Bylinky do kapsy bodují
Bylinkářství je jedním z oborů, který v době pandemie covidu netratil. Spíše naopak. Lidé se vraceli ke kořenům a hledali sílu i v léčivkách. Ostatně tak je tomu každý podzim. „Zájem se často řídí tím, jaká epidemie zrovna probíhá či o jaké rostlině zrovna vyšel článek,“říká fytoterapeut Pavel Kadaňka.
Mnoho sušených bylin v jeho skladech nenajdete. Doménou Pavla Kadaňky jsou tinktury. A obchody mu jdou. Možná i proto, že to, co prodává, většinou vyzkoušel sám na sobě. Před několika týdny takto vycestoval do Peru. „Zajímalo mě, jak peruánští šamani z džungle pracují. Zajímal mě jejich názor na léčbu nemocí, jaké rostliny používají, jejich rituály. Také jsem chtěl zblízka poznat rostliny, které jsou obdařeny tak velkou silou,“říká bylinkář z jihomoravských Viničných Šumic.
Které rostliny to jsou?
Jsou to zejména vilcacora, anonna a dračí krev. Díky novým poznatkům z cesty teď rozšiřujeme sortiment výrobků z peruánských rostlin.
Kdybyste měl vybrat tu nejužitečnější rostlinu z našich bylinek, která by to byla?
Užitečné jsou všechny. Ale alespoň jednu bylinu bych vyzdvihl díky její mimořádné účinnosti. Je jí drmek obecný, konkrétně tinktura z plodu drmku. Nenahraditelná a univerzální bylina pro ženy, která dokáže harmonizovat ženský hormonální systém v jakémkoliv věku.
Poznáte podle poptávky, jaké roční období zrovna je?
Obecně se dá říci, že na jaře lidé touží zejména zhubnout, v létě nemají čas marodit, takže prodeje klesají. Na podzim si ti uvědomělejší kupují rostliny s imunostimulačním působením, aby zlepšením své imunity nemocem předcházeli. A v zimě vrcholí chřipková či v posledních letech koronavirová infekce. I na tyto nemoci jsou velice účinné tinktury.
Zvýšil se vám v době pandemie odbyt více, než to bývá obvyklé na podzim?
Objednávky narostly násobně proti běžným podzimům. A zároveň z důvodu významného omezení ekonomik začalo být nedostatkové obalové sklo a papír. Z trhu mizely některé klíčové léčivé rostliny působící na koronavirus. Lidé se báli vystrčit nos ven, ale my jsme pracovali na plné obrátky. I přes výpomoc brigádníků se naše dodací lhůty stejně zásadně prodloužily, ale prakticky celý náš sortiment jsme udrželi.
Radí se s vámi lidé ohledně nemocí? A můžete vůbec radit?
Oficiálně radit může pouze lékař. Jenže lékař při svých studiích na žádný předmět o léčivých rostlinách nenarazil. Lékař vám poradí lék. A pokud lék nechcete, musíte se obrátit na léčitele. Já lidem radím soukromě na základě ústavního práva na svobodu projevu. A na každém pak už je, zda se mojí radou bude řídit, či nikoliv.
Jak jste se k práci s bylinkami dostal?
Když jsem zhruba před dvaceti lety musel využívat troje různá antibiotika, abych se vyléčil z jedné obyčejné angíny, řekl jsem si, že je něco špatně. Tehdy jsem pochopil, že člověk musí pro svoje zdraví také něco dělat sám. Čirou náhodou jsem se seznámil a později skamarádil s panem Pavlem Váňou, tehdy pravděpodobně naším nejlepším bylinkářem. Ten mi poradil na angínu rostlinu bergenii a od té doby jsem antibiotika nepotřeboval. A to mě inspirovalo se bylinkami zabývat hlouběji.
Proč jste vsadil na byliny louhované v lihu?
Těch důvodů je několik. Začnu tím nejjednodušším. Člověk je od přírody tvor líný a představa, že si každý den přivstane, aby si udělal například čtvrthodinový odvar z kořenů léčivé rostliny do termosky a tu pak vláčel do práce a zpět, se mu moc zamlouvat nebude. A pak vynechá jednu dávku, vynechá den a je po přírodní léčbě. Nehledě na to, že některé léčivky jsou v čaji poměrně nedobré. Některé se musí drtit, jiné nesnášejí vysoké teploty… Takto lidé dostanou hotovou tinkturu, kápnou ráno 20 kapek, strčí do kapsy, v práci mohou aplikovat druhou dávku a tak dále.
A další důvody?
Velmi důležitým argumentem je síla tinktury. Líh má podstatně lepší schopnost rozpouštět účinné látky než voda. Navíc tinktura je velmi
stabilní – vydrží mnoho let i po otevření, a to i při pokojové teplotě.
Máte to vyzkoušené?
Je znám pokus léčitele Josefa A. Zentricha, který nechal laboratorně porovnat svoji dvacet let starou tinkturu s tinkturou čerstvě vyrobenou stejným postupem. Odchylka byla v řádu jednotek procent.
Kde berete nápady, jaké byliny k sobě namíchat?
Cílem je dosáhnout kýženého efektu jednou tinkturou, tedy takovou směsí, ve které se byliny vzájemně doplňují a zesilují tím svůj účinek.
Můžete uvést na příkladu, jak taková synergie působí?
Tak například vezměme tinkturu proti angině. Obsahuje tři léčivé byliny. Bergenie likviduje viry a bakterie v dutině ústní. Mám sám na sobě odzkoušeno, že takto ohrožené mikroorganismy migrují do bezpečí, v tomto případě prchají z krčních mandlí a obsazují hlasivky. Po užití kakostu lučního opustí nemoc i hlasivky a spolehlivě se usadí na průduškách. Zde pomáhá tymián. Při použití všech tří rostlin v jedné tinkuře bolest krčních mandlí odezní, aniž by nemoc zasáhla další orgány.
Ale bylinkář neprojde všemi nemocemi…
Proto také vycházím ze zkušeností našich předchůdců – zejména Pavla Váni a Josefa A. Zentricha. Ze zahraničních fytoterapeutů jsou to především Stehpen H. Buhner a James A. Duke. A samozřejmě využíváme i poznatky z ájurvédy, čínské tradiční medicíny a z medicíny amerických indiánů. V hojné míře vycházíme i z odborných vědeckých výzkumů in vitro, in vivo a z klinických studií na lidech z celého světa.
Kolik lidí potřebujete, aby obchod šlapal?
Jsme primárně výrobní firma, ne obchodní. Většina zaměstnanců se tedy věnuje výrobě. Zatím ji zvládáme v jedenácti lidech včetně brigádníků, kteří nám vypomáhají v době větší poptávky. Já sám se kromě výroby věnuji firemní strategii, novým produktům, obchodu, poradenství a sběru léčivých rostlin. Započítat do stavu je možné i naše externí pracovníky, jako je účetní, IT pracovníci či doktorka farmacie.
Pěstujete sami?
si byliny převážně
Není možné pěstovat všechny rostliny. Je to dáno jednak množstvím, které potřebujeme, a také tím, že spousta rostlin u nás neroste či není vhodná k pěstování v našich podmínkách. Proto často vyrážíme do přírody. Rostliny z naší zahrady a ze sběru ve volné přírodě zpracováváme většinou ihned po sběru – nesušíme je. Kromě těchto tinktur z živých léčivých rostlin máme velkou produktovou řadu tinktur vyrobených z rostlin sušených, kde nám celoroční dostupnost zajišťují naši dodavatelé.
Kterou bylinku je nejtěžší sehnat?
Například houbu outkovku pestrou. Letos jsem jí našel pouhý kilogram a půl, a to po lese chodím takřka každý víkend. Nebo křídlatka. Ta se sice vyskytuje hojně kolem našich řek, ale je těžké určit, zda jde o tříletou rostlinu, jak by to mělo správně být.
Je mezi bylinkáři velká konkurence?
Skutečných bylinkářů je už velice málo, část nově vznikajících firem jsou čistě marketingové projekty, které s láskou k léčivým rostlinám nemají nic společného.
Jakým způsobem se daří přilákat zákazníky vám?
My žádné velké marketingové akce neděláme. Kvalita se nakonec prodá sama, sice to déle trvá, ale navázané obchodní vztahy jsou trvalého charakteru.
Máme advent. Kterou bylinku byste doporučil na klid v duši? Pro zklidnění v předvánočním shonu třeba meduňku.