Rusko prý okupuje ostrov USA v Arktidě
Wrangelův ostrov, holá pustina u Sibiře, (ne)míří do hry
Když si Rusko bohorovně dělá nárok na kus Ukrajiny, napadlo pár věci znalých Američanů, že nastal čas, aby se USA přihlásily o své území, které už 98 let okupuje Moskva.
Jde o Wrangelův ostrov, kus země velikostí srovnatelný s Plzeňským krajem, který je nejznámější tím, že to je poslední místo, kde žili mamuti. Bylo to dva tisíce let před naším letopočtem.
A zhruba před sto lety tam žili Američané, kteří ten ostrov považovali za součást Ameriky.
Jenže v roce 1924 tam připlul dělový člun Rudý říjen, vztyčil sovětskou vlajku a Američany sebral. Jak to v dělnickém ráji začínalo být zvykem, deportoval je do tábora u Vladivostoku, kde byli drženi roky a část z nich zemřela.
Bylo to jedinkrát v americké historii, kdy USA přenechaly kontrolu svého území zemi, která si ho vzala násilím.
A faktem je, že ačkoli leží něco přes sto kilometrů od ruské pevniny, Američané tam byli dřív. Ostrov sice prý kdysi ze souše zahlédl jakýsi kozák Andrejev a pak ho v dálavách Severního ledového oceánu tušil ruský mořeplavec baron Wrangel, ale jméno mu dali američtí velrybáři roku 1867. Bylo to zrovna ve stejném roce, kdy USA koupily od Ruska Aljašku.
Hvězdy a pruhy na ostrově zavlály až v roce 1881, kdy tam při hlídkové plavbě přistála loď Corwin, předchůdkyně nynější americké Pobřežní stráže. Její kapitán, který byl guvernérem Aljašky, ostrov prohlásil za americké území. To oficiálně zaznamenal i Kongres. Moskva tehdy byla od ostrova strašně daleko.
Bylo to přesně podle regulí, jak se tenkrát pustá i obydlená místa zabírala. Za tři týdny tam přistála další americká loď a posádka vypracovala
první mapu ostrova. A pak byl dlouho klid a Wrangel nikoho nezajímal. Taky proč: bylo to krátce předtím, než se český dobrodruh Eskymo Welzl volně pohyboval přes Beringův průliv mezi Aljaškou a Ruskem.
Drobná nesnáz se stala roku 1914, kdy tam v ledu uvázla loď s americkou geologickou expedicí. Kapitán se vydal pro pomoc pěšky po zamrzlém moři až na Aljašku, a když se vrátil, zjistil, že ostrov je britský. To bylo tak: v posádce byla většina
Kanaďanů, tedy poddaných britského impéria, a ti – Britové to zřejmě mají nějak v genech – vyhlásili, že ostrov patří králi. Ale protože pomoc byla dost početná, zase si to rozmysleli.
V roce 1911 vstoupili do hry Rusové, ostrov „objevili“i oni a o pět let později oznámili, že veškeré území ležící v trojúhelníku mezi severním pólem a jejich pobřežím od Norska po Čukotku, je jejich. USA to ignorovaly a místo toho vyslaly začátkem 20. let na Wrangel dvě lodě. Cíl: založit malou kolonii. Už tehdy měly v plánu letiště, ale hlavně se lovilo pro kožešiny. V osadě bylo pár bělochů a aljašských Inuitů.
Pak do toho připlul Rudý říjen a všechno bylo jinak.
Ale asi ne natolik, protože ještě v roce 1941 USA uvažovaly, že na Wrangelově ostrově postaví vojenské letiště. Jenže přišel Pearl Harbor a Washington měl jiné starosti.
Z hlediska americko-ruských vztahů je Wrangelův ostrov nicka, o problému vědí jen znalci, fandové a pár historiků, ale teď se časy změnily a experti tuto dávno zapomenutou věc připomněli v článcích ve Wall Street Journal, Newsweeku či magazínu The Hill. Dá se očekávat, že toho bude víc, protože sté výročí okamžiku, kdy posádka Rudého října strhla na Wrangelově ostrově americkou vlajku a vztyčila rudou, je za rohem.
Kromě toho tenhle zapadlý ostrov, kde je spousta ledních medvědů a mamutích klů, získal na důležitosti už za studené války, protože i na ledovém severu se mělo válčit. A horem měly létat jaderné rakety. To platí dosud, a tak Rusové mají na ostrově radarovou základnu, a protože mezinárodně opět mrzne, chystají prý i další věci. Nedávno se poblíž nad ledovými vlnami honila americká a ruská letadla.
A navíc Arktida taje, mluví se o Severní námořní cestě z Evropy do Asie, která je mnohem kratší, rychlejší a levnější. Wrangel je na ní ideální nepotopitelná vrátnice.
Spojené státy a Moskva sice za Michaila Gorbačova podepsaly smlouvu o hranicích v oblasti Beringova průlivu (rozpravu v Senátu tehdy řídil jakýsi Joe Biden) a v roce 2003 Washington dodal, že nemá zájem nic otvírat. Ale experti teď podotýkají, že Wrangelova ostrova se dokument netýká. Takže problém prý jen spí.
Navíc Rusové smlouvu nikdy neratifikovali, takže technicky jako by nebyla.
Jsou to hezké duševní rozcvičky, myšlenka je to hezká, ale poněkud nepraktická. Jaderné velmoci mají atomovky mimo jiné proto, aby nemusely vyklízet nějaký pustý ostrov, který si předtím přisvojily, jakmile na ně někdo dupne. A nevypadá to, že by USA dupat chtěly.