Každý druhý německý učitel zažívá násilí
Brutalita ve třídách roste, hromadné rvačky nejsou vůbec ojedinělé
Pokračování ze str. 1
Brutalita ve třídách roste a nikdo si s tím neví rady. Učitelé se cítí bezmocní a vyhořelí.
Podle psycholožky Uty Klusmannové z Leibnitzova institutu je prvním předpokladem nechodit kolem problému po špičkách a pojmenovat jej. „Skrýváním nepříjemných pravd se nikam neposuneme,“citoval ji deník Die Welt.
Čísla o úrovni násilí na německých školách pokládají výzkumníci za „velmi drastická“. Podle Dagmar Wolfové, která stojí v čele odboru vzdělávání v Nadaci Roberta Bosche, je celý německý vzdělávací systém „nemocný“. Řešením násilných incidentů se učitelé vyčerpávají a nezbývá pak ani čas na výklad, takže žáci celkově zaostávají.
Mnozí učitelé takový velký tlak nezvládají. Zjišťují, že zůstávají se svými problémy osamoceni. Ředitelé škol totiž často problémy tají, aby neutrpěla dobrá pověst jejich školy. Práce pak neodpovídá předsevzetím některých pedagogů, takže mnozí raději odcházejí. Při násilných incidentech totiž už často nepomáhá ani ochranka, která má žáky i učitele chránit.
Příkladem je zmíněný incident v berlínské multikulturní čtvrti Neukölln. Hromadná rvačka za účasti desítek studentů, ze kterých bylo 50 zraněno, odhalila rozsah tamních problémů. Nože ve školách se staly téměř samozřejmostí.
Podle německých deníků se na tamní problematické škole Campus Efeuweg odehrály „kopance do hlavy, znásilnění na školním záchodě“, do rvaček nakonec byli zapojeni i učitelé a policisté, podle policejních dokumentů byla při snaze zklidnit hromadnou rvačku zraněna i ředitelka školy.
Podíl studentů s neněmeckým původem činil na této škole před dvěma lety 81 procent. „Budeme intenzivně komunikovat,“odpověděl mluvčí berlínského výboru pro školství na dotaz novinářů, co chce se situací podniknout.
Berlínská policie uvedla, že pro problematickou čtvrť zřídila už v roce 2021 „preventivní tým“, čítající čtyři muže, kteří mají na delikventní chování tamní mládeže dohlížet. Učitelé obeznámení se situací to ale pokládají spíše za velké podcenění výbušné situace.
Každým rokem proudí do Německa další statisíce migrantů včetně nezletilých dětí, takže neřešený problém se spíše dál vyhrocuje. Policie v Berlíně tvrdí, že navštěvuje některou z tamních škol pětkrát za den, ale nepomáhá to. Za rok tam evidují kvůli násilí nějakých 2 300 zranění.
„Násilí mezi mládeží přibývá, o tom není pochyb, to je rozhodně třeba brát vážně,“míní Dirk Baier, německý sociolog a kriminalista.
Za znepokojivým trendem vidí archaické maskulinní představy mladých studentů k používání násilí. Cílem je být „skutečnými muži“. Takový vzorec chování je pro běžence z Blízkého východu či maghrebských zemí přirozený.
Podle Baiera je třeba identifikovat příčiny násilí, zejména socializační podmínky. Čím lepší je integrace imigrantů, tím nižší je jejich sklon k agresivitě a násilí.
Policisty znepokojuje zejména fakt, že ochota k použití násilí je vysoká zejména u nezletilých, kteří ještě nemají trestní odpovědnost.
Policejní dokumenty v tomto směru připouštějí bezradnost úřadů. Mladí studenti by podle nich „nebrali jakékoli sankce vážně“, jakýkoli trest by vnímali spíše jako ocenění v očích svých vrstevníků než jako nějakou tvrdou sankci.
Školami ale problém nekončí. Německými médii nedávno proběhla zpráva, že agresivní rodiče či drogové gangy už ohrožují i mateřské školky, které musí hlídat bezpečnostní agentury.