Lidé předčasně vybírají spoření na důchod
Čtyřicátníci a mladší se přitom v penzi o sebe budou muset postarat hlavně sami
Pokračování ze str. 1
Také v ČSOB penzijní společnosti zaznamenali, že ukončených smluv meziročně přibylo. „Nárůst je téměř o čtyřicet procent, a to jak v řádném režimu, tak u předčasných výběrů,“uvedl mluvčí ČSOB Patrik Madle.
Česká spořitelna i ČSOB nicméně dodávají, že navzdory nárůstu předčasných výběrů je o penzijní spoření stále zájem. „Letošní rok bude z pohledu nových smluv na penzijní připojištění jeden z nejúspěšnějších,“uvedl Poklop. Růst zájmu o zakládání nových pojistných smluv potvrdil také Madle.
Odborníci dlouhodobě upozorňují, že důchody stát brzy neufinancuje. Na generaci v produktivním věku tak je, aby se na penzi zajistila víceméně sama. „V úplném bezpečí jsou zřejmě padesátníci a výš. Ne proto, že by na jejich důchody bylo, ale stát udělá maximum, aby jim je zajistil. Čtyřicátníci a mladší ať už počítají s tím, že dostanou jen minimum k přežití,“varuje analytik společnosti Cyrrus Vít Hradil.
Na penzi si přitom v tuzemsku neodkládá peníze 21,8 procenta lidí, jak vyplývá z aktuálního průzkumu agentury Předvýběr, který exkluzivně poskytla MF DNES. Zároveň by však více než polovina respondentů ráda odešla do důchodu dříve než v 65 letech.
Beze změn to asi nepůjde
Národní ekonomická rada vlády a další experti naopak volají po zvýšení hranice, kdy lidé odcházejí do penze. Oddálení je nevyhnutelné hlavně kvůli prodlužující se délce dožití a stárnutí populace.
„Kdyby se s věkem odchodu do důchodu nic nedělalo a délka dožití se stále prodlužovala, tak za chvíli bude stát platit penzi 30 let. Považuji za velmi zodpovědné, že tu jsou politici, kteří otevírají tuto debatu,“ řekl už dříve Petr Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy.
„Lidé žijí v iluzi, že tu máme funkční důchodový systém. Politici natvrdo neřeknou, že mladá generace se už na důchodový systém spoléhat nemůže. Jsme tu v kolektivní iluzi, že se o nás někdo postará,“uvádí Hradil. Z toho důvodu je podle něj zásadní přenést odpovědnost za svou životní úroveň v penzi na jednotlivce.
„Systém, v němž se dnešní zaměstnanci starají o současné penzisty, funguje do té doby, dokud máte příznivý nebo aspoň stabilní demografický vývoj. To už je u nás minulostí. Stát do budoucna zvládne zajistit pouze přežití,“varuje.
Že by se měl o sebe každý postarat sám, si myslí jen devět procent dotázaných v průzkumu Předvýběru. Více než polovina soudí, že by mělo jít o kombinaci státní podpory a vlastního zajištění. Víc než 35 procent je názoru, že by je měl v penzi zajistit stát.
Také Aleš Rod, ekonom z Centra ekonomických a tržních analýz, důrazně doporučuje, aby se lidé na důchod připravovali. Systém podle něj sice nezkolabuje, neznamená to ale, že jeho účastníkům poskytne to, co by si přáli.
„Snažil bych se rozhodně připravovat se co nejvíce po vlastní linii. Lze očekávat, že v budoucnu dojde k racionálním úpravám systému, například ke zvýšení věku odchodu do důchodu, přesto je zodpovědností každého, kdo se o sebe může postarat, aby se o to přinejmenším pokusil,“míní Rod.
Mladí přitom jen těžko dokážou financovat stávající důchodový systém, natož se připravovat na vlastní penzi. Podle Hradila by proto vláda měla umožnit mladým lidem postupně staré nastavení opouštět.
„Na přechodovou část se stát bude muset zadlužit, aby lidé v produktivním věku mohli postupně z tohoto systému odcházet a připravovat se na důchod sami,“doporučuje. Přípravy na důchod by lidem naopak neměla komplikovat současná složitá ekonomická situace, očekává Rod. „Že půjdete do penze, vnímáte zhruba od střední školy, případně od prvního zaměstnání. Hodnotit tento dlouhodobý cyklus prizmatem jednoho krizového roku je nesmysl. Nesouhlasím s tím, že to dnes má kdokoliv těžší. Ekonomicky aktivní je člověk desítky let a vždy bude mít s ohledem na ekonomický cyklus jednodušší a těžší momenty,“tvrdí.
Národní ekonomická rada vlády volá po zvýšení hranice odchodu do penze.