Rodiny ztrácí jistotu bydlení
Na azylové domy se obrací stále víc lidí
Azylové domy i noclehárny se rychle plní. Na organizace, které je provozují, se letos obrací často i lidé, kteří zatím své bydlení mají, ale kvůli inflaci i energetické krizi se ocitají v situaci, kdy mají obavu, že je už dlouho neuplatí a přijdou o ně.
Nejčastěji jde o lidi s nízkým příjmem nebo rodiny, kde vydělává jen jeden rodič a druhý je doma s dětmi. Tížívá situace ale dopadá i na část střední třídy, kde například jeden z partnerů přijde o práci.
Zvýšený počet rodin, které hledají, kam složit hlavu, pozoruje nezisková organizace Naděje poslední dva měsíce. Na její dva azylové domy pro rodiny s dětmi v Ústeckém kraji se obracejí zoufalí lidé denně. „Nárůst zájemců o naše služby zde vnímáme, dříve volali tři až čtyři týdně, teď volají tři až čtyři denně,“potvrzuje mluvčí organizace Hana Šimková.
Oba zmíněné azylové domy jsou aktuálně plné, stejně jako jejich pořadníky. Zájemce tak musejí odmítat.
„Volají k nám rodiny, které přestávají zvládat platit to, co doteď platily. Navýšili jim zálohy nebo se už pomalu dostaly do dluhů, které nezvládají platit, pronajímatelé jim už nechtějí
prodlužovat smlouvy, takže hledají ubytování v azylovém domě,“přibližuje oblastní ředitelka Naděje pro Ústecký kraj Michaela Lutišanová. „Dá se říct, že jde o skupinu s vyššími příjmy, než s jakou jsme pracovali dosud,“doplňuje.
Úspory spolkly energie
Podobnou situaci zažívá i Centrum sociálních služeb Armády spásy v Praze. „Každý týden nám volají rodiny s dětmi, kterým hrozí vystěhování
nebo již nebydlí ve svém a jsou přechodně u příbuzných. Jde o rodiny z celé republiky, často nám volají například z jižní Moravy,“popisuje ředitelka centra Jitka Modlitbová.
Do podobně svízelné situace se dostala i rodina z Ústecka, která se obrátila na jeden z azylových domů pro rodiny Naděje minulý týden. „Obrátila se na nás zájemkyně s partnerem a dvěma dětmi s tím, že partner přišel o zaměstnání a kvůli tomu nejsou momentálně schopni dál platit nájem. A všechnu finanční rezervu, kterou měli, vyčerpali na zvýšené platby za energie,“přibližuje vedoucí sociální pracovnice azylového domu v Roudnici nad Labem Michaela Roušová.
Partnerovi, který přišel o práci, se nedařilo najít navazující zaměstnání, kvůli čemuž přišla rodina o podnájem, který jinak byla schopna platit. Zvyšující se ceny energie pak rychle spolkly i peníze, které měla našetřené stranou.
„De facto se najednou a nečekaně ocitli na dně. Pán neměl dopředu tušení, že o práci přijde, zaměstnavatel ale najednou začal propouštět a bohužel to vyšlo i na něj,“přibližuje Roušová.
Podobné osudy slyší nejen v tomto azylovém domově pracovníci denně a netýká se to jen sociálně slabších rodin nebo samoživitelů. „Zařadila bych část i do střední třídy, protože jde i o lidi, kteří měli finanční rezervy, kdežto ti nízkopříjmoví si je nedokážou udělat,“upozorňuje Roušová.
Ohrožených bude přibývat
Organizace se obávají, že počet lidí a rodin v nouzi bude narůstat. Nová studie, na které se podílely Platforma pro sociální bydlení, iniciativa Za bydlení, Hnutí Duha a Ostravská univerzita, ukázala, že v takzvané energetické chudobě žilo už v minulém roce, tedy ještě před zdražováním a začátkem energetické krize, přes 900 tisíc lidí ze zhruba půl milionu domácností.
Tito lidé si například nemohli dovolit dostatečně topit a za energie vydávali velkou část svých příjmů nebo na zálohách za energie už dlužili peníze. Tato chudoba často doléhá na rodiny s dětmi a zasahuje zhruba každé desáté dítě v Česku.
„Studie ukázala, že největší skupinu v energetické chudobě představují nízkopříjmové rodiny v nezateplených nájemních bytech. Ty kromě rostoucích cen energií ohrožuje zvyšující se nájemné,“doplňuje spoluautor šetření a analytik Jan Klusáček z iniciativy Za bydlení.
Druhou nejzasaženější skupinou jsou důchodci. Do větší chudoby pak propadají zejména ti senioři, kteří žijí sami.
Kvůli aktuální situaci je podle autorů studie pravděpodobné, že do energetické chudoby se letos propadne více lidí. Proto doporučují, aby stát přesněji zacílil sociální podporu i dotace na takzvané zelené úspory.