Co by byla opoziční smlouva

V Praze vzniká menšinová vláda koalice SPOLU za podpory ANO z opozice. Lze očekávat, že se ke koalici nakonec připojí hnutí STAN. Opoziční smlouvu by ale v Praze připomínalo spíš, kdyby se dohodla ODS s Piráty.

Teprve dva a půl měsíce po komunálních volbách se i v hlavním městě začíná seriózně diskutovat o příštím uspořádání a vládě na pražském magistrátu. Tamní koalice SPOLU ukončila jalové debaty s Piráty a hodlá vyjednávat s hnutím ANO o nějaké podobě menšinové vlády.

Děje se tak za situace, kdy se občanští demokraté – nejsilnější strana koalice SPOLU – podílejí s ANO na vládě v osmnácti větších městech v zemi, zatímco v dalších sedmi se regionální zástupci hnutí Andreje Babiše spojili s některou z dalších stran vládní koalice. Včetně Plzně, kde se Piráti s ANO domluvili den po zářijových komunálních volbách, a ODS tak byla odsunuta do opozice.

Zatímco všude jinde spojení některé z vládních stran s hnutím ANO prošlo buď takřka bez povšimnutí, nebo vyvolalo pozdvižení mírné, u Prahy je tomu jinak. Právě hlavní město s rozpočtem na úrovni menšího ministerstva si celostátní lídři stran koalice SPOLU vybrali coby symbol.

Premiér a šéf ODS Petr Fiala dokonce prohlásil, že by spolupráce koalice SPOLU a Babišova hnutí v Praze znamenala pro vládu „reputační problém“. Jenže každému, kdo problematiku pražské politiky trochu zná, musel být nynější vývoj jasný prakticky od vyhlášení výsledků voleb. Z jakých důvodů, proč to trvalo tak dlouho a jak to celé nejspíš dopadne?

Ve SPOLU si to malovali jinak

Ještě pár týdnů před zářijovými volbami si regionální politici SPOLU v hlavním městě na základě pražských výsledků voleb do Sněmovny a průzkumů malovali, že mohou v boji o magistrát získat přes 40 procent hlasů. Za takové situace by mohli sestavovat pražskou vládu buď sami, nebo by si vystačili třeba s hnutím STAN, na které v tu dobu ještě nedopadla kauza Dozimetr.

Jenže válka na Ukrajině, s ní související zdražování takřka všeho a neschopnost kabinetu Petra Fialy tomu účinně čelit s akciemi pražského SPOLU pořádně zamávaly. Koalice získala necelých 25 procent hlasů, druhé ANO mírně přes devatenáct. Strany koalice SPOLU dokonce získaly méně zastupitelských mandátů, než kterými disponovaly v minulém volebním období. Z toho leckteří z nich začali vinit centrální politiky v čele s vládou Petra Fialy, ale nikdo se to neodvážil říct nahlas.

Do toho ovšem Fiala a další předsedové pětikoalice tvrdě tlačili, aby ANO zůstalo mimo hru a v Praze vznikla stejná vláda jako na centrální úrovni. Jenže to pro pražské představitele představovalo noční můru. Piráti pod vedením Zdeňka Hřiba před čtyřmi roky vyšachovali tehdy vítěznou ODS do opozice a jejich vzájemné vztahy jsou – eufemisticky řečeno – velmi napjaté. Ostatně hlavním soupeřem SPOLU v kampani nebylo ANO, ale Hřibovi Piráti.

Přání stranických šéfů ale bylo jasné. Obě strany tak začaly markýrovat jednání, při kterých se snažily klást si takové podmínky, aby byly pro druhé nepřijatelné. S cílem, aby v opačném táboře v někom „bouchly saze“a krach jednání se dal svalit na něj. Obzvláště vynalézaví v tom byli Hřib a spol. Ať už šlo o svazek s pro strany koalice SPOLU nepřijatelnou Prahou sobě Jana Čižinského, již přitom k vytvoření městské rady nikdo nepotřeboval, o personální požadavky, anebo o početní zastoupení.

Mezitím dál vládla Hřibova rada a podnikala kroky, k nimž už po volbách neměla legitimitu. ANO tedy na začátku listopadu navrhlo, že bude na omezený čas podporovat menšinovou radu koalice SPOLU, aby Hřiba a jeho radní mohl vystřídat lídr ODS Bohuslav Svoboda. Tehdy však Andrej Babiš ohlásil kandidaturu na prezidenta, což proces zdrželo. Z centrál SPOLU opět zesílil tlak na to, že přece nemohou dělat pakt s nepřítelem, když chce hlavní „arcilotr“na Hrad.

Pak ale došlo k jednomu významnému posunu. Pražská organizace STAN si zvolila nové vedení. V něm však nezvítězili lidé volebního lídra Petra Hlaváčka a prodloužené ruky Víta Rakušana v Praze – poslance Jana Laciny. Nýbrž lokální politici, z nichž mnozí byli kvůli kontaktům s Petrem Hlubučkem po kauze Dozimetr vyškrtnuti z kandidátky. Ve vedení pražských Starostů tak mají většinu hlasů lidé, kteří se na rozdíl od Hlaváčka (jenž ani není členem hnutí), Laciny či Rakušana spolupráci s ANO kategoricky nebrání.

Za této situace dalo SPOLU Pirátům poslední nabídku (čtyři místa v radě včetně jimi vybraných resortů) a počkalo si na odmítnutí. Když k němu dle očekávání došlo, přišel čas na ukončení činnosti Hřibovy rady. Definitivního řešení se nejspíš dočkáme až v únoru po prezidentské volbě. Vše ale nasvědčuje, že Praze dál povládne menšinová rada SPOLU podporovaná z opozice od ANO, doplněná nejspíš o radní za STAN, aby koalice nebyla závislá na libovůli jednoho člověka. Ať už třeba Hany Marvanové, anebo Radmily Kleslové z ANO. Vítu Rakušanovi či Petru Hlaváčkovi se to asi líbit nebude, ale to je lidem v pražském hnutí STAN tak nějak jedno. Matematicky totiž Hlaváčka potřebovat nebudou.

Půjde o logické, byť brutálně pragmatické řešení. Kritici ho přirovnávají k uzavření opoziční smlouvy mezi ČSSD Miloše Zemana a ODS Václava Klause z roku 1998. Toto srovnání ale pokulhává. Zeman a Klaus totiž byli hlavními soupeři před volbami. Jenže v Praze byli největšími rivaly opozičních ODS a ANO v posledních čtyřech letech vládnoucí Piráti. Pokud by ODS chtěla v Praze udělat opoziční smlouvu, musela by se dohodnout s nimi. Nemluvě o tom, že kdyby tehdy Zemanovi nabídku neodmítli lidovci a Unie svobody, jeho pakt s Klausem by nevznikl.

Zatímco všude jinde spojení některé z vládních stran s ANO nevyvolalo pozdvižení, u Prahy je tomu jinak.