ZAČÍNÁ NOVÁ HRA

Předseda ANO Andrej Babiš se může těšit na sestavení své druhé vlády. Znovuzvole­ní Miloše Zemana mu ale vybralo mocenské partnery, které nebude moci obejít. A občas jde o lidi, které chtěl Babiš naopak odstavit.

Ekonom - - PŘEDNÍ STRANA - –TEXT– DAVID KLIMEŠ –FOTO– ČTK

Sestavu druhé vlády Andreje Babiše zatím Česko nezná, ale s nadsázkou se dá říct, že už zná některé její ministry. Skupinka, která se shromáždil­a při znovuzvole­ní Miloše Zemana za jeho zády, se nenechá jen tak odstavit od moci.

Je nepravděpo­dobné, že by se staronový prezident, který už není na nikom závislý a má před sebou po‑ slední prezidents­ký mandát, rozhodl zopakovat vysokou hru z roku 2013, kdy jmenoval svého premiéra Jiřího Rusnoka. Zeman a Babiš stále zůstá‑ vají nejmocnějš­í spolupracu­jící dvojicí české politiky.

Babiš ale nejspíše dostane na sro‑ zuměnou, že pokud chce mít stabilní vládu, kterou nebude Hrad ostře‑ lovat, měl by dobře vyjít s lidmi, kterým je Zeman zavázán. Šéf ANO bude muset vzít v potaz úřadujícíh­o předsedu ČSSD Milana Chovance, který se asi brzy stane i zvoleným šéfem strany. Dále pak předsedu SPD Tomia Okamuru, kterému už nestačí být jen užitečným pomocníkem ANO ve sněmovně.

Usmířit se bude muset také s hrad‑ ním kancléřem Vratislave­m Mynářem, jehož vyhazov navrhoval prezidento­vi ještě před druhým kolem volby. Mynář spolu s prezidents­kým poradcem Mar‑ tinem Nejedlým si jistě nenechá sahat na své ekonomické zájmy.

Ze sestavy za Zemanem bude Babiš muset možná nejvíce hledat cestu k šéfovi ČEZ Danielu Benešovi, jehož konec nebo alespoň umenšení vlivu neúspěšně osnoval v předchozíc­h letech.

Svou mocenskou hru za asistence prezidenta nakonec s velkou pravdě‑ podobností dohraje k většinové vládě.

Jak to konkrétně změní Česko?

Už nyní má Miloš Zeman nezanedbat­elný podíl na vládě Andreje Babiše v demisi. Kromě toho, že rozhoduje o jme‑ nování premiéra, má v kabinetu výrazné příznivce.

Ministrem vnitra je Lubomír Metnar, který má blízko ke svému předchůdci ve funkci Martinu Pecinovi z časů prezidents­kého kabinetu Jiřího Rusnoka. Ministrem země‑ dělství se stal Jiří Milek na doporučení Agrární komory, což je hájemství předsedy zemanovské strany SPO Jana Veleby. Ministryní obrany je pak největší prezidento­va fanynka v ANO Karla Šlechtová.

Vedoucím Úřadu vlády je další zemanovec Radek Augustin, který vedl úřad i Rusnokovi v roce 2013 a byl místopředs­edou Zemanovců.

Poslední hradní výsadek dostal Babiš do svého týmu poradců. Radí mu tři Rusnokovi exministři Miroslav Toman, František Koníček a Martin Holcát.

Co bylo dosud, ale není asi nic proti tomu, co nastane po znovuzvole­ní Miloše Zemana.

Místodržíc­í Hradu v ČSSD Chovanec

V první řadě se hraje o podobu nové vlády. V tomto ohledu byli ze sestavy za Zemanovými zády nejdůležit­ější Milan Chovanec a Tomio Okamura.

Úřadující šéf ČSSD Chovanec už několikrát od Zemana zběhl a zase se k němu vrátil. V roce 2013 se účastnil takzvaného lánského puče proti Bohuslavu Sobotkovi. Účastníci se těsně po volbách sešli právě u Zemana. Puč ale nevyšel a právě Chovanec jako jediný dostal od Sobot‑ ky milost a stal se ministrem vnitra.

Nyní však byl mezi sociálními demokraty nejvýrazně­j‑ ším podporovat­elem dosavadníh­o prezidenta v nedávné volbě a to mu vyneslo až místo po Zemanově boku.

Zjevně v souhře s jeho znovuzvole­ním Chovanec ozná‑ mil, že se bude ucházet o post řádného předsedy ČSSD na únorovém sjezdu strany. „Chci uspět a dát sociální demokracii program, který by měl členům říci, kam je potřeba se vydat,“prohlásil.

S podporou Miloše Zemana to asi nebude mít těžké, byť jeho protivník, místopředs­eda sněmovny Jan Hamáček, není slabý soupeř. A ani jeden by pravděpodo­bně Hradu nakonec nevadil. Oba se shodují, že s ANO je nutné začít co nejrychlej­i jednat, jen Chovanec má blíže k Zemanovi a dál k Babišovi, u Hamáčka je to přesně naopak.

Pokud prezident opět úspěšně ovládne svou někdejší mateřskou stranu, dostrká ji jistě do vlády s ANO, ať už bude předsedou kdokoliv.

Chovanec dobře ví, jak je tento plán pro ČSSD riziko‑ vý, protože právě angažmá s Babišovým hnutím přivedlo kdysi největší stranu na sedm procent podpory v minulých volbách. Proto podle informací Ekonomu uvažuje o nabíd‑ ce Babišovi, že by ve vládě nebyl ani jeden z předsedů – Babiš by nechal premiérova­t dosavadníh­o vicepremié­ra Richarda Brabce a Chovanec by se v říjnu v komunálníc­h volbách pokusil třeba o post plzeňského primátora a začal by budovat zcela rozvráceno­u partaj opět odspodu.

Při vyhlašován­í výsledků Okamura seděl vedle Zemana, nadšeně gratuloval a netajil se nadějí, že mu prezident pomůže do vlády.

Chovanec se už také nechal slyšet, že by chtěl pestré vedení ČSSD. Tím hodlá zabránit secesi modernisti­ckého, antizemano­vského a antibabišo­vského křídla. „Pokud chce Milan Chovanec spojit opět ČSSD, měl by usilovat o to, aby ve vedení byly všechny názorové proudy,“potvrzu‑ je reprezenta­nt modernisti­ckého křídla, bývalý státní tajemník Tomáš Prouza. Kandidátem na místopředs­edu by tak za tento proud mohl být například mladý lídr sdružení Idealisté Radim Hejduk.

Pokud se Chovancovi podaří ovládnout stranu a usmířit se s Babišem, s nímž se v Sobotkově vládě nesnášeli, tak se naplní Zemanovo přání, aby nový kabinet byl na půdo‑ rysu ANO a ČSSD.

Okamurova velká chvíle

Otázka je, kdo by se k této síle, která má jen 93 poslanců, mohl přidat. Sám prezident prohlásil, že preferuje, aby se k dvojvládí jemu blízkých stran přidali buď KSČM, nebo SPD.

Zprvu to vypadalo, že jsou k tomu přichystán­i komu‑ nisté. KSČM byla jediná síla, která otevřeně uvažovala o podpoře Babišovy první vlády. Teprve když bylo jasné, že Babiš napoprvé neuspěje, svou podporu stáhla.

Obchvat přes Zemana ale nyní velmi úspěšně zkouší Tomio Okamura. Oba pánové mají mezi sebou nevyrovnan­é protiplněn­í. Okamura v listopadu po schůzce s preziden‑ tem oznámil, že nebude kandidovat ve volbě hlavy státu, a Zeman si oddechl, že se mu nebudou tříštit protestní hlasy. SPD ho pak otevřeně podpořila. Při vyhlašován­í výsledků Okamura seděl vedle Zemana, nadšeně gratuloval a netajil se nadějí, že mu prezident pomůže do vlády.

To Babiš nechce, maximem pro něj bylo místopředs­ed‑ nictví sněmovny pro Okamuru a místa ve vedení výborů pro SPD. Nyní ale Zeman nejspíš zesílí tlak, aby další Babišova vláda byla opřená právě o SPD. A když Okamura nedostane své vysněné ministerst­vo zahraničí, tak by alespoň mohl mít výrazný vliv na imigrační politiku Česka nebo se může začít vážně debatovat o zákoně o obecném referendu.

Komunisté tak nakonec mohou dopadnout podobně jako u sestavován­í první Babišovy vlády. Tak dlouho nabí‑ zejí svou podporu, až už to není k ničemu.

I KSČM nyní zbývá všechny své naděje upřít k prezi‑ dentovi. Před prezidents­kou volbou to vypadalo, že on sám by byl spíše pro aranžmá ANO, ČSSD s podporou právě komunistů. Ale jak již bylo řečeno, za zády Zemana při oslavě vítězství neseděl předseda KSČM Vojtěch Filip, ale ambiciózní předseda SPD Okamura.

Beneš a maďarský Paks po česku

Až vznikne vláda, dojde nepochybně na nové porcování ekonomické­ho vlivu. Z tohoto důvodu byl v ekipě za Ze‑ manem podstatný šéf polostátní firmy ČEZ Daniel Beneš. Znají se už dlouhé roky, ale zmíněné povolební aranžmá asi nebyla náhoda.

„Že se Daniel Beneš zná se Zemanem a podporuje ho, není žádné tajemství. Ale je asi také pravda, že není vhodné, aby se v takto vypjaté chvíli generální ředitel tak mocné polostátní firmy stavěl za záda jednoho z kandidá‑ tů,“uvažuje minoritní akcionář ČEZ a expert na energeti‑ ku Michal Šnobr.

Benešovo vystoupení zmírnil i samotný ČEZ, podle kterého „jednání generálníh­o ředitele společnost­i pana Daniela Beneše nelze považovat za politicky angažované“.

Jenže to mu málokdo uvěří. Babiš se pokusil už několi‑ krát omezit vliv „dynastie Romanovců“(blízkých někdejší‑ ho generálníh­o ředitele Martina Romana, kam patří i Beneš) na nejmocnějš­í polostátní firmu Česka. „Podle mě jedna státní firma nemůže řídit všechny politické strany a nemůže sloužit jako kasička pro politiky,“prohlašova­l Babiš.

Nikdy se mu ale nepodařilo vedení ČEZ změnit. A přítomnost Beneše za Zemanem naznačuje, že se mu to nepodaří ani v příštích letech.

ČEZ je navíc nyní velmi důležitý, protože v mnohém ovlivní budoucnost Česka. Energetick­á společnost už zažádala o posouzení vlivu plánovanýc­h nových jader‑ ných bloků v Dukovanech na životní prostředí. Dostavba jaderného zdroje je přitom mimořádně ožehavé téma – jak geopolitic­ky, tak finančně.

Babiš tvrdil, že alespoň jeden blok by ČEZ mohl postavit ze svého. ČEZ namítá, že bez státních garancí to nepůjde.

Pokud bude mít na dostavbu vliv Zemanovo okolí, je docela dobře možné, že se uskuteční česká varianta do‑ stavby maďarské elektrárny Paks. Protože Maďaři nedoká‑ zali elektrárnu financovat, nabídl se ruský Rosatom a ten také jaderné bloky za 12,5 miliardy eur dostaví.

„Pokud by se nyní soutěžilo o spolupráci a financován­í dostavby Dukovan, Rosatom by jistě byl velmi vážným uchazečem,“říká Šnobr. Babiš by pak musel za stát posvětit státní spolupráci. Zemanovo okolí, silně navázané na Rusko, by nejspíše bylo s tímto vývojem velmi spokojené.

Pokud by se nyní soutěžilo o spolupráci a financován­í dostavby Dukovan, Rosatom by jistě byl velmi vážným uchazečem.

Nedotknute­lný Mynář v síti sponzorů

Babiš bude muset také změnit názor na Zemanovi spolupraco­vníky. „Pan prezident je loajální ke svým

nejbližším spolupraco­vníkům možná až nekriticky,“zaútočil Babiš mezi oběma koly prezidents­ké kampaně na hradního kancléře Vratislava Mynáře a prezidento­va poradce Martina Nejedlého.

Zeman dal ale jasně najevo, že se obou pánů, kteří byli architekti jeho znovuzvole­ní, nebude zbavovat. Veškerá pochybení obou postav Hradu smetl ze stolu.

Mynáře přitom bude Babiš v příštích letech potkávat na každém kroku. Jednak kvůli politice, ale i kvůli byzny‑ su. Mynář s Nejedlým totiž vytvořili hustou síť ekonomic‑ kých vazeb mezi Hradem, SPO a sponzory z byznysu.

Prezidento­va kampaň stála desítky milionů, které ne‑ průhledně vplynuly do billboardů přes spřátelené subjek‑ ty, jako je SPO či spolek Přátelé Miloše Zemana.

Týdeník Ekonom už v minulých číslech popisoval, kterak je řada sponzorů Hradu zavázána. Symbolická byla napří‑ klad přímluva za společnost Liglass Trading, kterou Hrad v roce 2016 podpořil oficiálním dopisem při boji o zakázku v Kyrgyzstán­u. Vzápětí SPO získala od firmy 200 tisíc korun.

I ze sponzorů aktuální kampaně se klubou zajímavé vazby. Asi nejvýrazně­jší byl billboard na podporu Zemana, který brojil proti imigraci a Drahošovi. Zadala ho společ‑ nost Euro‑Agency, za kterou stojí šéf královéhra­deckého hokejového klubu a místopředs­eda představen­stva společ‑ nosti Mountfield Miroslav Schön.

Jako u mnoha sponzorů Hradu i zde najdeme příběh nečekaného úspěchu za asistence státu. Schön ovládá i firmu Agrofinanc­e, která až dosud pobírala maximál‑ ně desítky tisíc korun dotací ze Státního zemědělské­ho a intervenčn­ího fondu. Tento leden však poskočila o řád výše a získala nejvyšší dotaci v historii. Fond firmě při‑ klepl 400 tisíc z programu rozvoje venkova. V mělnickém závodě Maxmilián tak může podnikatel zavádět nové technologi­e masné výroby.

Týdeník Respekt už také upozornil na přímou vazbu mezi Schönem a hradním týmem. Společnost Agrofinanc­e obchodoval­a s Lesní správou Lány se zvěřinou.

Aby Miloš Zeman v předvolebn­í kampani rozptýlil právě tyto pochyby o financován­í, zveřejnil i sponzory netranspar­entního spolku Přátelé Miloše Zemana, který platil spoustu billboardů.

Mezi nimi je řada známých jmen. Například 1,7 milionu darovali brněnští advokáti Jiří Jestřáb a Richard Tománek, kteří podle zjištění MF Dnes zajišťoval­i právní služby již zmíněné Lesní správě Lány. Tato jména advokátů nás vrací k hlavnímu mozku financován­í Zemanova úspěchu. Jest‑ řáb a Tománek v roce 2014 vyjednali pro kancléře Mynáře nákup pražské prvorepubl­ikové vily za velmi přijatelno­u cenu 5,5 milionu korun.

Zeman Babiše do Evropy nepustí

Největší záhadou zatím zůstává, jak velký bude Zeman uplatňovat vliv na Babišovu zahraniční politiku. Žádnému dosavadním­u premiérovi se válka o zahraničí s preziden‑ tem nevyplatil­a, Hrad může blokovat jmenování velvyslan‑ ců, provádět si na truc vlastní zahraniční cesty.

Aktivní eurotým ANO v Bruselu se pomalu rozpadá – po Pavlu Teličkovi odešel z eurofrakce ANO kvůli podpoře Zemana i Petr Ježek. Zbývají europoslan­kyně Dita Charanzo‑ vá a Martina Dlabajová. Dlabajová říká, že ani ona Zemana nemusí: „Že s podporou Miloše Zemana nesouhlasí­m, jsem deklaroval­a již před prvním kolem voleb, a můj názor se ne‑ změnil.“Odcházet se ale nechystá. Doufá, že to v ANO ještě půjde: „V mnoha dalších věcech se s vedením hnutí shodnu. Primárně v tom, že Česko musí být v EU aktivnější a jasně prosazovat své stabilní názory na zahraniční politiku.“

Babiš se snaží, toto pondělí se pokoušel v Bruselu pře‑ svědčit předsedu Evropské komise Jeana‑Clauda Junckera, že Česko je proevropsk­á země a Zemanovo znovuzvole­ní na tom nic nemění. Tomu je ale docela těžké věřit. Miloš Zeman – ač se sám označuje za eurofedera­listu – vsadil na jasně protiunijn­í notu a opřel se o Tomia Okamuru, Vojtěcha Filipa a národněkon­zervativní část ČSSD. S touto koalicí bude tlačit na Babiše, aby zůstal jasně protiimigr­ač‑ ní a protibruse­lský.

Babiš přitom snil o tom, že bude v příštím roce součástí plánované evropské liberální vlny, která uspěje ve volbách do Evropského parlamentu, a zazáří jako vzorný reformní Evropan vedle francouzsk­ého prezidenta Emmanuela Ma‑ crona. Místo toho však asi bude jen se Zemanem v zádech tvrdit visegrádsk­ou koalici veta, kde Česko bude k plné spokojenos­ti prezidenta a jeho lidí přebíhat mezi radikálně protiunijn­í Varšavou a Budapeští k umírněnějš­í Bratislavě a zase zpátky.

Mynář s Nejedlým vytvořili hustou síť ekonomický­ch vazeb mezi Hradem, SPO a sponzory z byznysu. Babiš ji těžko může minout.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.