Stát chce danit prodej firem nad 40 milionů
Kvůli dani se podniky budou poohlížet po podnikání za hranicemi.
Jedním z opatření vládního balíku, který má dostat státní rozpočet zpátky na nohy, je zdanění příjmů z prodeje podílů ve firmách i cenných papírů. Dosud platí, že v závislosti na typu firmy stačí od nabytí podíl držet tři až pět let. Jakmile uplynou, prodej je od daně osvobozen. Nově bude hranice pro nezdanění stanovena na 40 milionů korun. Z čehokoli nad tento strop si stát vezme svůj „desátek“.
Krok pochopitelně kritizují zástupci firem. Jasný názor na věc má například Karin Fuentesová, zakladatelka startupu Digitoo, který se zaměřuje na digitalizaci účetnictví. „Podle mého názoru to může vést k tomu, že někteří zakladatelé a investoři přesunou své aktivity mimo Česko. Někam, kde je liberálnější přístup. Já bych to tak řešila,“uvedla pro MF DNES podnikatelka.
Vláda by podle Fuentesové měla při nápravě stavu veřejných financí pozornost upřít jinam, třeba ke snížení počtu úředníků nebo se vydat cestou automatizace. „Zavedení zdanění či jejich zvýšení odradí potenciální zakladatele od založení firmy v Česku,“upozorňuje.
Svůj názor opírá o argument, že startupy jsou inovativní a generují nová pracovní místa. Z toho důvodu by podnikatelka čekala ze strany státu větší podporu jejich aktivit, nikoli opak.
Méně kritický je k návrhu Michal Ciffra, partner společnosti DEPO Ventures, která propojuje startupy s investory. Zdůrazňuje přitom, že záleží především na tom, jak bude vypadat schválený zákon.
„Obecně se dle mého názoru českého byznysu navrhované zdanění prodeje firmy nebo podílu zase tolik nedotkne, pokud schválená verze bude vybalancovaná,“uvádí s tím, že v Česku je jedno z nejvyšších zdanění práce. Nyní se k němu navíc přidá zdanění kapitálu.
„Osobně mi dává smysl mít nízké zdanění práce a vybalancovat to zdaněním kapitálu,“vysvětluje. Vysoce danit obě oblasti ale podle něj dvakrát rozumné není.
Se zdaněním kapitálu nemá problém ani Michal Dědek, šéf společnosti SFG, která mimo jiné radí firmám ohledně financování. „V obecné rovině mi vyšší zdanění kapitálu tolik nevadí. Pokud se ale z návrhu stane paskvil, může to být další z důvodů, aby se foundeři rozhodli zakládat entity mimo Česko,“domnívá se Dědek.
Expert na fúze a akvizice společnosti KPMG Adam Páleníček vysvětluje, že by nová daň měla fungovat jako standardní daň z příjmu. Zdanění se přitom dotkne sumy, která „přeteče“přes vládou stanovený limit ve výši 40 milionů korun. Dosud platí, že na příjmy do 48násobku průměrné mzdy se aplikovala 15procentní sazba, na vše nad touto hranicí 23 procent. Jenže vláda chce přitvrdit a snížit strop na 36násobek průměrné mzdy, tedy asi 1,45 milionu korun.
„Je to ale pouze naše interpretace jediného řádku, který k této části v návrhu je. Chápu, že konsolidační balík je rozsáhlý a bylo na něj málo času, daňová problematika je ale vážná věc. Než se něco z této oblasti dostane na veřejnost, mělo by to být zpracováno víc do detailu,“uvádí Páleníček.
Zaplatí i mladé a rodinné firmy
Ministerstvo financí v materiálu, který vydalo v rámci představení celého balíku veřejnosti, uvádí, že limit 40 milionů korun je dostatečný k tomu, aby se zdanění nedotklo prodeje podílů ve startupech a rodinných firmách. Podle Páleníčka je ale limit nízký a hravě ho překročí i tyto firmy.
„Typický prodej společnosti se pohybuje okolo 300 milionů. Hrubým výpočtem by pak daň vyšla asi na 60 milionů,“vyčísluje expert na fúze. Zatímco velká firma podle Páleníčka své aktivity snadno přesune jinam, u těch menších je to složitější.
„Velké firmy odchod zvážit mohou a jsou schopny ho v relativně krátké době realizovat. Standardní český podnikatel to ale bude mít složitější. Běžná firma s oceněním kolem 300 milionů nedokáže přesunout své sídlo ze dne na den,“popisuje expert.
Za nekonstruktivní krok vůči inovativním technologickým firmám vládní plán označil Martin Kešner, partner J&T Ventures a zakladatel Vodafone Nápad roku, nejstarší startupové soutěže v Česku. Zdanění dle něj může významně snížit počet investic do startupů, které jsou přitom pro jejich rozvoj zásadní.
Odrazující by bylo hlavně pro takzvané andělské investory, kteří poskytují kapitál pro rozvoj firem, často výměnou za podíl ve společnosti. „Kvůli vyšší daňové zátěži budou hledat jiná investiční aktiva s vyšším výnosem,“varuje Kešner.
Samotné investování do startupů je velmi riziková záležitost. Investoři proto očekávají nadprůměrný výnos, jelikož řada takových investic zkrachuje. „Ty nejlepší musí zaplatit také všechny ztrátové,“dodává na vysvětlenou Kešner.
Typický prodej společnosti se pohybuje okolo 300 milionů korun.
Zdanění může odradit hlavně takzvané andělské investory.
Plánovaná změna navíc může mít jeden dopad ještě dřív, než se dostane do zákona. Riziko nemalé daně by totiž mohlo popostrčit ty, kteří prodej firmy zvažovali. „Už se nám ozvalo několik potenciálních klientů, kteří chtějí prodej stihnout do konce roku,“dodává Páleníček.
Na firemní sektor míří konsolidační balík ve více návrzích. Vláda chce například omezit daňovou uznatelnost při nákupu osobních automobilů pouze do dvou milionů korun z ceny vozu. Cokoli nad tuto částku uznat nepůjde.
Firmy by si také měly v budoucnu připlatit na dani z příjmů právnických osob. Vláda plánuje zvýšit sazbu z 19 na 21 procent. To by mělo dle očekávání do státní kasy přinést navíc 22 miliard korun. Návrh obhajuje tím, že 19procentní sazba je na poměry Evropské unie nízká.