Konečně zase pohádka
Ani světácky se tvářící fantasy jako Princezna zakletá v čase 2, ani rozjímání o smrti jako Princ Mamánek. Příběh Největší dar přináší do kin konečně pohádku; dokonce bez princezen, zato s hudbou Davida Stypky.
Body navíc si Největší dar připisuje zejména díky tematické výpravě do málo známého, přitom tak blízkého, neboť slovanského bájesloví pohanských bohů a bohyň. Rozhodně dětem neuškodí, když poznají Radegasta, Morenu, Vesnu či jejich vůdce Svarožice, místo aby vstřebávaly jen zahraniční mýty, navíc pokřivené více či méně komiksovou úpravou.
Triky s pylem
Samozřejmě zasazení Největšího daru do starobylé valašské vsi zavání folklorním školením, ale vyučuje se tu vcelku snesitelně: pečou se frgály či perníčky, dávají vykvést barborky, vynáší se zima a od smrtelníků až po bohy platí, že trocha slivovice pro zahřátí neuškodí.
Výraznou stopu nese melodicky nakažlivá hudba Davida Stypky, který se premiéry bohužel nedožil,
ale i kamera Davida Ployhara, odměněná skutečně vydatnou zimní náladou, či triková stránka, nad níž spolehlivou záruku převzal Boris Masník; třeba kouzla s pylem vedou nenuceně od lyriky ke komice.
Ostatně hravost detailů se projeví již v úvodním animovaném průvodci beskydským Olympem, jehož
osazenstvo se potkává s křesťanskou věroukou v duchu tolerantní průpovídky moudré stařenky: „Na světě je tolik bohů, kdo má právo určit, který je ten pravý?“
Odstavený šéf
V zápletce se potkávají dvě linie, jednak princip řeckých pověstí aneb příklad, jak mocenské spory
bohů zasahují do životů lidí, jednak doslovně převzaté východisko veršované pohádky Františka Hrubína O Květušce a její zahrádce, kde se nejsilnější zbraní proti babě Zimici rovněž stává dětský smích.
Ovšem filmová vládkyně zimy Morena má oproti Zimici roztomilou polehčující okolnost, neboť člověk chápe, že jí výskání a chichotání místní drobotiny přivozuje krutou migrénu.
Podobně odlehčených motivů se najde více, počínaje hašteřivými vílami ve svůdně průsvitných řízách a konče žaludy, které jako ucpávka do uší zákeřně doporučená Černobogem neboli Jiřím Dvořákem vyřadí ze hry nejvyššího z bohů v podání Bolka Polívky. Přidá-li se mlha, nevidoucí a neslyšící šéf je podřízeným k smíchu.
Vzal to Radegast
Ovšem právě účast obou zmíněných aktérů současně symbolizuje hlavní problém pohádky, totiž zřetelnou hereckou nevyváženost panující mezi spolehlivými filmovými profesionály a některými lokálními, spíše divadelními tvářemi či dětskými hrdiny. Celkový dojem pošramotí také závěrečné, doslovné až kazatelské vysvětlování.
Nicméně „Vzal to Radegast“, dalo by se mávnout rukou s citací jedné repliky, protože příjemné prvky převažují. Už jen ta úleva, že Největší dar neotravuje s princeznami a dost dlouho dokonce ani s láskou!
Co se týče extrémních výkyvů počasí v důsledku božských třenic, je to určitě zábavnější varianta než klimatické změny. A když se připočtou zpěvné písničky plus obraz dobových Vánoc, může se Největší dar příští rok posunout do televizní rodiny svátečních pohádek. Ne že by se zrodil zázrak, ale na provinční produkci vcelku důstojná práce.
65 % Největší dar
Česko 2022