhnou Češi. Mám radost, když se jim daří. Teda ne proti nám. Ale zahřeje mě na duši, když vidím, jak třeba v Detroitu naši kluci válí.
Nač si dáváte pozor, když bráníte Pastrňáka?
Na všechno! Nikdy nevíte, co provede. Jak bruslí na patách, těžko se jeho pohyb čte. Umí se nečekaně pohnout. Je kreativní, dokáže vymyslet originální řešení. Tuhle jsme se ho snažili ubránit, jak se dalo, trochu jsme mu zápas znechutili. Vyhráli jsme. Ale stejně nám fíka dal. Je to nezmar.
Platí na něj tvrdost?
Není snadné mu hrát do těla. Jasně, snažím se využít svou největší přednost. Jenže když na něj vyrazím, kolikrát si mě odcloní díky své stabilitě. Jenom někdy se mi ho podaří odtlačit, když k němu najedu ze správného úhlu.
Je složité trefit filutu Krejčího?
Je! Hraje tak chytře, že se k sobě skoro nedostaneme. Podstupuje jen málo soubojů. Má přehled, čte hru. Puky rozdává tak rychle, že k němu nestihnu přistoupit. Leda při zakončení se k němu přiblížím. Pro Boston je klíčovou posilou.
Je jako Gretzky? Drobná postava se zapnutými radary?
Přesně. Párkrát se povede tyhle plejery sestřelit, ale fakt jenom výjimečně. Oni si tímhle způsobem šetří svá těla a prodlužují si kariéry.
Čím jsou výjimeční další Češi?
Voras (Voráček z Columbusu) je pořád rychlík, těžko se chytá. Navíc přes vás dovede parádně nahrát. Věří si, počká na váš první pohyb a prostrčí puk, jak potřebuje. Kubaldu (Kubalíka z Detroitu) zdobí pohotovost v zakončení, takže se od něj nesmí odjet ani na vteřinku.
Jak se krotí Nečas z Caroliny, jemuž v minulém ročníku naměřili nejvyšší dosaženou rychlost?
Lítá neskutečně. Má zjevně natrénováno. Jak ho útočníci nenaženou někam k mantinelu a on pádí středem kluziště, bek se netváří úplně šťastně, což můžu potvrdit.
A co Hertl? Trochu jiný typ, že?
Ten má všechno. Důraz, šikovnost, sílu, chytrost. Brání, střílí, nahrává. Okolo něj se dá postavit celý mančaft. Vždyť taky v San Jose prohlásili, že jsou ochotní vytrejdovat všechny kromě něj. Takový borec se v lize vyskytne jednou za čas.
Hrajeme účelnější hokej než loni. Není tak hezký, nedáváme tolik gólů.