Zachránit život může i stolice od dárců

Někteří čeští lékaři včetně těch z Fakultní nemocnice Brno začali metodu fekální bakterioterapie ověřovat už v roce 2010. „Od té doby ji stále používáme a jen v posledních osmi letech jsme takto léčili 278 pacientů s úspěšností mezi 66 až 86 procenty,“říká Roman Stebel z brněnské infekční kliniky.

Účinnost metody se asi nejviditelněji potvrdila v roce 2014, kdy se na Moravě objevil zvýšený počet pacientů, kteří po užívání antibiotik trpěli klostridiovými infekcemi.

„Antibiotika zahubila i bakterie, které člověk potřebuje. Místo nich se nemocným rozmnožily ve střevech toxické klostridie. Čtrnáct lidí zemřelo. Další zachránila až fekální bakterioterapie, tedy transplantace stolice s mixem potřebných bakterií od zdravých dárců. I proto jsem řadu let vyjednával za Společnost infekčního lékařství, aby nám tuto metodu hradily pojišťovny,“připomíná primář opavského infekčního oddělení Petr Kümpel.

Podařilo se. Pojišťovny zákrok od roku 2020 hradí. „Za každý výkon fekální bakterioterapie platíme průměrně 1 900 korun. Provádějí ho fakultní a velké nemocnice. Předloni jsme uhradili za naše klienty 62 výkonů, loni 54 a letos do konce září 46,“počítá mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Viktorie Plívová.

Česká průmyslová zdravotní pojišťovna měla klientů léčených stolicí méně, ale jejich počet roste. „Předloni jsme zaplatili 9 045 korun za fekální bakterioterapii pro čtyři pojištěnce a loni 15 269 korun za devět klientů,“sděluje mluvčí pojišťovny Elenka Mazurová s tím, že do poloviny letošního listopadu uhradili 11 928 korun za léčbu dalších sedmi pacientů.

Podle Kümpela je víc důvodů, proč pojišťovny nevykazují vyšší čísla. „Třetím rokem bojují nemocnice s koronavirem, na který antibiotika neúčinkují. Na našem oddělení jsme léčili jen covidové pacienty. Lidé s klostridiovými infekcemi leželi jinde, ale bylo jich asi méně. Navíc úhrada pojišťoven je dost nízká vzhledem k okolnostem. Je možné, že některé nemocnice je ani nevykazují, nebo nechtějí dělat. Není zrovna příjemné připravovat stolici,“netají opavský primář. V minulosti tuto léčbu nabízela například novojičínská nemocnice. Ale po odchodu lékaře, který se tomu věnoval, už ji nedělá, nebo jen zcela výjimečně. Metodou se ale zabývají i další odborníci, například už zmínění lékaři z Interní kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze. „Poprvé v Česku zkoumáme tento způsob léčby syndromu dráždivého tračníku. Ve studii máme zařazených 30 pacientů a dalším 60 můžeme léčbu nabídnout. Přihlásit se může každý, kdo má diagnostikován syndrom dráždivého tračníku, trpí průjmy a je mu mezi 18 a 65 lety. Posoudíme, zda je pro něj studie vhodná. Pro účastníky je to příležitost vyzkoušet léčbu, která zatím u nás není pro tuto diagnózu běžně dostupná,“vysvětluje za řešitele studie internista Jiří Vejmelka, člen výboru České mikrobiomové společnosti ČLS JEP.

Pacienti dostanou do konečníku čtyřikrát nálev stolice od pečlivě vybraných zdravých dárců. „Doplníme to, co v jejich střevním mikrobiálním ekosystému chybí či nefunguje dobře. Jestli se podaří obnovit střevní funkce, mohou obtíže ustoupit. Pokud se efekt léčby prokáže, najdeme jeden z dalších klíčů k lidskému zdraví a budeme řešit příčiny syndromu, nejen mírnit projevy jako dosud,“líčí lékař.

Vzniknou dárcovské banky

Syndromem dráždivého tračníku, který provázejí bolesti břicha, průjem, zácpa či pocit častého nucení na stolici, trpí v Česku až 1,5 milionu lidí. „Protože výběr a testování dárců stolice je poměrně náročný proces, celosvětovým trendem je zakládat dárcovské banky stolice. První česká banka tohoto typu pod názvem Restore – Restart by měla zahájit provoz příští rok,“dodává Vejmelka.