Úder v týlu Ruska je přelom
Útoky na vojenské letecké základny hluboko na území Ruska mění geografii války
Na třech vojenských letištích hluboko na území Ruska se hned zkraje týdne ozvaly exploze. Podrobnosti sice nadále halí mlha, ale vše nasvědčuje tomu, že za útoky bezpilotních letounů na ruské základny stojí ukrajinské vojenské síly.
A ačkoliv rozsah způsobených škod je alespoň podle dostupných satelitních snímků spíše zanedbatelný, reálné dopady na válku, kterou ruský vůdce Vladimir Putin rozpoutal na Ukrajině, mohou být přelomové. Je to především další rána pro morálku ruského armádního velení. Pro ně i pro Kreml otevírá palčivou otázku – je ještě na území Ruska bezpečno?
Podrobností o útocích je pomálu. Zatímco Kyjev se k odpovědnosti stejně jako doposud při podobných akcích nehlásí, ale ani ji nepopírá, podle ruského ministerstva obrany využila ukrajinská armáda k útoku drony sovětské výroby. Vojenské letiště v Saratovu se přitom nachází zhruba 630 kilometrů od rusko-ukrajinské hranice, to druhé, poblíž Rjazaně, leží jen asi 200 kilometrů jihozápadně od Moskvy.
A ačkoliv se Ukrajincům dařilo podnikat podobné akce například na Krymu a ostřelování si už zažily i ruské pohraniční regiony, rozsah posledních úderů je šokující. Zejména pokud je skutečně provedla země, která už několik měsíců bezúspěšně žádá západní spojence o poskytnutí takového vojenského vybavení, které by dosáhlo právě na vzdálenou ruskou vojenskou infrastrukturu. Západ se k tomu nemá s tím, že se snaží vyhnout další eskalaci konfliktu. Spojené státy tak ústy šéfa diplomacie Antonyho Blinkena prakticky okamžitě vyloučily, že by Washington k podobné akci Ukrajince „vybízel“, či ji nějakým způsobem umožnil.
Jak však ukázaly ukrajinské zásahy z tohoto týdne, prostor pro eskalaci se pro Rusko spíše zmenšuje.
Východem a jihem Ukrajiny zmítají těžké boje, invaze už má zřejmě desítky tisíc obětí mezi civilisty včetně dětí, žen či seniorů. Rusové pravidelně a cíleně ostřelují civilní cíle a klíčové energetické objekty a miliony lidí zůstávají poté v zimním počasí bez elektřiny, tepla i vody.
Nynější údery na ruském území nicméně náhle změnily geografii války, dají se považovat zatím za zřejmě nejtroufalejší ukrajinskou akci a mohou být novým bolehlavem pro ruskou armádu.
„Takové útoky jsou zopakovatelné. Nemáme vzdálenostní omezení a brzy můžeme dosáhnout na všechny cíle v Rusku – včetně Sibiře. Na Ukrajině víme, jak těžké je takovým leteckým útokům se bránit. Brzy nebudou bezpečné zóny ani v Rusku,“řekl listu Financial Times pod podmínkou anonymity ukrajinský vládní bezpečnostní poradce.
Zda Ukrajina dokáže pravidelně útočit na vojenské cíle hluboko na ruském území, však zatím jasné není. Média spekulují, že Ukrajinci využili k poslednímu zásahu modernizované sovětské průzkumné drony Tu-141 neboli Striž. Podle ruského nezávislého webu Meduza jich v osmdesátých letech vyrobil Charkovský letecký závod asi 150 kusů a k tomu, aby podobný zásah napříště skutečně způsobil významnou škodu, by bylo potřeba vypustit desítky takových stojů naráz.
Ukrajina zároveň má k dispozici komponenty pro výrobu těchto dronů a vyloučen není například ani vývoj ukrajinské obdoby íránských sebevražedných dronů, které na Ukrajině používají Rusové. Ty jsou zároveň oproti velkým sovětským dronům levnější. Podle některých analytiků však bezpilotní letouny jednoduše nebudou natolik efektivní, jako jsou například rakety dlouhého doletu pro americké systémy HIMARS, o které Kyjev tolik usiluje.
Na druhou stranu, i kdyby další ukrajinské útoky nezpůsobily rozsáhlejší škody na ruské vojenské infrastruktuře, nechají Rusko okusit vlastní medicíny. Pravidelné údery by zaměstnaly ruskou protivzdušnou obranu nejen přímo na frontové linii, ale i daleko od ní, na což nyní Moskva sází na Ukrajině. Mohly by ruskou armádu donutit také více rozptýlit své ozbrojené síly po celé zemi, což by mohlo zkomplikovat jejich následné využití.