Učí chvíli, pak jdou za lepším

Pro deváťáky v Praze méně atraktivní než pro děti ve zbytku republiky. Generace kantorů stárne a chybí učitelé fyziky, matiky a technických oborů.

Přestože pandemie covidu zájem o učitelství krátkodobě pozvedla, podíl patnáctiletých aspirujících na učitelské povolání na středních a základních školách je stále nižší než evropský průměr.

„Šel jsem studovat program pro učitelství středních škol, protože mě k tomu inspirovala učitelka češtiny na střední. Učím půl roku, baví mě to, ale stejně si myslím, že výplata vůbec nereflektuje úroveň zátěže a času, který do toho člověk dá,“říká jeden ze začínajících učitelů ze střední školy na Malé Straně.

Podle analýzy České školní inspekce pociťují nedostatek učitelů více školy v Praze a českých krajích než ty na Moravě.

„To přesně kopíruje podíl patnáctiletých žáků s učitelskými aspiracemi. Možná si také v Praze uvědomují více jiných možností, kde se mohou realizovat, nebo více doma diskutují o platech učitelů,“uvažuje Miroslava Federičová, autorka studie Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR.

Platové ohodnocení vidí jako problém také ředitelka Střední odborné školy logistických služeb Jana Dušejovská. „Jsou na počátku dospělého života, potřebují bydlet, založit rodinu, tak je to pro ně náročné. Humbuk okolo sto třiceti procent průměrné mzdy se nakonec zmírnil mnoha faktory,“říká Dušejovská. Rozpočet její školy tak zůstal stejný jako loni a navýšení výdělků si zatím nemohla dovolit.

Covid pomohl jen na chvíli

Podle Federičové vzrostl zájem o pedagogické obory v době pandemie, protože si rodiče uvědomili náročnost a důležitost tohoto povolání, když museli doma učit své děti.

Potvrzuje to také interní průzkum mezi studenty prvního ročníku Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, kteří si učitelský obor čím dál častěji vybírají jako variantu číslo jedna. V roce 2020 to bylo 75 procent, nyní je to 80 procent. „Podle našich šetření ale často později volí odlišné zaměstnání. Třetina začínajících učitelů odchází z oboru do tří let od nástupu,“komentuje Federičová.

V Česku působí na všech typech škol přes 150 tisíc pedagogů v průměrném věku 47 let. Kantoři stárnou a okolo šesti tisíc jich ministerstvo školství postrádá. Chybí zejména učitelé matematiky, fyziky, chemie nebo informatiky. Najít fyzikáře trvá školám průměrně rok.

Střední odborné školy k tomu navíc řeší nedostatek technických odborníků. „Řešit personální problémy

je rok od roku obtížnější. Jde zejména o odborné předměty a odborný výcvik u stavebních řemesel. Bylo by dobré, kdyby stát nalezl lepší možnosti, jak motivovat technické odborníky k účasti na výuce nastupující mladé generace,“říká Miloslav Janeček, ředitel Střední odborné školy Jarov v Praze 9 s tím, že pokud se situace nezmění, některé obory bude muset z nabídky školy vyškrtnout.

Kromě motivace platem by prý mohla pomoci také motivace žáků stávajícími učiteli. „Ti mohou jako vzor pozitivně ovlivňovat učitelské aspirace studentů. Přilákat studenty by mohla také modernizace obsahu a forem pedagogického studia a systematičtější podpora začínajících učitelů. Důležitou roli sehrává uvádějící učitel, který je zkušenější a v začátcích nabídne novému pedagogovi oporu,“uzavírá Federičová.

Feminizace školství

Na učitelské obory se dlouhodobě hlásí výrazně méně chlapců než dívek. Tento trend prohloubila ekonomická transformace v devadesátých letech minulého století, kdy muži v postkomunistických zemích odcházeli ze školství o 10 procent častěji než jejich mužští kolegové v západoevropském regionu. Vyplynulo to ze studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd.

Důsledky lze vidět například na oboru Předškolní a mimoškolní pedagogika na Střední pedagogické škole (SPgŠ) Futurum v Hostivaři, kde tvoří podíl chlapců jedno procento. V posledních letech ale registrují vyšší zájem u mužů o obor Pedagogické lyceum, kde je předpoklad vysoké školy a budoucí učitelské praxe.

„Na tomto oboru máme devět procent chlapců, což je stále nedostačující. Chlapci nevnímají svou budoucnost v mateřských školách a vychovatelství. Představa praxe na vyšších stupních základních a středních škol je pro ně schůdnější,“komentuje Kateřina Ondráčková, jednatelka SPgŠ Futurum v Praze 10.

Vznikl tím také stereotyp, kdy dodnes vidíme hlavně na základních školách převis učitelek. „To se potom promítá do aspirací, protože to žáci zažívají každý den a vnímají, že je to spíš profese pro ženy,“dodává Federičová.