Horkovod jako drahá spása

Brno chce využít horkou vodu z jaderné elektrárny

Když se v 80. letech minulého století stavěly jaderné elektrárny v Temelíně a Dukovanech, dopředu se počítalo s tím, že oba zdroje elektřiny budou rovněž vyrábět teplo pro nedaleká města. Tehdy z plánů sešlo, po čtyřech dekádách se znovu oprašují. Temelín by měl zásobovat teplem České Budějovice už v příští topné sezoně. Vedle toho trubky vedoucí horkou vodu z Dukovan by měly zachránit obyvatele Brna, kde se nyní topí drahým zemním plynem. Stavba nicméně zabere deset let a odhaduje se, že bude stát 19 miliard korun.

Vláda by měla v nejbližších několika týdnech jednat o návrhu, který zpřesní, kdo bude horkovod financovat. Právě to je nyní nejpalčivější otázka. Polovinu odhadované částky by měly pokrýt evropské peníze, konkrétně z Modernizačního fondu a Národního plánu obnovy (NPO).

Zatím ale není jasné, kdo zaplatí druhou polovinu. Vzhledem k napjatému státnímu rozpočtu není žádoucí, aby na projekt šly peníze ze státní pokladny. „Financování projektu se předpokládá výhradně z prostředků města Brna s podporou Evropské investiční banky a fondů NPO, tedy podpůrných finančních prostředků z EU, které jsou k tomu určeny,“říká tiskový mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu David Hluštík. „Finální investiční rozhodnutí stejně tak jako podnikatelská odpovědnost je plně na Teplárnách Brno, respektive na městě Brno,“dodává Hluštík.

Magistrát města Brna na stejnou otázku, kdo horkovod zaplatí, odpovídá neurčitě. „Nyní jsme na začátku projektu, kdy se řeší možné technické nastavení nebo budoucí podoba financování. Vše je ve fázi jednání. U tak velké investice je jasné, že se bude jednat o vícezdrojové financování,“uvádí tiskový mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek. Teplárny Brno se k financování zatím vyjadřovat nechtějí.

Cena za teplo je na dvojnásobku

„Pokud by se měl realizovat, důrazně doporučuji městu Brnu, aby se na projektu podílelo investičně město i ČEZ podobně významně nebo aby byly ve smlouvě výrazné oboustranné záruky pro využití horkovodu a cenu tepla. Pravděpodobnost realizace nyní vidím jen 33 procent,“komentuje to ředitel strategie poradenské společnosti EGÚ Brno Michal Macenauer.

Podle předběžných odhadů budou brněnské domácnosti, až se horkovod postaví, platit za teplo tisíc korun za gigajoule (GJ), přičemž průměrná domácnost spotřebovává zhruba 20 GJ ročně. Aktuálně platí lidé v Brně 1 672 korun za GJ, avšak ještě před třemi měsíci platili necelých 800 korun. Cena se jim nedávno zvedla na dvojnásobek. Důvodem je zemní plyn, ze kterého Teplárny Brno vyrábí 80 procent tepla. Vedení města si od plánovaného horkovodu z Dukovan slibuje právě to, že se závislosti na drahé komoditě zbaví. Horkovod by měl zastat 50 procent dodávek tepla, zbylé potřeby pokryjí menší projekty, například kotel na spalování dřevní štěpky.

„Pro výhodnost projektu bude na prvním místě důležité projekt správně dimenzovat vzhledem k nynějším investicím do tepelných zařízení v Brně, vzhledem k rozvoji Brna a vzhledem k vývoji energetiky a dalších technologií, protože horkovod z jaderné elektrárny na dlouhá desetiletí zablokuje jiné cesty vývoje,“uvádí Macenauer.

Protože se s horkovodem počítalo už při stavbě Jaderné elektrárny Dukovany, některé věci to usnadňuje. „Trasa koridoru pro nový horkovod je již dnes pevně dána a je zakotvena v zásadách územního rozvoje Jihomoravského

kraje a Kraje Vysočina,“uvádí Poňuchálek. I tak ale půjde o náročný projekt – potrubí bude měřit 42 kilometrů a povede přes více než 2 500 pozemků. Jejich co nejrychlejší vyvlastňování má umožnit novela takzvaného liniového zákona, která je v prvním čtení Poslanecké sněmovny.

Teplo z Dukovan nebude odpadní – to má totiž příliš nízkou teplotu a nejde použít pro dálkové vytápění. Použije se pára, která by jinak vyrobila elektřinu. Zavedením horkovodu do provozu se tak sníží výroba elektřiny dukovanské jaderky.

Podle kritiků to bude drahé

Kvůli tomuto a dalším aspektům se ozývají i kritické hlasy. Podle nich bude projekt příliš nákladný a zdlouhavý. „Jen přípravná fáze má vyjít na půl miliardy korun,“říká Oldřich Sklenář, analytik Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky. „Stejného efektu lze dosáhnout dříve a za výrazně nižších nákladů,“říká a zmiňuje například možné využití odpadního tepla z čističky odpadních vod. „Měly se vyhodnotit různé alternativy a na základě toho by se realizovalo nejlepší dostupné řešení. Jenže tady se bez nějaké diskuse začala rovnou řešit výstavba horkovodu,“uvádí Sklenář.

Dukovanský horkovod vzbuzuje obavy i kvůli tomu, jakým způsobem přichází na svět podobný projekt – trubky z Temelína do Českých Budějovic, které měly být hotové v roce 2020. Výstavbu zajišťovala společnost Tenza, jenže v půlce projektu skončila v insolvenci. Společnost ČEZ v novém tendru vybrala náhradníka – sdružení společností ELTE a ESB. Jenže ESB byla odsouzena za manipulaci zakázek v lánské oboře. Ačkoli soud firmě zakázal účast v dalších veřejných tendrech, dostavbu horkovodu to podle ČEZ nijak neovlivnilo. „Dodavatel, tedy Sdružení ELTE/ESB, byl vybrán v otevřeném a transparentním výběrovém řízení a smlouva byla uzavřena před odsouzením jednoho ze členů konsorcia. Tento úkon neměl žádný dopad do průběhu prací,“uvádí tiskový mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Projekt měl původně stát 1,5 miliardy korun, jenže poté, co se Tenza dostala do insolvence, vysoutěžilo sdružení ELTE/ESB zbývajících jedenáct kilometrů potrubí za dalších 1,69 miliardy korun. Nyní ČEZ odhaduje, že první dodávky tepla z Temelína do Českých Budějovic by měly začít proudit v příští topné sezóně. „Aktuálně se mimo jiné připravuje stavba dvou unikátních zavěšených mostů, první z nich by měl být hotový do Vánoc,“uvádí Kříž.

Nejpalčivější otázka nyní je, kdo bude horkovod z Dukovan do Brna financovat.