Chybí tu odvaha zastavit drahotu

Lidé mají strach. Čím dál častěji se setkáváme s obavami a nejistotou. Problém s placením účtů za základní životní potřeby má čím dál víc lidí. Každý druhý samostatně žijící senior se ocitá pod hranicí chudoby. Občanské poradny jsou zavaleny lidmi, kteří potřebují pomoci s dluhy, klientů přibylo až o devadesát procent.

Čím dál víc rodin žije na doraz, nezbývají jim peníze, které by si odložily na horší časy. Pokazí se vám pračka? Musíte si vzít úvěr. Zvýší vám platby za teplo? Musíte odhlásit děti z kroužků. Přijdete o práci? Máte jen pár týdnů, pak dojdou peníze. Patříte mezi spodních dvacet procent domácností a onemocníte? Nemůžete si být jisti, že vám po několika měsících nedojdou peníze na léky. Prudký růst cen základních životních potřeb to vše rychle zhoršuje. Jídlo letos zdražilo o desítky procent. U některých druhů potravin jsme už téměř na dvojnásobku loňských cen.

Už začátkem roku jsme měli obavy z vývoje cen energií, pohonných hmot a základních potravin. Navrhli jsme proto balíček rychlých kroků, které by naší ekonomice pomohly krizi překonat a rodinám by přinesly úlevu. V důsledku by tyto kroky ušetřily i státní rozpočet, který dnes zatěžují náklady na zmírňování dopadů růstu cen.

O krizi trhu energií už toho bylo napsáno hodně. Vláda původně odmítla zastropování cen jako bolševický nesmysl a po půl roce zvolila nejdražší a nejméně funkční způsob, jak ho zavést. Příznivý vývoj počasí a včasné naplnění zásobníků s plynem tak za vysokých nákladů pro rozpočet snad umožní přežít letošní zimu. Co bude dál, je nejasné.

Nejisté jsou vyhlídky českých zemědělců. Vláda odmítla návrh na snížení DPH ze základních potravin. Trvá také na změnách zemědělské politiky v neprospěch středních firem. Omezení jejich podpory je tak dostane hluboko pod úroveň západoevropské konkurence, ale i pod míru podpory ve východoněmeckých regionech a v Polsku. To může dál ohrozit například produkci vepřového masa, která je pro naše domácnosti klíčová.

Původně deklarovaná snaha omezit vliv agrobaronů a oligarchů dopadne na velké množství středních firem, které prakticky živí českou společnost. Je jasné, že chování obřích holdingů drtí poměry v zemědělství a křiví podmínky pro práci většiny zemědělců. Ale vláda se rozhodla zhoršit podmínky i pro farmáře hospodařící na rozloze dvěstěkrát menší než Babišovo impérium. Jako by byl ohrožením rovného trhu každý jen trochu úspěšnější zemědělský podnik. Jen u nás na Žďársku by takových „oligarchů“bylo několik.

Čekají nás těžké časy. Válku na Ukrajině nikdo z nás nezavinil. Rozsah mezinárodních problémů, v nichž jsme se ocitli, nemohl nikdo předpokládat. V příštím roce se můžeme dočkat dalšího zdražování, pádu řady podniků a růstu nezaměstnanosti. Není ostudou, pokud vláda přizná chybu, změní kurz a začne rázně jednat. Schopnost uznat omyl je naopak důkazem moudrosti a sebevědomí. Nikdy není pozdě udělat správnou věc.