Německo drtí předčasné důchody
Penzijní systém potřebuje naléhavé reformy
Stále více Němců opouští zaměstnání, aby se zařadili mezi početné zástupy převážně šedesátníků, kteří volí předčasný důchod. Důvod je jednoduchý. Je to pro ně výhodné.
Od roku 2014 mohou němečtí pracovníci pobírat státní důchod od svých 63 let bez srážek, pokud odváděli aspoň 45 let povinných příspěvků. V současnosti přitom platí, že standardní důchodový věk se v Německu zvyšuje. Například zaměstnanci narození po roce 1955 dosahují podle listu
Die Welt na důchod ve věku 65 let a devět měsíců.
Zato pro lidi narozené v roce 1964 už by měl platit penzijní věk 67 let.
Jenže celý důchodový systém nepočítal s tím, že bude o předčasné penze takový – dříve vzácný – zájem. To ohrožuje jeho stabilitu.
Zejména v řadách generace „babyboomerů“narozených v letech 1955 až 1970 přibývá lidí, kteří chtějí s prací skončit dříve. Tím se příliv starších a zaměstnanců na pracovní trh v podstatě zastaví. Se všemi důsledky.
Podle Spolkového institutu pro výzkum populace (BiB) v krátké době nastane silný nedostatek kvalifikovaných a zkušených zaměstnanců. A vládní politici se začínají ptát, kdo celý systém, který má své tradice ještě v bismarckovských časech, vlastně zaplatí.
„Je třeba zvýšit podíl těch, kteří chtějí pracovat skutečně až do důchodového věku,“vyhlásil německý kancléř Olaf Scholz.
Čísla jsou neúprosná. Vláda v Berlíně počítala s tím, že každý rok odejde do předčasného důchodu asi 200 000 lidí. Podle tamního fondu penzijního připojištění ale loni tohoto programu využilo téměř 270 000 lidí. Předčasní důchodci se na všech nově pobíraných státních penzích podíleli z 26 procent.
To je těžko udržitelné. Němci počítají s tím, že pro mnohá uvolněná místa získají zahraniční pracovníky. Podle odborníků potřebuje země každý rok kolem 400 000 kvalifikovaných imigrantů, kteří by nahradili stárnoucí a ubývající pracovní síly zejména ve zdravotnictví, stavebnictví a IT sektoru.
I s tímto výhledem by čekalo důchodový systém zhroucení, kdyby zájem o předčasný odpočinek stoupal dosavadním tempem. Náklady na něj totiž až explozivně rostou.
„Důchodový systém přestane být bez reformy finančně životaschopný,“míní Rainer Dulger, šéf Konfederace německých zaměstnavatelských svazů. V rozhovoru pro list
Bild am Sonntag nedávno varoval, že německý sociální systém se ocitá na hranici kolapsu.
Ilustrují to i bruselské statistiky. V roce 2019 představovaly německé příspěvky do penzijního systému zhruba 10 procent německého HDP, do roku 2070 se výdaje už vyšplhají na 12 procent. Podle této unijní Zprávy o stárnutí 2021, kterou představila Evropská komise, překonají Němce v poměrném nárůstu výdajů na důchody v celé Evropě jen Irsko a Norsko.
Nebo ještě jiné číslo. Nyní připadá na 100 pracujících asi 50 lidí v důchodu, v příštích 15 letech se má ale vyšplhat na 70 důchodců na 100 pracovníků.
Zájem o předčasné penze tyto problémy jen zvýrazňuje. A politici to vědí. Jenže, jak někteří škodolibě upozorňují, byl to právě Olaf Scholz, když ještě loni v létě působil ve funkci ministra financí, kdo kategoricky vylučoval zvýšení důchodového věku ze 67 na 68 let.
Scholz tehdy v reakci na varovnou zprávu vládních expertů uvedl, že alarmistické zprávy o penzijním systému jsou založeny na „špatných výpočtech“a nic není třeba měnit.
Nyní zčásti změnil názor, na rozdíl od některých svých kolegů z vládnoucí SPD. Předsedkyně jejího poslaneckého klubu Dagmar Schmidtová zdůrazňuje, že „nikomu nelze upírat jeho zasloužený důchod“. Nechce zvyšovat penzijní věk ani tlak na ty, kdo odejdou do penze předčasně. Řešení tak není na obzoru.