Benda, Rouček, Dryml. I ti chtějí do europarlamentu
Nejen politickými proklamacemi a sliby lákají strany voliče. Součástí kampaní jsou i známé tváře. Ty sice nekandidují z předních míst kandidátek, ale svými jmény pomáhají zvýšit šance na úspěch pro daná uskupení.
Nejinak je tomu i v případě červnových voleb do Evropského parlamentu. Asi nejvíc známých osobností mají na svých kandidátkách Sociální demokracie a konkurenční koalice ČSSD. Tu vede bývalý premiér Jiří Paroubek a sekundují mu třeba chirurg, bývalý senátor a viceprezident svazu pacientů Vladimír Dryml nebo prezident svazu pacientů Luboš Olejár.
„Myslím si, že kandidátka je dostatečně široká a pestrá. Je správné se eurovoleb zúčastnit,“řekl už dříve Paroubek. Ve volbách by si samozřejmě přál co možná nejlepší výsledek. „To znamená překročit pětiprocentní hranici a hrát roli v levé části politického spektra,“nastínil expremiér.
Lídrem kandidátky Sociální demokracie je bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Kromě něho se strana bude snažit nalákat voliče na (7. místo) (11. místo) koalice SEN 21 a Volt Česko
jména jako Michaela Marksová (bývalá ministryně práce a sociálních věcí), Vladimír Špidla (expremiér), Jiří Dienstbier (bývalý ministr a někdejší
Vladimír Dryml
(8. místo) koalice ČSSD (mj. Česká suverenita sociální demokracie) Bývalý senátor se snažil do EP dostat už ve volbách v letech 2014 a 2019, kdy byl na kandidátce České suverenity. Ale neuspěl.
Jana Nagyová (5. místo)
ANO
Pokoušela se dostat do Senátu, ale neuspěla. Nagyová je stále popotahována v kauze Čapí hnízdo, kde už dvakrát padl osvobozující rozsudek, žalobce se ale odvolal.
senátor ) nebo Libor Rouček. Ten už Evropský parlament zná jako svoje boty. Působil v něm v letech 2004 až 2014, od roku 2009
Libor Rouček (28. místo) Sociální demokracie (SOCDEM)
V europarlamentu se už vyzná. Působil v něm v letech 2004 až 2014, od roku 2009 byl jeho místopředsedou. V roce 2014 mandát neobhájil, kandidoval z 9. místa.
Filip Benda (8. místo) koalice SPOLU
byl dokonce jeho místopředsedou. V roce 2014 mandát ale neobhájil, na kandidátce tehdejší ČSSD byl totiž ke své nevoli až na 9. místě.
Radim Sršeň (4. místo)
koalice Starostové a osobnosti pro Evropu
Do europarlamentu kandidoval neúspěšně už dvakrát. Je zástupcem ČR v Evropském výboru regionů a ministerským náměstkem.
Svobodní
Byl zakládajícím členem strany Realisté, za niž kandidoval i na prezidenta, ale neúspěšně. V minulých volbách do Sněmovny figuroval na kandidátce hnutí Přísaha.
Tentokrát je bývalý mluvčí Zemanovy vlády a exposlanec ještě dál: na posledním, 28. místě.
Známé tváře ovšem najdeme také u dalších uskupení. Koalice PRO – Jindřicha Rajchla nabízí bývalého šéfa Asociace krajů Michala Haška nebo choreografa a bývalého uměleckého šéfa baletu ND Petra Zuzku, koalice SPOLU nejmladšího ze čtyř bratrů Bendových Filipa a koalice Přísaha a Motoristé ekonoma Vladimíra Pikoru.
O křesla 21 českých europoslanců bude letos usilovat 675 kandidátů. Je to méně než při minulých volbách před pěti lety, kdy ale kandidovalo o devět uskupení více než nyní. Více než třetinu letošních kandidátů tvoří ženy.
Třeba za hnutí ANO o jedno z křesel bude usilovat jihlavská zastupitelka Jana Nagyová, která figurovala společně s Andrejem Babišem v kauze Čapí hnízdo. Oba soud už podruhé nepravomocně zprostil viny.
Volby do Evropského parlamentu nepatří u Čechů k těm nejoblíbenějším. Zatímco třeba účast v klání o Poslaneckou sněmovnu činila v roce 2021 přes 65 procent, při minulých eurovolbách v roce 2019 nedosáhla ani 30 procent. I tak ale mají strany o co hrát. Jak vyplynulo z průzkumu agentury Ipsos, červnových voleb se určitě plánuje zúčastnit více než třetina dotazovaných, rozhodně nechce jít volit asi desetina.