Soud vrátil Diviše do hry a zkritizoval sběr podpisů
Pokračování ze str. 1
Na špatně nastavená pravidla si stěžují i vyřazení kandidáti. Karel Janeček a Denisa Rohanová se kvůli tomu dokonce plánují obrátit na Ústavní soud. „Samozřejmě podáme odvolání. Zásadní problém jsou nefér a špatně nastavená pravidla. Práce ministerstva nebyla v pořádku,“tvrdí Janeček. Podobně reagovala i Rohanová.
Podle mluvčí Ústavního soudu Kamily Abbasi je teď v jejich zájmu, aby ústavní stížnost doručili soudu co nejdříve a požádali o přednostní projednání. „Od pléna Ústavního soudu lze očekávat, že z důvodu naléhavosti rozhodne o návrhu mimo pořadí,“vysvětlila Abbasi. Ústavní právníci však Rohanové s Janečkem dávají jen minimální šance na úspěch.
Poškozený se cítí i Diviš
Radost a zadostiučinění včera naopak prožíval Karel Diviš, kterého soud po téměř třech týdnech vrátil do hry o Hrad.
„Měl jsem obrovskou radost, že spravedlnost nakonec zvítězila a že tu stále rozhodují nezávislé soudy,“poznamenal.
I on se však cítí předešlým rozhodnutím ministerstva vnitra poškozen. Během posledních týdnů ho kvůli vyřazení vyhodili z většiny debat kandidátů, kvůli odvolání neměl čas ani na akce s voliči. „Ztratil jsem 18 dní kampaně. Leželi jsme v peticích a dohledávali potřebné údaje. Je to, jako byste nyní vyběhl na čtyřstovku a soupeři už přitom byli na dvoustovce,“popisoval bývalý sportovní redaktor.
Méně podpisů, nebo QR kód?
Na nutnosti změn stávajících pravidel sběru a kontroly podpisů pod prezidentskou kandidaturou se shodují politici napříč spektrem. V konkrétním provedení změn se už ale rozcházejí. Lídr SPD Tomio Okamura
například navrhuje, aby se snížil potřebný počet podpisů tak, aby mohly být všechny ověřeny na ministerstvu. To se nyní neděje. Úředníci vždy vyberou pouze část archů,
jež zkontrolují, a na základě toho vypočtou průměrnou chybovost, kterou promítnou do počtu odevzdaných podpisů.
Piráti naopak celkovou sumu podpisů snižovat nechtějí, v digitalizaci by ale zašli ještě dál, než navrhuje soud.
„Jako nová a pohodlná možnost, jak petici podepsat, se jeví načtení QR kódu. Ale tam jako stát ještě nejsme, digitálních podpisů pod peticemi je dnes minimum, ale poroste to s tím, jak se bude digitalizovat,“věří šéf pirátských poslanců Jakub Michálek.
O změnách léta
Není to přitom poprvé, co se o změně pravidel sběru podpisů mluví. Nejvyšší správní soud o neuznaných podpisech v prezidentské kampani rozhodoval hned v první přímé volbě v roce 2013. Ministerstvo tenkrát chybovost z kontrolních vzorků sečetlo místo toho, aby z nich vypočítalo průměr. Tím kandidátům vyškrtlo výrazně více podpisů, než mělo. Soud tehdy vrátil do hry už vyřazenou kandidátku Janu Bobošíkovou.
K žádným změnám v zákoně však poté nedošlo. „Škoda, že se promrhalo deset let, protože o nutnosti zpřesnění některých částí zákona se mluvilo již tehdy,“poznamenal politolog Petr Just. „Teď se k problematice podpisů občanů přidala i otázka načasování sběru poslaneckých a senátorských, což by si rovněž zasloužilo úpravu,“dodal.
Nyní to však už vypadá, že se politici k úpravě podmínek odhodlají. Kromě premiéra Petra Fialy (ODS) to již dříve připustil i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). „Po volbách se plánuji sejít se svým náměstkem a jeho kolegy nad tím, jaká zpřesnění si zákon zaslouží,“uvedl Rakušan.