Čínský osud Kataru
Fotbalové MS v Kataru kopíruje průběh zimních her v Číně. Co udělá sport s vytrvalou kritikou?
Je to termín, který v roce 2022 rozšířily učebnicové příklady. Sportswashing. Jev, kdy jednotlivci, skupiny či rovnou vládnoucí garnitury využívají sport ke zlepšení nevalného nebo pošramoceného renomé. V únoru se chtěla před světem i vlastním lidem blýsknout Čína, která pořádala zimní olympijské hry. Nyní, jen o deset měsíců později, vrcholí fotbalový šampionát v Kataru.
Způsobí sport nějakou změnu? Obě země dělí šest tisíc kilometrů, pět časových pásem, ale také naprosto odlišná historie, kultura i rozloha.
Při pořádání nejsledovanějších sportovních událostí planety ale nacházíte řadu paralel.
Pořádají je státy, které se řadí do druhé stovky dle indexu demokracie OSN. Přehlížejí lidská práva. Sportoviště se vybudovala v místech, kde to moc nedává smysl. Závodilo se v čínských horách, kde sice mrzne, ale téměř nesněží. V Kataru se kope na osmi klimatizovaných stadionech, zatímco okolní krajinu většinu roku spaluje nesnesitelný žár.
Shodují se i drobnosti, jako načančané přivítání Oliviera Girouda v hotelovém pokoji. Možná si vybavíte, jak čínská propaganda s chutí využila krasobruslařku Natálii Taschlerovou. „Málem jsem brečela dojetím,“citoval tamní vládní tisk českou olympioničku, kterou Číňané vítali dárkovou taškou s plyšáky.
Na zimní hry i fotbalový šampionát kritika jen prší. Proti Číně se vymezil Západ diplomatickým bojkotem, proti Kataru se vymýšlely a dál vymýšlejí spíš decentnější formy sportovních protestů.
Z dějišť se šíří do světa šoty dokumentující bizarnost kulis. Záběry zevšední. Postupně ustupují, místo toho převažuje sportovní dění, příběhy a boj o medaile. V podobné fázi se nyní nachází katarský turnaj. A dál?
Pozitivní ohlas? Jen v Brazílii
V Číně už mohou posuzovat, zda jim olympiáda prospěla, nebo opakovaná kritika a upozorňování na nešvary režimu naopak spíš uškodily. „Sehnat důvěryhodná data veřejného mínění z Číny je navíc velmi složité,“říká sinolog David Gardáš z projektu Sinopsis.
Vpád Putinových vojsk na Ukrajinu dopad her zastínil, přetrvávající pandemie a drastická opatření mohou navíc vše ještě zkreslit.
„V zemi samotné nicméně hry podpořily národní hrdost. Olympiádu se povedlo zorganizovat a sportovně na ní uspět. Čína získala o jednu zlatou medaili víc než Spojené státy, které jsou velkým rivalem nejen ve sportovní, ale i geopolitické rovině,“podotýká Gardáš.
Co mezinárodní pohled? Podle Morning Consult zůstalo vnímání Číny takřka stejné. „Naděje čínské vlády, že hry zvýší popularitu země, zřejmě končí krachem,“zveřejnila analytická společnost nedlouho po skončení her. „Dva týdny soutěží nezměnilo mínění ve čtrnácti významných zemích, které Morning Consult sledoval.“
Patrnější nárůst oblíbenosti Číny analytici odhalili pouze v Brazílii. Sportovní sláva spíš utužila čínská spojenectví s Ruskem či Argentinou. „Po olympiádě zůstala zemi infrastruktura a nově vybudovaná sportoviště. Už před hrami ale některá z nich čelila kritice kvůli ekologické neudržitelnosti. Areály bylo potřeba uměle dosněžovat, čímž se problém posouvá do budoucnosti,“zmiňuje sinolog Gardáš. „Pokud budou chtít sportoviště využívat dál, může vznikat problém s nedostatkem
vody v těchto regionech. Už letos prošla Čína výrazným obdobím sucha, a pokud se znovu vyskytne, je třeba zvážit, jestli se vyplatí zasněžovat kopce pro lyžování a snowboarding.“
Nic převratného se nemění ani v oblasti utlačování menšin. „Přestože na porušování lidských práv dlouhodobě upozorňuje řada mezinárodních organizací, lidskoprávních aktivistů, právníků a disidentů v Číně, jakákoliv změna je během na dlouhou trať,“dodá Gardáš.
A co Katar, který dosud docela věrně napodoboval čínský scénář?
Nyní už spíš budou přibývat rozdíly. „Čína nebo dřív ruské Soči patřily mezi místa, která už jen samotnou velikostí mají právo kandidovat. Katar je v tomto srovnání úplně absurdní,“upozorňuje Aleš Sekot, sportovní sociolog a profesor Masarykovy univerzity v Brně.
Jedinečná akce. Ironie i obdiv
Připomíná se také, že si Katar přidělení turnaje pravděpodobně zařídil korupčními praktikami. „Je pochopitelné, že se země snaží. Je malá, nezajímavá, ale neskutečně bohatá, přitom bohatství prezentuje pro naši kulturu nestravitelným způsobem. Pořádáním vrcholných sportovních událostí si ale získá pozornost veřejného mínění, protože sport je nejpopulárnější formou masové kultury,“pokračuje Sekot.
Dlouhodobější dopad fotbalového turnaje na pořadatelskou zemi se teprve ukáže. Něco lze ovšem vyčíst nyní. Třeba už teď Katařané přemýšlejí nad tím, aby nově vybudované futuristické zástavby v Dauhá a okolí neosiřely. Český velvyslanec v Kataru Petr Chalupský v rozhovoru pro MF DNES podotkl, že se částečně začínají narovnávat pracovněprávní vztahy mezi zaměstnavateli a zahraničními dělníky.
Současná energetická krize nahrává Kataru i v diplomatické rovině, může se chlubit sousedům. „Výsledkem bude, že se Katar stane zajímavějším místem než Saúdská Arábie nebo Dubaj. Obrázek bude veskrze pozitivní,“odhaduje sociolog Sekot. „Negativně ho budou vnímat ti, kteří vezmou v potaz pozadí, za jakých okolností se vše odehrálo, jak se stavěly stadiony nebo jak se vykořisťovalo.“
Sekot si všímá, že fotbalový mumraj, dramatické zvraty a precizní organizace už nyní nevelký emirát prezentuje v přívětivějším světle. „Obecně se ve světě řekne, a už to zaznívá i u nás, že takový šampionát se nebude opakovat,“sděluje Sekot. „Je v tom ironie, ale i obdiv.“
Takových slov se nedočkali ani čínští pořadatelé zimních her.