Vrátí se pomník známý z Cimrmana?
Na Malostranském náměstí
Nová trasa metra, chybějící okruh, málo bytů pro mladé, ulice přeplněné auty. S trochou nadsázky se dá říci, že včera odpoledne se k problémům Prahy přidal ještě jeden. Návrat pomníku maršála Josefa Václava Radeckého.
Do ulic Prahy se v posledních desetiletích vrátila řada pomníků, které musely v některém období historie zmizet, většinou proto, že připomínaly starou monarchii. Na Staroměstské náměstí se vrátil mariánský sloup, na Smetanovo nábřeží císař František, do Pantheonu Národního muzea František Josef s manželkou Alžbětou, slavnou Sisi.
Jedno z nejslavnějších děl časů monarchie však stále na návrat na Malostranské náměstí čeká – bronzový pomník maršála Radeckého. To byl slavný vojevůdce z přelomu
18. a 19. století. Porazil i Napoleona. „Startujeme seriózní debatu, jestli se pomník této výrazné osobnosti
19. století má vrátit do veřejného prostoru,“vysvětloval včera na konferenci Muzea paměti XX. století náměstek pražského primátora pro kulturu Jiří Pospíšil (TOP 09).
Ten také chce předložit do rady města materiál, který uloží institucím konkrétní úkoly. „Řešíme, jestli se má vrátit originál, nebo jestli bude potřeba pořídit kopii a kdo a jak vytvoří náhradu za zničený podstavec,“řekl Pospíšil.
Podle něj je pravděpodobnější návrat odlitku, protože originál je součástí sbírek Lapidária Národního muzea. „Bude to originální odlitek, tudíž odpadne diskuse, která proběhla kolem návratu památkové rekonstrukce mariánského sloupu,“
vysvětluje Pospíšil. Náklady nejsou zatím vyčísleny. Sám Pospíšil je odhaduje na 30 až 50 milionů. Ty se podle něj časem vrátí díky turistice nebo kultivaci veřejného prostoru.
Návrat podporuje i Praha 1. Podle starostky Terezie Radoměřské (TOP 09) návrat, i když ne jednomyslně, schválila rada městské části. „Návrat sousoší obohatí veřejný prostor a na náměstí je stále volné místo,“dodává starostka.
Podle historičky Kateřiny Bečkové z Klubu Za starou Prahu je umělecká hodnota sochy taková, že je návrat oprávněný. „Kvalitní kopie může vyvolat stejný umělecký dojem jako originál,“dodává historička. „Je to tak výjimečné dílo, že i když tam stálo jen šedesát let a teď už tam přes 106 let není, jeho návrat náměstí výrazně obohatí,“vysvětluje Bečková.
Podle historika Jiřího Raka bude vždy skupina, která bude pro pomník, a vždycky skupina, která bude proti. „Je dobře, že se vede debata. Alespoň se lidé více dozví o Radeckém nejen díky Cimrmanovi,“připomíná historik, že Radecký se objevil v několika hrách Divadla Járy Cimrmana.
Maršál Radecký sloužil v císařské armádě neuvěřitelných 72 let. Utkal se s Turky, Napoleonem a bojoval v Itálii. Nebyl jen skvělý voják, ale také reformátor, který zlepšoval podmínky zejména obyčejných vojáků. Ale byl to také muž, který přivezl do Vídně milánský řízek, ze kterého se stalo středoevropské národní jídlo. A připomíná ho také pochod Johanna Strausse st. V Praze ho 60 let připomínal i monumentální pomník na dnešním Malostranském náměstí, odhalený krátce po jeho smrti, v listopadu 1858. „Myšlenka na vznik pomníku se objevila krátce po Radeckého vítězných bitvách,“říká historik Zdeněk Hojda.
Pomník zaplatila zčásti Krasoumná jednota, ale i velmi úspěšná veřejná sbírka.
Přispěli císař, šlechta i obce a veřejnost. „Dílo bylo zadáno domácím sochařům, bratrům Josefu a Emanuelu Maxovým, rodákům ze Sloupu a autorům řady soch na Karlově mostě,“popisuje historik.
Z náměstí zmizel Radecký po 60 letech. V listopadu 1918 ho zakryla plachta a poté byl přemístěn do lapidária. „Socha byla vždy považována za významné monumentální dílo českého sochařství. Nikdy nebylo pochyb, že musí být zachována,“dodal Hojda.
Jezdecký pomník maršála Radeckého má Vídeň a před dvěma lety se vrátil také do slovinské Lublaně.