Hráči věří Jalonenovi. A co ostatní?
Zatímco Pastrňák a spol. za koučem českých hokejistů stojí, v zákulisí se mluví o jeho konci.
Jako by nebylo málo, že musí vstřebávat bolestivé vyřazení. Sotva čeští hokejisté včera vystoupili v Praze po čtvrtfinálové porážce 0:3 se Spojenými státy a konci na mistrovství světa z letadla, musel Kari Jalonen opět odpovídat na otázky o své budoucnosti.
„Třese se vaše pozice?“„Máte ještě chuť?“„Cítíte tlak od sva- zu?“
Pravdou je, že další působení finského trenéra u národního týmu je momentálně značně nejisté. MF DNES oslovila experty z hokejového prostředí a sestavila plusy a minusy případného Jalonenova setrvání ve funkci.
+ Pastrňákův palec vzhůru
Zatímco se ještě reprezentanti marně snažili o zázrak v bídně rozjetém čtvrtfinále, Petr Dědek se sápal po telefonu. Majitel hokejových Pardubic otevřel Twitter a vyťukal vzkaz: „Je čas pro návrat českého trenéra.“
Stačilo pár desítek minut, aby se jeho výkřik roznesl po mediálním prostoru. Zřejmě však netušil, že pobouří chlapíka, který je pro český hokej naprosto zásadní.
David Pastrňák tweetuje jen vzácně, natožpak v češtině. Tentokrát neváhal a po půl roce ticha se ozval. „Peťo, za mě Kari Jalonen,“načež přidal zdvižený palec na znamení podpory finského odborníka.
„Tak milion trenérů už jsme měli, teď tu bude minimálně milion manažerů a předsedů svazu, co budou odvolávat trenéra, kterého před rokem oslavovali,“rýpl si zase liberecký křídelník Michal Birner.
U hráčů má Jalonen důvěru a to je velice důležité plus.
- Bez zákulisní podpory
Potíží je, že hokejisté o obsazení trenérského postu nerozhodují.
Do twitterových vod včera pro změnu vplul Alois Hadamczik a Jalonena svým krátkým textem zrovna nenadchl. „MS se nepovedlo. Výkonný výbor bude žádat trenéra o vysvětlení, proč chyběla kreativita, odvaha, vůle a bojovnost,“rozhlásil šéf českého hokeje. V zákulisí rezonuje čím dál hlasitěji informace, že Jalonen je už odepsaným mužem. Po jednání výkonného výboru na začátku června má údajně skončit nejen on, ale i jeho asistenti. Hokejové prostředí nevylučuje ani variantu, že by Hadamczik nechal výborem dosadit do funkce sám sebe tak, aby mužstvo vedl příští rok na domácím šampionátu...
Člen výkonného výboru Petr Bříza se ještě z Tampere snažil situaci trochu mírnit. „Aktuální veřejná debata je naprosto pochopitelná, ale nemůžeme ji pod vlivem aktuálních emocí zužovat jen na osobu trenéra, ať už je jím kdokoliv,“reagoval na dotaz MF DNES.
+ Adekvátní náhrada není
Jalonen ven, kdo dovnitř? Když pomineme trochu bláznivou variantu s Hadamczikem na střídačce, příliš výhodných možností výkonný výbor nemá.
Favoritem číslo jedna by byl Radim Rulík, kterého Hadamczikův přívrženec Dědek zbavil funkce v Pardubicích. Coby asistenti by pak v úvahu připadali někdejší litvínovští parťáci Jiří Šlégr a Robert Reichel. Do Dynama nastoupil Václav Varaďa, podepsal nezvykle dlouhou smlouvu a kromě koučování má mít na povel i stavbu mužstva, takže pro něj kombinace klub plus reprezentace nepřichází v úvahu.
Na národní tým se každopádně fronta nestojí, navíc Jalonenův trenérský životopis v tuzemsku jednoduše nikdo nemá. Dalším problémem je, že Finovi by svaz musel v případě vyhazovu platit miliony na odstupném.
- Cizinec na domácím MS
Po Jalonenovi by další zahraniční expert každopádně už neprošel. Hledalo by se doma, zvlášť když příští šampionát hostí Praha a Ostrava. Jen vzpomeňte, jak před osmi lety Česko hokejovou přehlídkou žilo! Navíc se nedá očekávat záplava hráčských omluvenek jako letos, tohle mistrovství bude táhnout.
„Já proti cizinci nejsem,“hlásil včera Hadamczik do médií poté, co vykročil na Ruzyni z letadla.
Jestli mu uvěříte, na vás.
České sportovní prostředí, do nějž Hadamczik ostatně zapadá, je natolik konzervativní, že případné nahrazení Jalonena dalším je renomovaným zástupcem z Finska, Švédska nebo třeba ze zámoří je momentálně nemožné. Přitom lidsky je Jalonen vítaným oživením. Nebojí se mluvit, objíždí kluby i semináře, stará se.
+ Úspěch po letech
Nezapomínejte na až nezdravě dlouhé období medailového sucha, které českou reprezentaci soužilo. Deset let! Pak přišel Jalonen a okamžitě slavil bronzový úspěch.
Jistě, osmé místo z letošního turnaje je bídné, vždyť národní tým nikdy neskončil hůř. Jalonenův životopis je ovšem kvalitními výsledky nabitý. Coby hlavní kouč či asistent byl u sedmi titulů ve finské lize, ve Švýcarsku dvakrát slavil zlato s Bernem, druhou příčku zažil se Lvem Praha v KHL i s Finy na světovém šampionátu.
A to je parádní sbírka, jež značí, jak dovedným trenérem Jalonen je. „Tohle mistrovství bylo první akcí, na které Češi pod jeho vedením propadli,“podotýká naganský hrdina Dominik Hašek.
- Divácké oko trpí
Jalonenův defenzivní styl má jednu velkou nevýhodu. Jakmile mužstvo duel nezvládne a prohraje, celkový dojem bývá skutečně špatný. Navíc otáčet mizerně rozehrané utkání, když jste svázaní obrannými povinnostmi, snadné není. „Letos jsme neměli šanci, ale není to o špatně zvolené taktice,“přemítá Otakar Janecký, bronzový medailista ze světového šampionátu i olympijských her. Trenér posledních českých mistrů světa Vladimír Růžička ovšem kontruje: „Mně se to nelíbí, kluci jsou až příliš zatažení. V útoku máme velký potenciál, který jsme nedokázali využít.“Je pravda, že Češi během turnaje zoufale málo stříleli. Třeba ve čtvrtfinále vyslali na branku jen patnáct střel. A to jednoduše nestačí. Největší Hadamczikova obava? Brzký konec na domácím šampionátu s nuzným hokejem bez gólů a nápaditých akcí. To by byl prvotřídní propadák.