Čtyři nové reaktory jsou minimum
Přezdívá se mu „atomový dědek“. S MF DNES hovořil o dostavbě Dukovan a Temelína.
Vláda Miloše Zemana před téměř pětadvaceti lety rozhodla o dokončení výstavby obou bloků jaderné elektrárny Temelín. „Mrzelo mě, že po této dostavbě se další výstavba zastavila. Mělo se kontinuálně pokračovat a nemuseli jsme se dostat do dnešní situace, kdy se značným zpožděním řešíme dostavbu dalších reaktorů,“řekl někdejší ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr v rozhovoru pro MF DNES. Muž známý pod přezdívkou „atomový dědek“v něm hovoří mimo jiné o tendru na dostavbu Dukovan a Temelína.
Teď se mluví o dostavbě až čtyř nových jaderných bloků. Potřebuje jich Česká republika tolik?
Při opatřeních, která se dneska dějí, tedy jak při superdrahých emisních povolenkách, tak i při postupném útlumu uhelných elektráren, potřeba jaderné energetiky neustále stoupá. Jaderky jsou vlastně jistota dodávek elektrické energie dnes a zejména do budoucna.
Zeptám se tedy obráceně. Budou až čtyři jaderné reaktory do budoucna Česku stačit?
No, tak to samozřejmě nepředpokládám, že by stačilo, protože právě tak, jak se budou utlumovat uhelné elektrárny, tak bude narůstat potřeba jiných zdrojů, což jsou v první řadě jaderné elektrárny. Čtyři jaderné bloky jsou tudíž podle mě minimem a bude potřeba budovat další bloky.
Máme na jejich výstavbu v republice prostor?
Zcela jistě ano. Už za mě bylo vybráno několik míst. Zvažovala se třeba výstavba v katastru obce Blahutovice na severní Moravě, ale i místa v severních Čechách v oblastech s vyhovující seismikou a vodními zdroji. Za mě je prostě potřeba plánovat další bloky. A to v nevelkém odstupu, protože bude potřeba vytvořit profesionální kolektivy, které to vybudují, budou mít zkušenosti. Je potřeba, aby ta kontinuita byla trvalá, nepřerušená a nemuselo se zase začínat znovu. Teď vlastně se slzou v oku sleduji, že lidé, se kterými jsem se setkával při výstavbě Temelína, jsou dneska už prakticky v důchodu, nebo už nejsou.
Jinými slovy, už teď by vláda měla plánovat další výstavbu?
Myslím, že ano. Protože předpokládám, že šest až osm bloků by bylo za současných podmínek optimální. Není to ale jen o výstavbě. Je potřeba myslet i na to, že se budou utlumovat staré bloky, a proto už je vhodné plánovat, co s nimi a jak je nahradit, až se jejich čas naplní i po předpokládané revitalizaci.
Teze, že bez jaderných elektráren si Evropa může nechat o uhlíkové neutralitě k roku 2050 jen zdát, za vás zjevně jednoznačně platí?
Ano, to tedy skutečně platí, protože nejsou náhradní zdroje. Jsou tady jen samé protichůdné trendy. Na jednu stranu se tady mluví o elektromobilitě, ale z čeho se budou elektroauta napájet, když se všechno utlumuje, zejména uhlí? Mluví se o solárech, ale to nejsou trvalé zdroje, ty dodají elektřinu, jen pokud svítí sluníčko. A co mi hodně vadí, zatímco u jaderné elektrárny musíte hned od prvopočátku založit fond likvidace, tak u solárů nic takového neexistuje. Jsem zvědav, jak se jednou budou likvidovat ty hektary slunečních kolektorů, které samozřejmě obsahují i těžké kovy. Mám obavy, že jejich současní vlastníci je jednoho dne opustí a půjdou o kus dál.
Pojďme zpátky k Dukovanům a Temelínu. V tendru už pokračují jen dva uchazeči. Jak hodnotíte francouzskou společnost EDF a korejskou KHNP?
Pro výběr dodavatele by samozřejmě měl být brán zřetel i na dlouhodobější provozní potřeby, včetně výměny provozních zkušeností. Francouzi jsou blízko, takže to se zdá jako výhoda, i když je otázka, zda dodrží cenové limity. To platí i u Korejců, u nichž je zase předností nasazení a spolehlivost dodržovat termín výstavby. V tom EDF trochu pokulhává, což bylo vidět třeba při výstavbě finské elektrárny.
Co si myslíte o tom, že v té další části tendru už nepokračuje severoamerický Westinghouse?
Neznám detaily, proč a v jakých kritériích neuspěl v soutěži, ale předpokládám, že Westinghouse byl nejdražší. Problémem mohla být i dělená zodpovědnost, protože za Westinghouse to měla stavět firma Bechtel.
Jak jste četl nedávné přijetí premiéra Petra Fialy americkým prezidentem v Bílém domě? Nemůže to mít právě spojitost s dostavbou Dukovan a Temelína? Nemůžou takto představitelé USA lobbovat za Westinghouse?
Možné to je. Samozřejmě. Ale to není jen otázka civilních zakázek, ale i otázka zakázek vojenských. Pokud tedy americký prezident přijímá představitele evropských států, tak to většinou má i takovýto ekonomický podtext.
Kolik vlastně může dostavba stát? Ať už se bavíme o jednom až čtyřech reaktorech, tak se mluví o bilionu korun.
Za jeden blok se hovořilo o 160 miliardách korun, ale otázka je, jestli to je cena konečná. Bude záležet na rychlosti výstavby, cena může být navíc ještě navýšena, takže těžko říct. Jen pro zajímavost, cena dvou temelínských bloků byla 98,6 miliard korun, ale těžko srovnávat při rozdílné kupní síle koruny tehdy a dnes.
Pokud bychom se bavili o bilionu korun, zvládne takovouto částku Česko zaplatit?
Já bych preferoval, aby to bylo z prostředků ČEZ, dividend a samozřejmě i půjčky, která by měla být v režii nebo pod hlavičkou ČEZ.
ČEZ by tedy měl hrát hlavní roli v celém tendru?
Samozřejmě. ČEZ by měl být nositelem celé odpovědnosti i celé organizace. My, když jsme stavěli Temelín, tak generálním dodavatelem byla Škoda Praha. Za klíčové pro úspěšné zvládnutí výstavby považuji i to, že jsem do funkce ředitele výstavby elektrárny vybral Františka Hezoučkého, špičkového odborníka, který měl neocenitelné zkušenosti z výstaveb všech jaderných elektráren v bývalém Československu. A já jsem dělal kontroly přímo na Temelíně – na začátku jednou měsíčně a když se finišovalo, tak jednou za týden a díky jeho podkladům jsem mohl i kvalifikovaně zasahovat.
Měl by se ČEZ kvůli výstavbě zestátnit?
No, tak já bych pro to byl, ale myslím si, že to je nerealizovatelná záležitost. Malí akcionáři si budou svá práva velmi dobře chránit. Po letech žní budou ale i oni muset přispět dalšímu pokračování jaderné energetiky.
Jak se díváte na možnost, o které se teď také diskutuje. A to půjčit si peníze na jádro od střadatelů na důchod?
Jsem pro. Založení státního penzijního fondu jsem navrhoval už v roce 2002. S Milošem Zemanem už jsme to ale nestihli zrealizovat.
Kdy vlastně očekáváte zahájení a dokončení výstavby nových jaderných bloků?
Podle mého odhadu by měly nové bloky stát zhruba do devíti let. Důležité ale je, jak už jsem říkal, aby zůstala zachována kontinuita, aby se nemusely znovu formovat pracovní kolektivy, tak aby se potom ten rozjetý vlak nezastavil ve stanici nebo nezačal brzdit, ale aby dál pokračoval.
Má Česko do budoucna sázet jen na jadernou energii?
Jaké máme ještě další možnosti? Nějaké nové přehrady s vodními elektrárnami, ale nevím, jestli bychom je v našem současném pojetí zelené planety prosadili. Je to letitý problém, protože třeba otázka výstavby jezu v Děčíně se táhne od vlády, jejímž jsem byl členem. Nevím tedy, jestli lidé, kteří řídí tento stát, jsou schopni prosadit, že by se postavila ještě nějaká nová přehrada nebo alespoň přečerpávací elektrárna.
Jak se díváte na unijní Dohodu o klimatu, tedy Green Deal?
Tak já jsem ještě starého ražení, ale nejsem žádný barbar. Podle mě je to velice dlouhodobá záležitost a domnívám se, že například útlum uhelných elektráren by měl být pomalejší, pokud nechceme ohrozit chod národního hospodářství. Také otázka zákazu prodeje aut se spalovacími motory od roku 2035 mi přijde nedomyšlená. Budeme budovat další a další dobíjecí stanice. Ale z čeho pro ně budeme brát tu elektřinu? A mám takovou úsměvnou představu, jak na sídlištích visí z každého okna nabíjecí kabel.