Češi míří za péčí do ciziny

Pokračování ze str.1

Zpětné proplácení lidé volí u méně nákladných případů, kdy není nutné schvalování dopředu. „V roce 2021 bylo rozhodnuto o 635 žádostech o refundaci plánované péče. Údaje za loňský rok ještě nemá KZP k dispozici od všech pojišťoven,“uvedl Ladislav Wagner z Kanceláře zdravotního pojištění.

Typickou schválenou službou v zahraničí byla v minulých letech radionuklidová terapie peptidovými receptory (PRRT), používaná k léčbě specifických typů rakoviny (neuroendokrinní nádory). Pojišťovny ale ve velké míře proplácejí i další způsoby léčby, jako je protonová léčba.

Všeobecná zdravotní pojišťovna tvrdí, že pokud některému z pacientů může pomoci jen tato léčba a doporučí ji lékař z onkologického centra, vždy ji hradí.

V minulosti však pacienty posílala vždy raději do zahraničí, protože pražské protonové centrum si účtovalo příliš vysoké ceny (potřebovalo splatit mnohamiliardový úvěr na stavbu). Kompletní léčba u nás vyšla na zhruba milion korun, zatímco třeba v německém Mnichově byla poloviční. S mnichovským centrem navíc měla Všeobecná zdravotní pojišťovna dohodnutou paušální cenu na jednoho pacienta bez ohledu na počet ozařování.

Hra o čas

Organizace zastupující pacienty si však stěžují, že pojišťovny mají pro léčbu v zahraničí poměrně přísná pravidla. Žádosti procházejí dlouhým schvalovacím procesem.

„Jednou z podmínek je například to, že pacient musí vyčerpat veškerou dostupnou léčbu v Česku. V momentě, kdy lidé hrají o čas, je pak jediným řešením sehnat si rychle hotovost a vhodné pracoviště,“tvrdí Frantíková z Nadačního fondu pomoci & znesnáze21.

To je i případ Valentýnky, která má stále naději, že jí pojišťovna léčbu proplatí. „Jenže stejně hradí pouze samotnou operaci. Žádné další výdaje kolem léčby nehradí, proto jsme sbírku vypsali. Pokud vše půjde dobře, budeme tam 35 dní. Když nastane komplikace, pobyt se prodlouží,“vysvětluje paní Havriščuková, matka Valentýny. Let je navíc pro dívku riziko, protože tlak v letadle může způsobit další prasknutí varixů. V úvahu tak přichází nízký let, popřípadě cesta po zemi.

Pokud se lidé rozhodnou jednat na vlastní pěst, mají možnost si buď sami najít vhodnou kliniku, kterou konzultují se svým lékařem, nebo se mohou obrátit na zprostředkovatele. Například konzultační platforma CancerFax nabízí kontakty na onkologické ústavy po celém světě. Konkrétně měsíční protonovou terapii v Indii nabízí za 30 tisíc dolarů (asi 656 tisíc korun). Velmi vyhledávaným „hitem“v posledních letech je léčba kmenovými buňkami, která dává naději zejména pacientům s neurodegenerativními onemocněními (stavy, při kterých dochází k úbytku specifických skupin neuronů) či poškozením míchy.

Tam se však náklady šplhají do milionů a pojišťovny tuto léčbu neproplácejí. V mnoha případech navíc podle některých lékařů nezabírá.

„Například na léčbu amyotrofické laterální sklerózy se kmenové buňky zkoušely dokonce i v Česku, ale bez efektu,“řekla profesorka Eva Kubala Havrdová, vedoucí Centra pro demyelinizační onemocnění.

Obchod s nadějí

V současné době se však lékaři k této metodě začínají vracet u jiných onemocnění, jako je roztroušená skleróza, protože ani nejmodernější biologické přípravky nejsou efektivní u všech pacientů.

Eva Kubala Havrdová však varuje, že vyhledávání léčby kmenovými buňkami v zahraničí může být problematické. Ověřené jsou totiž postupy jen u krvetvorných kmenových buněk.

„Nabídky zahraničních klinik jsou někdy podvod. Navíc pacient může ohrozit svůj život procedurou v zemi, kde je běžná zdravotní péče na problematické úrovni, pokud by došlo ke komplikacím. Jde bohužel o velký byznys a obchod s nadějí,“tvrdí neuroložka. Některým pacientům však léčba kmenovými buňkami pomohla. Loni ji absolvoval třeba malý David Pištora, který před lety prodělal těžký úraz hlavy.

„Pozorujeme dílčí zlepšení. Syn teď sám sní polévku a udělá s pomocí fyzioterapeuta kotrmelec,“pochvaluje si jeho maminka Markéta Pištorová.