Kodex učitele: o nás bez nás

Tisíce kantorů v Česku dostaly pod stromeček dárek: Etický kodex učitele. Nikdo ho s nimi nekonzultoval a text působí, jako by do škol spadl přímo z Marsu.

Na ministerstvu školství byl představen Etický kodex učitele, na kterém prý spolupracovalo 14 organizací včetně České školní inspekce a utvářel se složitým kompromisem. „Učitelé mají nový etický kodex, který reaguje na výzvy 21. století,“hlásá tisková zprava na webu MŠMT. Nic z toho ovšem není pravda…

Z uvedených organizací, které na kodexu pracovaly, pouze jedna sdružuje přímo učitele. Spolků sdružujících učitele přitom v ČR působí více než sto. Ke kodexu se nehlásí ani školské odbory. Naopak mezi zapojenými organizacemi najdeme spolek rodičů a žáků středních škol, sdružení organizací volnočasových aktivit mládeže, nebo dokonce Ekumenickou radu církví, kterou reprezentoval kněz a exorcista Petr Jan Vinš.

Učitelé to na sociálních sítích komentují slovy: „Zase se rozhoduje o nás bez nás.“A mají pravdu. Dokonce ani iniciátoři vzniku kodexu z Učitelské platformy neinformovali členy svého spolku, že tento dokument vzniká. Byli seznámeni až s hotovým textem na tiskové konferenci jako všichni ostatní. Ve skutečnosti na kodexu uvedené organizace nepracovaly, tvořily ho jen vyjmenované osoby, které jsou členy dané organizace, což je zásadní rozdíl. Členové jednotlivých organizací nedostali příležitost se na výsledném textu podílet. Před zveřejněním kodexu neproběhlo žádné veřejné připomínkové řízení. Příprava etického kodexu učitele tak proběhla naprosto netransparentně a neeticky. Většina zapojených organizací vlastní etický kodex pro své členy nemá. Zřejmě jim svatý Makarenko vnukl ideu stvořit „desatero“pro celou profesi, seslat ho shůry přes ministerstvo a vnutit ho všem učitelům.

Základní hodnoty občanské společnosti – participace a transparentnost – jsou autorům kodexu evidentně cizí. Média jen mechanicky převzala tiskovou zprávu. Tvrzení hlavního organizátora Michala Kaderky z Učitelské platformy si bohužel neověřila ani veřejnoprávní média. Jinak by okamžitě odhalila jeho lži a manipulace. Až spolek Pedagogická komora položil učitelům anketní otázku, co si o předloženém textu myslí. Výsledek? Více než 94 procent ho hodnotí negativně, kladné hodnocení získal pouze od pěti procent respondentů. Tohle má ke konsenzu hodně daleko. Úzká skupinka aktivistů se prostě rozhodla vnutit všem učitelům svůj pohled na profesní etiku.

Udrží se udržitelný učitel?

Profesní etický kodex má smysl, pokud ho vydá příslušná profesní komora, která nad jeho dodržováním následně bdí. Například Česká lékařská komora má svůj etický kodex a zároveň etickou komisi. Jejím prostřednictvím se mohou pacienti domáhat nápravy neetického jednání lékaře. Na rozdíl od kodexu pro lékaře ovšem zveřejněný text Etického kodexu učitele připomíná pouhé slohové cvičení. A hodně nepovedené...

Správným postupem by bylo nejprve schválit zákon o ustavení profesní komory, jak je tomu v případě advokátů, architektů, lékařů a dalších profesí. Až následně může vzniknout oficiální etický kodex. Tvořit ho v utajení na koleně bez účasti těch, kterých se týká (tedy učitelů), jak to udělala Učitelská platforma, považuji za nepřijatelné. Doufejme, že tento neetický pokus obelhat ministra školství, média i veřejnost nakonec učitelskou profesi poškodí jen dočasně. Řada lidí kvůli tomu Učitelskou platformu opustila. Nedávná členská schůze zkrachovala, protože z 1 700 deklarovaných členů spolku se jich zapojilo pouhých 50.

V roce 2005 jsem napsal pro web Česká škola článek, že bez profesní komory ze zákona nemá smysl tvořit profesní etický kodex. Velice oceňuji, že ministr školství Vladimír Balaš (STAN) při našem prosincovém jednání uvítal můj návrh na její ustavení. Určitě by se tím zvýšila prestiž učitelů. Etické kodexy ve školství samozřejmě existují již dávno. Mají je některé školy i organizace pedagogů. Ovšem třeba Učitelská platforma žádný takový kodex nemá. Kupodivu nikoho nenapadlo nejprve ho ověřit v praxi uvnitř spolku. Publikovat jakési obecné učitelské desatero bez vazby na konkrétní organizaci, která hlídá, zda není porušováno, nedává smysl.

Které pasáže etického kodexu vzbudily mezi učiteli největší rozruch? Například, že „učitel přijímá odpovědnost za sebe a svět“nebo „učitel pracuje udržitelně“. Netuším, jak by mohla vypadat výtka, že daný učitel porušuje tato „přikázání“. Jde o absolutní nepochopení toho, co má v etickém kodexu být. Pro srovnání cituji z etického kodexu České lékařské komory: „Úkolem lékaře je chránit zdraví a život“, „lékař má znát zákony a závazné předpisy platné pro výkon povolání a tyto dodržovat“nebo „každý lékař je povinen v případech ohrožení života a bezprostředního vážného ohrožení zdraví neodkladně poskytnout lékařskou pomoc“.

A ještě perlička na závěr: Jeden učitel zadal umělé inteligenci, aby vytvořila etický kodex učitele. Během pár vteřin vygenerovala kvalitnější text, než na kterém půl roku pracovali vyslanci oněch 14 organizací... Ono totiž není těžké sesmolit nějaký textík. Náročné je vytvořit takový etický kodex, který si vezmou příslušníci dané profese za svůj. Tvůrci aktuálního Etického kodexu učitele udělali vše pro to, aby se tak ve skutečnosti nestalo. Pro učitele mám ale jednu dobrou zprávu k tomuto kodexu: „Máňa říkala, že to není směroplatný.“A má pravdu…

Pro učitele mám jednu dobrou zprávu k tomuto kodexu: „Máňa říkala, že to není směroplatný.“