Záhada ruského plynu. Je tu, nebo není?
Ruský zemní plyn stále tvoří významnou část dovozu této komodity do Česka. Alespoň to uvádí statistický úřad. Z posledních zveřejněných dat vyplývá, že 40 procent plynu dovezeného do republiky v říjnu bylo ruského původu. Odborníci to však zpochybňují. Upozorňují na to, že není fyzicky možné, aby se sem ruský plyn v takovém objemu dostával.
Hlavní trasu – plynovod Nord Stream I vedoucí na dně Baltského moře – v září poškodily výbuchy a od té doby plynovod nepřepravil ani kubík. Přesný poměr původu zemního plynu plynoucího do Česka ovšem není možné určit. Data takového rázu nemá ani výhradní provozovatel tuzemské přenosové soustavy Net4Gas, ani dodavatelé, kteří nakupují plyn na mezinárodních trzích, kde je původ anonymní.
„Plyn nakupujeme od několika různých obchodníků. Ti ho z logiky věci mohou mít z různých zdrojů – LNG (zkapalněný zemní plyn, pozn. red.), norský, ještě částečně třeba ruský plyn ze zásobníků a podobně. Cestou se to navíc stejně všechno smíchá,“uvádí mluvčí Pražské plynárenské Miroslav Vránek.
„Přímo od Gazpromu, tedy z Ruska, jsme nikdy žádný plyn ani nebrali. My nemáme zvláštní plynovod, který by do Česka vedl jen ‚náš‘ plyn od našich obchodních partnerů a jen z jednoho zdroje.
Z plynu obecně dopraveného do Česka si bereme část, kterou jsme si nakoupili,“vysvětluje Vránek.
„Za innogy mohu říci, že ruský plyn nekupujeme. Odebíráme objemy zemního plynu od našich západoevropských dodavatelů, kteří disponují svým portfoliem od producentů. Jde o mix z dnes dostupných zdrojů. Například o norský plyn nebo LNG,“říká mluvčí společnosti innogy Martin Chalupský.
Když dodavatelé kupují plyn na zahraničních trzích, nevědí přesně, odkud plyn pochází. A jakmile komodita překročí česko-německé hranice, lze jen těžko poznat, jestli jde o „molekulu“vytěženou v Norsku, Spojených státech nebo v jiné zemi. Plyny z různých zemí a nalezišť lze od sebe částečně rozeznat podle obsahu etanu a podle výhřevnosti, avšak jde jen o odhady.
„Kvalita plynu na německo-české hranici naznačuje, že se jedná o směs různých zdrojů, například norského plynu a LNG dováženého do terminálů LNG v Belgii anebo Nizozemsku,“uvádí Vojtěch Meravý, mluvčí společnosti Net4Gas.
Od prosince jde podle něj rovněž o plyn ze zásobníků na území Německa,
u něhož je dost dobře možné, že ještě z Ruska pochází, protože se do zásobníků natlačoval před poškozením Nord Streamu.
Další neznámou je plyn přicházející ze Slovenska. „Jeho složení a původ je složité blíže určit,“říká Meravý. Opět vyvstává problém s tím, že část dovozu může pocházet ze slovenských zásobníků. Plyn v nich uskladněný už navíc mohl jednou Českem proudit. V průběhu předešlých měsíců totiž hranicí u Lanžhota procházel opačně – z Česka na Slovensko.
Poslední informace je zásadní. Vyplývá
z ní, že na začátku zmíněný údaj statistického úřadu musí být zkreslený. Statistici údaj vykazují za říjen tohoto roku, jenže v tom měsíci již nefungoval Nord Stream a zároveň plyn proudil z Česka na Slovensko, takže se do tuzemska žádný plyn z Ruské federace prakticky dostat nemohl.
Statistici údaje prověří
„Až do poloviny listopadu do Česka určitě žádný ruský plyn netekl,“uvádí Michal Kocůrek, řídící konzultant společnosti EGÚ Brno a odborník na plynárenství.
Od 14. listopadu se toky přes Lanžhot obrátily a plyn směřuje ze Slovenska do Česka. Slovensko bere plyn z potrubí jménem Bratrství, které je součástí takzvaného ukrajinského tranzitu a na rozdíl od Nord Streamu ještě funguje.
„Tento plyn nicméně také nemusí být ruský, alespoň ne účetně. Do značné míry se jednalo o plyn, který byl v ukrajinských a rumunských zásobnících uskladněn během teplého podzimu evropskými obchodníky. Jeho původ je tak pro nás komplikovaně dohledatelný,“vysvětluje Kocůrek. V prosinci podle něj do Česka proudí jedenáct milionů kubíků plynu denně, z toho dva až tři miliony jdou ze Slovenska.
Statistický úřad přiznává, že jím zveřejněné údaje jsou předběžné a může dojít k jejich revizi. Data získává od takzvaných zpravodajských jednotek, tedy od dovozců, mezi nimiž mohou být klasičtí dodavatelé, ale i jiní obchodníci s plynem.