Svoboda: Vedení lidovců používá stalinistické metody Co vadí? Rady pro Babiše i banket u Putina
Pokračování ze str. 1 Kromě nedávného rozhovoru pro proruský server Voice of Europe vám lidé z vedení KDU-ČSL vyčítají také to, že jste byl poradcem premiéra za vlády Andreje Babiše, i vaši účast na banketu s ruským diktátorem Vladimirem Putinem v roce 2015. Nejsou to pádné argumenty?
To vůbec žádné argumenty nejsou. To jsou pseudoargumenty. Fotka s Putinem vznikla v době, kdy se s ním fotil a setkával kdekdo z evropských státníků. Po tom setkání jsem navíc dostal prověrku na stupeň přísně tajné. Řekněte mi, kdo ze současného předsednictva tuto prověrku má? A to, že jsem pracoval pro vládu Andreje Babiše? To bychom potom museli zavřít celý Úřad vlády a vyhodit všechny úředníky, kteří pracovali pro vládu, když byl Andrej Babiš u moci. To podle mě není správná cesta.
Takže to jsou podle vás vše jen zástupné důvody?
To prostě nejsou argumenty! A zajímavé je, že když napíšu dopis předsedovi (Marianu Jurečkovi), ve kterém se svými zkušenostmi radím, co by strana měla udělat, aby se zvedla, tak mi ani neřeknou, že to jsou pitomosti. Prostě to zůstane bez reakce. Jediné, co vám odpoví, je, abyste přestal mluvit veřejně.
O vašem vyloučení má 25. dubna rozhodovat celostátní výbor strany. Budete se tam chtít osobně hájit?
Když mě pozvou, tak přijdu kamkoliv, ale nemám co vysvětlovat. Já nic nespáchal. Vůbec nepřipouštím debatu, že bych měl někomu něco
Vedení lidovců včera konstatovalo, že postoje jejich bývalého předsedy a exministra Cyrila Svobody se dlouhodobě neslučují s politickým směřováním strany. Poslední kapkou byl prý jeho nedávný rozhovor pro web Voice of Europe, který podle zjištění BIS provozovali proruští podnikatelé s cílem ovlivnit evropské volby. O Svobodově příklonu k Rusku se mluvilo už v roce 2015, kdy ho fotografové zachytili na banketu při desátém výročí založení ruské propagandistické televize Russia Today, kde seděl u jednoho stolu s prezidentem Vladimirem Putinem.
Hájil Putina, tvrdí Jurečka
Proruské postoje včera Svobodovi vyčetl i předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. „Jeho vyjádření především k otázkám zahraniční a bezpečnostní politiky a stanoviska, která mnohdy do určité míry obhajovala kroky Putinova režimu, jsou v rozporu s pohledem KDU-ČSL na bezpečnostní a zahraniční otázky,“vysvětloval včera Jurečka rozhodnutí předsednictva.
Lidovci Svobodovi vyčítají i jeho dřívější angažmá na Úřadu vlády. V minulém volebním období se totiž stal poradcem premiéra Andreje Babiše (ANO) pro ústavní a legislativní záležitosti. „KDU-ČSL se tehdy rozhodla být opoziční stranou a Svoboda se stal poradcem premiéra. Když to udělal, osobně jsem s ním hovořil a říkal mu, že to není dobrý krok. Nicméně v tom jsme se neshodli,“doplnil Jurečka.
Bratr přešel od lidovců k ANO
Na opoziční hnutí ANO má vazby i Svobodův bratr Josef, který byl také dlouhá léta členem KDU-ČSL. V roce 2019 ale pomohl ANO jako zastupitel za lidovce potopit starostu Prahy 4 Petra Štěpánka (zelení), se kterým byli lidovci a Starostové v koalici, a hlasoval pro novou starostku Irenu Michalcovou (ANO). Následně kvůli tomu v KDU-ČSL skončil. V Praze 4 má letos za ANO kandidovat do Senátu.
Sám Cyril Svoboda vstoupil do KDU-ČSL v roce 1995. Do Sněmovny se poprvé dostal v roce 1998 a v tomtéž roce také poprvé zasedl ve vládě. Byl ministrem vnitra v kabinetu Evžena Tošovského. Předsedou lidovců se stal poprvé v letech 2001 až 2003.
Ve vládách Vladimíra Špidly, Stanislava Grosse a Jiřího Paroubka (všichni ČSSD) působil jako ministr zahraničí. V kabinetech Mirka Topolánka (ODS) byl nejdříve ministrem bez portfeje a předsedou legislativní rady vlády, pak ministrem pro místní rozvoj. Do čela lidovců se vrátil ještě mezi lety 2009 až 2010. Po prohře ve volbách v roce 2010, kdy se lidovci nedostali do Sněmovny, z politiky odešel. Nyní má KDU-ČSL v průzkumech kolem tří procent. (jva) vysvětlovat. Není co. Neudělal jsem nic, co by bylo v rozporu se stanovami strany. Nebudu se přece obhajovat za to, že říkám, co si myslím. Na to máme být hrdí.
S nápadem na vaše vyloučení přišel ministr a místopředseda strany Petr Hladík. Máte s ním osobně nějaké spory, nebo čím si to vysvětlujete?
Osobní to možná bude, ale leda z jeho strany. Já ho v životě neviděl. A když už jsme u toho, co je to za statečnost, že to nejdřív oznámí v médiích? Ani není schopný zvednout telefon a zavolat mi...
Zmiňoval jste dopis, který jste nedávno zaslal předsedovi Marianu Jurečkovi s radami, co zlepšit, aby šla strana nahoru. Co v něm bylo?
Několik bodů. Prvním bylo, že má být KDU-ČSL vstřícná k penzistům. Má být také strážkyní konzervativních hodnot. Výběrem daní se máme zaměřit i na bohaté, nejen na chudé. A hlavně, všechny kroky mají začít u nás samotných. Jestliže chceme něco sebrat důchodcům, tak nejprve musíme sebrat sobě. A pak také musíme sestavit národní plán investic, které povedou k růstu. A na závěr to, že Ukrajina kromě vojenské pomoci potřebuje také řešení politické.
Co vás vlastně v KDU-ČSL drží, když se od vás vedení takhle odvrátilo?
Protože vedení není celá strana. Mám plný mobil zpráv od lidí, které jsem třeba i léta neviděl, kteří mi spontánně píšou podporu. S výjimkou jedné mírně kritické mám pouze pozitivní reakce.