Zemní plyn za současnou situaci nemůže
Lidé šetří. Pozorujeme pokles spotřeby plynu asi o patnáct až dvacet procent proti loňsku, říká předseda představenstva Pražské plynárenské.
Zelené cíle Evropské unie jsou podle předsedy představenstva Pražské plynárenské Martina Pacovského stále dosažitelné, byť jejich plnění bude dražší, než si kdokoli představoval. Jeden z hlavních tuzemských dodavatelů plynu a tepla se nyní více zaměřil i na obnovitelné zdroje.
Burza se podle posledních zpráv uklidnila, takže plyn bude zase zlevňovat?
To je krátkodobý dojem. Na burze se obchoduje jen malá část plynu. Je to komodita, která využívá především dlouhodobých kontraktů. Nakupování plynu na spotovém trhu je spíše vykrývání nepřesného odhadu spotřeby. Dlouhodobé ceny u plynu příliš neklesají – na příští rok nejsou nyní pod 120 eury. Počkal bych do konce topné sezony, budeme moudřejší.
Teď se zdá, že je plynu dostatek, strašák tedy zmizel?
Momentálně to tak vypadá, navíc jsme měli teplý podzim. Podívejte se na teploty, které tu vládly před pár týdny. Rozhodne však nejen počasí v příštích měsících, ale také schopnost evropských zemí naplnit plynové zásobníky i příští rok. Až do léta tekl do Evropy ruský plyn a nedá se očekávat, že tomu tak bude i napřesrok.
Daří se vám nahrazovat ruský plyn, nebo se máme bát, že to bude bolet?
My jako Pražská plynárenská odebíráme především od německých velkoobchodníků. Oni poté, co Rusové zastavili plyn v Nordstreamu, začali pracovat s dodávkami zkapalněného plynu a plynu z Norska.
Klesá vám spotřeba?
Ano, lidé šetří. Pozorujeme pokles asi o 15 až 20 procent proti loňsku.
Jak se vám jako jednomu z největších dodavatelů zemního plynu a tepla v Česku pracuje s balíčkem vládní pomoci?
Je dobře, že vláda přistoupila k zastropování cen. Jde o kompromis, který dává smysl. Obecně to zklidnilo náladu mezi našimi zákazníky. Bohužel z pohledu dodavatelů není zatím jasný kompenzační mechanismus, v tomto ohledu u nich panuje nejistota a jeho férové nastavení je zásadní. Nefunkční kompenzace obchodníkům s energiemi mohou destabilizovat celý energetický sektor.
Nedávno jsem četl rozhovor s nadšenou ekoložkou, podle které nízkoemisní cíle a zelená ekonomika EU neměly na energetický trh vliv. Co o tom soudíte vy?
Já bych i souhlasil, ale z jiného důvodu. My teď trochu sklízíme to, že tlak na obnovitelné zdroje nedoprovázel nárůst cen energií. Uvědomte si, že za každou fotovoltaiku nebo větrník musíte mít někde záložní zdroj pro případ, že nesvítí nebo nefouká vítr. Jenže ceny energií byly tak nízké a energetika tak zregulovaná, že nebylo ekonomicky možné budovat žádnou plynovou ani jinou elektrárnu. Celá energetika zároveň stála na levném plynu z Ruska. Ten skončil a my doháníme cenovou křivku, kterou jsme měli možná potkat již před několika lety. Jinými slovy: teprve teď se začínají vyplácet investice do záložních zdrojů či energetických úspor.
Stále tedy vidíte zemní plyn jako hlavní médium na dalších 25 let?
Jsem přesvědčený, že po uklidnění trhů se plyn vrátí zpět k cenám, které budou srovnatelné s topením z uhlí a dalších alternativ. Současná situace není problém zemního plynu, ale dodávek z Ruska. Plyn je součástí transformace energetiky v rámci Green Dealu a představuje také nutnou součást energetického mixu. To, že dnes řešíme určitou situaci, která je výsledkem špatné diverzifikace, dle mě není chyba zemního plynu.
Takže ambiciózní klimatické cíle, které si evropští politici stanovili, jsou i z dnešního pohledu stále reálné?
Jsou, i když transformace bude asi dražší, než si kdo myslel. Zemní plyn tady zůstane i po roce 2050. Plynové elektrárny budou držet energetickou soustavu v chodu pro případ výpadků z obnovitelných zdrojů. A emise CO2, které z toho plynu vzniknou, se budou kompenzovat absorpční schopností přírody.
A čím budou Pražané vytápět své byty v příštích desetiletích?
Dalších deset let se asi nestane nic zásadního. Za Pražskou plynárenskou můžu říct, že se budeme více soustředit na zelené projekty. Málo se to ví, ale jsme jeden z významných dodavatelů tepla v Praze a již nyní přicházíme s novými řešeními zejména v oblasti teplárenství. To znamená velká tepelná čerpadla, kogenerační jednotky, fotovoltaické elektrárny. To je cesta, na kterou se zaměřujeme – jak využít přírodních podmínek Prahy na dodávky ekologického tepla pro Pražany. Ukazuje se například, že metropole má velkou výhodu v protékající řece. Existují tady velké potenciální kapacity pro výstavbu velkých tepelných čerpadel, která by mohla vytápět celé čtvrtě. S hlavním městem plánujeme výstavbu na Rohanském ostrově. Vedeme diskuse s pražskou čistírnou odpadních vod. Odpadní voda má určitou teplotu, ta se dá využít pro tepelné čerpadlo a vytápění. Vedeme také diskuse o využití spalovny v Malešicích. Věříme, že se polovina spotřeby tepla v Praze dá nahradit výstavbou takovýchto obnovitelných typů vytápění.
Přednedávnem jste pro zástupce samospráv a městských organizací uspořádali konferenci „Šetříme Prahu“. Co vás k tomu vedlo a jak ji hodnotíte?
Téma energetických úspor je vzhledem k současnému dění a situaci velmi aktuální. Proto jsme spolu s dalšími odborníky chtěli zástupcům samospráv a městských organizací před nacházející zimní sezonou nastínit možnosti a poskytnout jakýsi návod, jak jich lze reálně dosáhnout. V tomto ohledu splnila konference svůj účel, a pokud mohu hodnotit, tak ohlasy byly pozitivní a i vzhledem k tomu připravujeme pokračování. My sami jsme mimochodem v rámci svého areálu a budov schválili úsporná opatření, která podle našich předpokladů povedou ke snížení spotřeby energií až o 35 procent, a to ještě tuto zimu.
Pražská plynárenská se zabývá i problematikou alternativních energetických řešení a prodejem tepla. Vidíte v této souvislosti jako smysluplnou variantu vedle „tradičního“energetického zdroje i řešení v podobě instalace tepelných čerpadel, fotovoltaických elektráren nebo solárních systémů pro ohřev teplé vody?
Tepelná čerpadla jsou možností, pokud jsou k tomu místně vhodné předpoklady. To však není všude, například v zastaveném prostoru bez možnosti čerpání tepla z řeky nebo vrtů. Nicméně tam, kde to jde, v návaznosti na současný zdroj, lze průměrně ušetřit až polovinu nákladů na energie. Možné jsou i různé variace, my v našich kotelnách plánujeme dodatečné využití „ztrátového“tepla, které vzniká ve všech kotelnách, a přes tepelné čerpadlo je znovu vrátit do systému ohřevu vody. Na druhou stranu instalace tepelného čerpadla představuje určité pořizovací náklady, se kterými však může pomoci, za určitých podmínek, státní dotace.
A soláry na střechách?
Ohledně fotovoltaických elektráren – slunce je jako zdroj energie nevyčerpatelné. S vlastní fotovoltaickou elektrárnou budete soběstačnější a výrazně ušetříte na nákladech za elektrickou energii, protože může pokrýt až 50 procent spotřeby domu a díky ukládání do baterií lze tuto energii využívat i v době, kdy zrovna nesvítí sluníčko. I realizace fotovoltaické elektrárny znamená pořizovací náklady, stejně jako v případě tepelného čerpadla je možno využít dotace.
Pražská plynárenská je prostřednictvím dceřiné společnosti Prometheus i dodavatelem tepla pro bytová družstva, SVJ a různé organizace. Dá se energetické hospodářství zefektivnit i tam?
Dám vám příklad. V Základní škole Albrechtická ve Kbelích měli zastaralou výměníkovou stanici, která nešla příliš regulovat. Vzhledem k tomu, že se škola postupně dostavovala, tak má část nezateplenou a další část zateplenou, takže v části školy byla žákům a učitelům většinou zima a v druhé části museli velmi často větrat, protože bylo přetopeno. Nyní jsou všechny části školy regulované zvlášť, čímž jsme docílili stejný komfort v celé škole a k tomu ušetřili 19 procent spotřeby tepla. Tímto opatřením v kombinaci se snížením ceny tepla tato škola za rok ušetřila 600 tisíc korun.