Otrávili mě v restauraci
Restaurace a jídelny chybují v alergenech. Někdy je špatně označí, jindy je nezná personál. Redakci MF DNES se s negativní zkušeností svěřily více než dvě stovky lidí.
„Jen díky velké ochotě záchranářů, kteří obvolávali lékaře, aby se poradili, mi nakonec podali injekci na místě a počkali se mnou v hotelu, dokud se mi neudělalo lépe,“dodala Lhotská.
Do hotelu psala už tehdy, nikdo z personálu nereagoval. Až když se o případ začala zajímat redakce, dorazila odpověď s omluvou a nabídkou kompenzace v podobě voucheru na ubytování. „Nevím, co vám k tomu mám říct,“reagoval na dotaz MF DNES ředitel Tomáš Kleiber s tím, že se jim takovou stížnost nepodařilo dohledat a je možné, že dotyčný zaměstnanec u nich dnes už nepracuje.
Správné označování alergenů kontroluje Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Za letošní rok její inspektoři přišli na pochybení v pěti procentech případů. Loni v necelých čtyřech procentech.
„Ačkoliv problémy přetrvávají, došlo ke zlepšení situace. V letech 2015 a 2016 nebyly informace o alergenech poskytnuty v souladu s požadavky právních předpisů ve 12 až 18 procentech kontrol,“konstatoval mluvčí inspekce Pavel Kopřiva.
Větší problém se ukázal, když inspektoři vybrané vzorky jídla z podniků, u kterých už v minulosti zaznamenali nedostatky, poslali na laboratorní analýzu. V pěti z třiadvaceti jídel objevili přítomnost alergenu, který tam podle restaurace být neměl. „Jedná se o závažný prohřešek, protože přítomnost nedeklarovaného alergenu v pokrmu může u citlivých jedinců způsobit vážné zdravotní problémy,“upozornil Kopřiva.
Laxní přístup, žádná změna
Nejnebezpečnější jsou alergie na burské oříšky, ryby či mořské plody. Lidé, kteří na tento typ alergie trpí, by si měli dávat největší pozor. „Při této formě alergie může dojít až k život ohrožující anafylaktické reakci (doprovází ji potíže jako dušnost či pokles krevního tlaku, pozn. red.). Méně zdravotně nebezpečné a poměrně časté jsou alergie na vaječný bílek nebo bílkoviny kravského mléka,“vyjmenoval alergolog a imunolog Radek Klubal z Medicínského centra Praha. Dodal,
že tepelná úprava jídla může riziko alergické reakce zmírnit.
Stravovacím zařízením za chybné uvádění alergenů hrozí pokuta až pět milionů korun. Podle Jiřího Krále z Asociace hotelů a restaurací se ale většinou pokuta pohybuje mezi 10 až 50 tisíci. Záleží i na velikosti podniku a na tom, jestli chybu udělal jednotlivec nebo má podnik špatně nastavený celý systém.
Reportérky MF DNES se na kontrolu alergenů v restauracích také zaměřily. V pražské čtvrti Smíchov poblíž stanice metra Anděl našly chyby ve třech podnicích – v jídelně, kavárně a asijské restauraci.
V jídelně a asijské restauraci měly alergeny špatně uvedené v menu. Ve druhé zmiňované nabízely udon nudle používané hlavně v japonské kuchyni. Převážně jsou vyrobené z pšeničné mouky, v jídelním lístku ale chybělo v závorce číslo jedna značící lepek. Po upozornění obsluha řekla, že si je špatného značení vědoma.
V kavárně pak nabírali stejnými servírovacími kleštěmi dezerty s lepkem i bez lepku. Koláč z pšeničné mouky se dotýkal toho bezlepkového. V tomto případě obsluha na upozornění reagovala laxně a pasivně. Vypadá to jako banalita, přitom kontaminace taky alergikům a lidem s potravinovou intolerancí může způsobit zdravotní komplikace. „K vyvolání již zmíněné anafylaktické reakce může dojít již při velmi, velmi malém množství rizikového alergenu,“varoval alergolog Klubal.
A zkušenosti se zlehčováním situace má i Pavla Radová. „Objednala jsem si salát bez krutonů. Přinesli ho s nimi, pak ho odnesli, krutony vybrali a zase mi ho přinesli. To, že krutony zůstaly na dně talíře, už neviděli.“
Z nashromážděných reakcí vyplývá, že s podobným jednáním se alergici setkávají i v nemocnicích. „Hned první ráno jsem dostal rohlík s jogurtem. Když jsem personál upozornil na celiakii, tak se paní pousmála a řekla: Ale mladíku, pro jednou se to přece nezblázní,“popsal zážitek z Thomayerovy nemocnice Tomáš Průša.
Redakce nemocnici oslovila prostřednictvím mluvčího Petra Sulka, do vydání článku neodpověděl.
A stranou problému nejsou ani školy a školky. Matky alergických dětí hojně sdělují, že musely zvolit jinou školu, protože ta jejich původní školní jídelna odmítla vařit speciální jídlo.
Neprofesionální obsluha
Za správné uvedení a pracování s alergeny ručí takzvaný zodpovědný vedoucí provozovny. V každém podniku by na tohoto člověka měl být uvedený kontakt. „On v týmu má kuchaře, který mu má říct, co je v jídle a taky je zodpovědný za to, že má obsluha instrukce. Je to týmová práce,“vysvětluje Luboš Kastner, předseda Asociace malých a středních podniků.
Potvrdil, že úroveň znalostí a ochoty personálu, co se přístupu k alergikům týče, se v Česku zhoršila. V době zavřených restaurací za covidu hodně lidí odešlo z oboru, nové se nedaří přilákat nebo udržet. „Lidi jsou neprofesionální, možná o to ani nemají zájem. Kvalita práce šla rapidně dolů,“nešetřil kritikou Kastner.
Alergici tak stále musí být velmi obezřetní a potenciálně rizikovým jídlům se raději vyhýbat.