Tramvaj místo vlaku může zachránit lokálky
Kříženec vlaku a tramvaje může oživit provoz na řadě tratí. Úřad vyhodnotí, kde by mohly jezdit.
Regionální tratě zachrání tramvaje, zvažuje ministerstvo dopravy. Na řadě méně vytížených tratí dodnes jezdí morálně zastaralé motoráky 810, případně jejich zmodernizované kopie v podobě žlutých souprav Regionova. Náhrada za ně je v nedohlednu kvůli mnohem přísnějším bezpečnostním normám, které by jejich nástupce musel splňovat. „Navrhli jsme v rámci probíhající revize norem TSI Evropské komisi některá zmírnění, nicméně nám aktuálně přišlo zamítavé stanovisko,“uvedl ředitel odboru železniční a vodní dopravy na ministerstvu dopravy Jindřich Kušnír.
Po neúspěšné snaze zajistit pro lokální tratě nový, levnější typ vlaku se úřad rozhodl oprášit pozapomenutý projekt takzvané vlakotramvaje.
Vtip je v tom, že zatímco klasická drážní vozidla musí plnit náročné crashtesty, u tramvají pohybujících se v městském provozu není celá řada bezpečnostních parametrů požadována. Některá by dokonce ohrožovala ostatní vozidla – například klasické železniční nárazníky nebo pluh.
Nic nového pod sluncem
Model vlakotramvaje, kdy toto vozidlo dopraví cestující k hranici města po železničních kolejích a pak sjede na běžnou tramvajovou trať, není žádnou novinkou. Průkopníkem v tom bylo západoněmecké město Karlsruhe, kde tento typ dopravy funguje už čtyřicet let. Česko se rovněž touto formou pokusilo propojit města na obou stranách česko-polské hranice s Libercem. Projekt ale v roce 2007 skončil, za což podle ministerstva mohla příliš megalomanská představa projektu. Ten počítal s nízkopodlažními vozidly pro dvě rozdílné napájecí soustavy a schopností jezdit na horské ozubnicové dráze do Harrachova. Podle Kušníra byly nároky na vlakotramvaje tak vysoké, že se nakonec vyplatilo nechat tramvajovou a železniční síť oddělenou.
Dalším neúspěšným pokusem s o něco pozdějším datem realizace je plán na zavedení tramvajového spojení železničního nádraží v Rokytnici nad Jizerou se stejnojmenným krkonošským lyžařským areálem, který skončil kvůli nezájmu místních samospráv.
Aby se něco podobného neopakovalo, plánuje dopravní resort v příštím roce zadat studii, která by ekonomickou životaschopnost projektu posoudila ve spolupráci s regiony.
Zároveň by vybrala konkrétní tratě, na které by potenciálně mohly tramvaje vyjet. Ne všude totiž bude možné lokálku přeměnit na dráhu pro vlakotramvaj škrtnutím pera. Podmínkou pro mírnější předpisy je jasné napojení vlakotramvaje do městské tramvajové sítě, upozornil Kušnír. To je pro řadu lokálních drah limitující.
Na druhou stranu i městské tramvajové koleje by pak mohly vyžadovat rekonstrukci, protože samotná vlakotramvaj bývá citelně těžší než vozidlo určené výhradně pro městský provoz. Další komplikací je skutečnost, že automobilový provoz ve velkých městech rok od roku houstne a zpoždění vzniklá ve městě by se pak přenášela i na železnici. Pro rychlé spojení regionu například s centrem Prahy se tento model příliš nehodí. Naopak na řadě jiných míst, kde jsou historicky železniční nádraží umístěná daleko od obytné zástavby, by model vlakotramvaje tuto vzdálenost dokázal zkrátit.
Česko vlakotramvaje umí
„Vlakotramvaj si pochopitelně neumím představit například v Praze na Malostranském náměstí. Ale mělo by to být vozidlo schopné projet po tramvajové trati k nejbližšímu dopravnímu uzlu, jako je to například v Německu ve Zwikau,“uvedl železniční expert Hospodářské komory ČR Emanuel Šíp. Lehké drážní vozidlo se sedadlovou kapacitou 50 až 60 osob není problém a i český průmysl takováto vozidla umí. Chybí však tuzemská legislativa, bez které se žádný kraj nebo město k úvahám o modernizaci kolejového spojení tímto směrem nepustí.
Osmdesát vlakotramvají ForCity Smart 36T v současnosti vyrábí plzeňská Škodovka pro trojici německých měst Mannheim, Heidelberg a Neckar. Jde o vozidla s maximální rychlostí 80 kilometrů v hodině a třemi délkovými variantami 30, 40 a 60 metrů. Poslední, nejdelší verze přepraví 156 sedících cestujících.
Francouzský Alstom, který má výrobní závod zaměřený na regionální a lehká drážní vozidla v České Lípě, v kategorii vlakotramvají vyrábí vozidlo Citadis Dualis, kterého bylo vyrobeno přes dva a půl tisíce kusů.
Podle Šípa by jen v České republice výměna klasických motoráků za vlakotramvaje s různým typem pohonu, kdy výjimkou nejsou ani dieselové stroje nebo kombinace dieselu a elektrické trakce, znamenalo potřebu v řádu stovek vozidel.
Myšlenka renesance lehkých vozidel na tuzemské železnici nicméně straší nákladní dopravce. Podle nich by zlevnění nákladů na lokálky povzbudilo města k objednávání více spojů a zejména v okolí měst by se nákladní vlaky na koleje nevešly.