Studie Lidé odmítli další paneláky
Sídliště Ďáblice
ĎÁBLICE Žádné zahušťování velkými novostavbami, jen minimální stavební zásahy, lepší parkování, upravené komunitní prostory, více zeleně či bezpečnější pohyb pro chodce a cyklisty. Také to obsahuje finální verze Územní studie k sídlišti Ďáblice. Na ní pracovali odborníci z Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR), magistrátu či radnice Prahy 8. Spokojeno je také občanské sdružení Krásné Kobylisy.
Takřka stovka institucí a desítky připomínek – tak probíhaly práce na zmíněné analýze, které trvaly přibližně pět let. „Měli jsme občas náročné chvilky. První verze studie nebyla pozitivně přijata,“komentoval urputný schvalovací proces Petr Hlaváček (STAN), náměstek primátora pro oblast územního rozvoje. Nejvýraznější emoce vzbuzovala v původní verzi navrhovaná zástavba na městských pozemcích podél Střelničné. Ve finální studii již sporný bod chybí.
„Mohlo se zdát, že někteří lidé byli poněkud přecitlivělí, ale jednali jsme také s nimi,“dodal k obsáhlé veřejné diskusi místostarosta Prahy 8 pro strategický rozvoj Tomáš Hřebík (STAN).
Výjimečnost zmíněné studie spočívá v tom, že není zaměřena primárně na stavební rozvoj, ale na celkové fungování sídliště a respektování jeho stávající struktury. Analýza však nemusí sloužit pouze k rozvoji tohoto sídliště, rozkládajícího se přibližně na 145 hektarech s asi 16 tisíci obyvatel. „Studie Ďáblic napovídá, jakým způsobem lze přistupovat k revitalizaci všech pražských sídlišť, a to jak k jejich ochraně, tak k případnému rozvoji,“sdělil Ondřej Boháč, ředitel IPR, který studii zpracovával.
Minimální dostavby
Tvorba Územní studie sídliště Ďáblice má za sebou dlouhý příběh. „V roce 2017 jsme prosadili na zastupitelstvu magistrátu nesouhlas s plánovanou výškovou zástavbou a následně v roce 2018 získali do vlastnictví Prahy 8 strategické pozemky v bezprostředním okolí staveb. To také umožnilo vznik územní studie, na níž panuje shoda mezi magistrátem, městskou částí i místními spolky,“dodal Radomír Nepil (ANO), místostarosta Prahy 8 pro územní rozvoj.
Analýza předpokládá, že se zástavba v této oblasti nebude dál zahušťovat. „Především v severní části lze pouze uvažovat o dostavbě domů o jedno či dvě ustupující patra,“popsal možnosti výstavby v oblasti Ondřej Boháč. Novostavba by též mohla stanout nad vstupem do stanice metra Ládví. Menší prostor pro výstavbu by zde teoreticky dostala Pražská developerská společnost (PDS) pro nájemní bydlení v režii hlavního města. Prostor pro rozšíření by tu mohly získat školy a školky. Místním lidem se bude líbit možný vznik parkovacích domů.
Obyvatelé důrazně protestovali proti plánu na výstavbu několika věžáků. Tuto „hrozbu“studie zatím beze zbytku neodstranila. „Jde o první krok k ochraně sídliště, studie je neopominutelným dokumentem. Definitivně území ochrání územní plán obsahující výškovou regulaci a další zásady,“řekl Filip Foglar, architekt a ředitel odboru územního rozvoje magistrátu.
Prostor pro Žabáka
Ládví podle studie představuje přirozené centrum teritoria. „Jakékoli úpravy veřejných prostranství Centra Ládví by však měly vzejít z komplexního návrhu, který bude řešit veškeré plochy vymezené ulicemi Opálkova, Kyselova, terasovým domem přes ulici Burešova a ulicí Hlaváčova a jejím prodloužením po pěší cestě k ulici Střelničné,“shrnuje plán, který počítá i s revitalizací zeleně, lepším osvětlením a komunitními centry. Problémem se podle místních obyvatel stala i obava chodců ze střetů s cyklisty. To změní podle analýzy úprava stezek a chodníků. Mobiliář a vybavení společných prostor dostanou společný design. „Počítáme také s vodními pruhy. A to obnovením vodních nádrží jako Žabák, Prameník a další,“řekl Tomáš Hřebík.
S konečnou verzí dokumentu souhlasí
Vášnivé diskuse také klíčová místní občanská iniciativa Krásné Kobylisy. „Ačkoliv jsme se v průběhu tvorby v některých věcech s autory názorově rozcházeli, finální podoba zohledňuje požadavky všech zájmových skupin,“sdělil mluvčí iniciativy Jan Vocel.
Ďáblické sídliště náleží podle architektů k nejhezčím komplexům. Od mnoha jiných sídlišť se liší tím, že je zde totiž část domů poskládaná do bloků jako v historických pražských čtvrtích. Vznikl tu tak přirozený rozdíl mezi rušnou ulicí a klidným vnitroblokem.