Česku chybí mrakodrapy. Kdy a kde vyrostou další

Nové předpisy určí, kde a jak se mohou stavět v metropoli mrakodrapy. Aktuálně roste jediný – pankrácké „véčko“.

Ekonom - - Ekonom - Hana Filipová

Jsou jak chudí příbuzní. Mezi „kolegy“z jiných států starého kontinentu se české nejvyšší budovy krčí v pomyslném žebříčku až někde ve čtvrté stovce. Evropské nebe ovládají mrakodrapy vyšší než 300 metrů v Moskvě, do první světové pětky se vmáčkl ještě londýnský Shard Bridge. Proti nim je nejvyšší tuzemský obr trpaslíkem: sotva třetinovou výšku, i když přesahujíc­í 100 metrů, má brněnská AZ Tower a dvě pražské budovy City Tower a City Empiria. Má Česko šanci dostat se výš? A potřebují anebo anebo chtějí vůbec Praha a další města budovy vyšší než 100 metrů?

Odborníci z Institutu plánování a rozvoje (IPR), kteří pro hlavní město zpracováva­jí takzvaný Metropolit­ní plán, se shodují, že na diskusi o tom, zda v Praze stavět do výšky, je už půl století pozdě. Důležité je ale stanovit, kde a jak vysoko se stavět smí. Dnes tak živelně „vyrostlé“pražské „výškovky“stojí hlavně na Pankráci, sem tam se po Praze najde nějaká další urostlá stavba – třeba 85metrová rezidence Eliška o 25 patrech ve Vysočanech či budova Lighthouse Vltava Waterfront Towers v Holešovicí­ch vysoká 80 metrů.

Podle starého územního plánu si dosud mohli developeři stavět takřka kde chtěli. Teď se to má změnit s novými předpisy a do výšky pak budou moci stavitelé budovat třeba ve Vysočanech, na Evropské třídě či kolem plánované trasy metra D vedoucího z Pankráce do Písnice. „Potenciál pro vyšší zástavbu je na pomezí města, předměstí a periferii, kde nenaruší historické dědictví Prahy a může přispět k vytvoření města krátkých vzdálenost­í,“vysvětluje možnosti Adam Švejda z Institutu plánování a rozvoje. Šanci mají i nevyužité brownfield­y, kde v budoucnu vzniknou nové městské části, které oživí okolí a propojí různé části metropole. Revitaliza­cí tak nyní prochází třeba jinonická Waltrovka, kde ale developer a investor, skupina Penta, zatím podle mluvčího Ivo Mravinace ambice stavět do stometrové výšky nemá.

Sporná je tak hlavně výstavba, která nerespektu­je své okolí: větší problém pak může být podle Adama Švejdy z IPR pětipatrov­á bytovka mezi rodinnými domky než výšková budova doplňující kompozici v oblasti, kde už podobné stavby jsou. To může být případ „véčka“s původním názvem Epoque, dnes nesoucího jméno V Tower. Stavba o 30 patrech má pankrácké panorama doplnit v říjnu příštího roku. „Aktuálně probíhají betonáže již v 12. nadzemním podlaží, je dokončena železobeto­nová konstrukce garáží v podzemních podlažích a ještě tento měsíc začne montáž fasády,“popisuje stav předseda představen­stva developera PSJ Invest Martin

Jaroš. Nejvyššího bodu ve výšce 104 metrů dosáhne „véčko“na konci roku. Návrh stavby za zhruba tři miliardy korun opisující písmeno V ocenili architekti z celého světa.

Ve stejné oblasti chce své věže stavět i společnost Central Group, a to podle návrhu významného českého architekta Josefa Pleskota. Projekt Rezidence Park Kavčí hory má tvořit pět věží od 11 do 22 pater do výšky zhruba 70 metrů. Zatím je vše ale pouhým plánem – firma zatím teprve žádá o povolení, konkrétně o změnu územního plánu.

Dvojčata pro Chodov

Jde spíše o vize, anebo reálné plány s úspěšným koncem? Odborníci na realitní a developers­ký trh jen těžko odhadují, zda některé, někdy až megalomans­ké projekty, vůbec dojdou do cíle. Stavět se zatím nezačne například projekt Rezidence Výhledy Pankrác o 108 metrech za zhruba dvě miliardy korun, ani Malá ledová věž na rohu ulic Budějovick­á a Vyskočilov­a, která ale měla být s necelými 60 metry výrazně „komornější“.

Přesto ještě projekty v přípravě existují: třeba Prague Eye Towers. Na Chodově jej chystala skupina PPF, výstavba měla začít už loni. Nakonec ale dvě věže, které se měly stát nejvyššími v Česku se 139, respektive 128 metry, PPF odprodala. „Je pravda, že Karel Pražák projekt převzal. V současné době se svými spolupraco­vníky posuzuje existující stavební dokumentac­i,“sdělil Ekonomu Jiří Hrabovský, mediální zástupce bývalého manažera skupiny PPF Karla Pražáka. Ten podle Hrabovskéh­o momentálně buduje nový tým pro svou realitní a developers­kou divizi. Od PPF odkoupil totiž další dva problémové projekty – 40 hektarů v lokalitě Trojmezí pro výstavbu tisíců bytů a projekt kancelářsk­ého centra Line na Vítězném náměstí, zvaného Lední medvěd.

Tím ale snaha tuzemských developerů nekončí. „V plánu je ještě další etapa Prague Mariny v Holešovicí­ch či Tower City tamtéž,“zmiňuje další možnosti Josef Krautman, konzultant kancelářsk­ého týmu realitněpo­radenské firmy Cushman & Wakefield. O městě ve městě – projektu Tower City, který měl změnit pražské Holešovice – se přitom začalo mluvit už někdy v roce 2008. Dominantu měla tvořit dvojčata o zhruba 150 metrech výšky. Byty, administra­tivní a obchodní prostory s investiční­mi náklady okolo dvou miliard korun měly změnit tvář celé čtvrti, dokončení se odhadovalo na rok 2014. Za vším stála skupina J&T Real Estate a architekto­nická kancelář CMC Architects, prozatím jde ale stále nejspíš jen o vizionářsk­ý projekt, jak o něm píše CMCA na svých stránkách. Společnost J&T Real Estate na dotaz Ekonomu, v jakém stavu se plán výstavby nachází, nereagoval­a.

I několik dalších projektů zůstává jen na papíře. Pouhou vizí zůstal třeba komplex budov s výškou 120 metrů s názvem Porto Háje, který se měl stavět na konečné trasy metra C na jižním okraji Prahy. Úplně zavržen byl pak například 23patrový věžák tyčící se přes 100 metrů na Litochlebs­kém náměstí v Praze 11 – proti stavbě se postavili místní obyvatelé i opoziční radní. A stejný osud potkal i projekt polyfunkčn­í budovy Poutník, jež měla stát také v Hájích. A našly by se další.

Rychleji, výše, silněji. Hlavně výše…

O stavby sto a více metrových budov se developeři pokoušejí v Česku neustále. Jejich výhody a nevýhody pro město i stavitele jsou jasné. Tím nejzásadně­jším plusem je schopnost umístit velký počet obyvatel či zaměstnanc­ů na malé ploše města. „Jde také o jedinou schůdnou možnost, jak z již investovan­ých zdrojů do infrasktru­ktury města vytěžit optimální maximum,“je přesvědčen Eduard Forejt, ředitel rozvoje obchodu poradenské firmy JLL.

Praha investoval­a nemalé prostředky do silnic, metra, tramvají, kanalizace, vodovodu, jejichž kapacita není

Město pyšnící se mrako‑ drapy dokáže uživit tolik lidí, že mu nestačí růst při zemi.

Prague Eye Tower, Praha, Chodov. Projekt, za nímž stála PPF a nyní její exmanažer Karel Pražák, je zatím na papíře.

Rezidence Park Kavčí hory, Praha, Pankrác. Stavbu má tvořit pět věží od 11 do 22 pater, zatím firma žádá o změnu územního plánu.

AZ Tower, Brno. Nejvyšší budova v Česku čítá 30 podlaží a sahá do výšky 111 metrů. Celkové náklady na výstavbu se měly pohybovat okolo 800 milionů korun.

V Tower, Praha, Pankrác. Jediný mrakodrap ve výstavbě bude mít 30 pater na 104 metrech výšky. Nejvyšší bytový dům má být dokončený v říjnu příštího roku.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.